Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 1784/2009

U S N E S E N Í

a) J. H.,

b) J. H.,

proti žalovanému

I. K.,

zastoupeného JUDr. Karlem Holubem, advokátem se sídlem v Třebíči, Nerudova č. 3,

o ochranu osobnosti

, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání žalobců proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 1. února 2006, č.j. -132,

t a k t o :

I.

Dovolání žalobců

se odmítá.

II.

Každý z žalobců

je povinen

zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 3840,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Karla Holuba, advokáta se sídlem v Třebíči, Nerudova č. 3.

Stručné odůvodnění ( ):

Krajský soud v Brně výrokem I. rozsudku ze dne 6. září 2004, č.j. -91, zamítl žalobu, aby žalovaný zaplatil žalobci a/ (dále první žalobce) částku 50.000,-Kč, výrokem II. zamítl žalobu, aby žalovaný zaplatil žalobci b/ (dále druhý žalobce) částku 30.000,- Kč, výroky III. až V. rozhodl o náhradě nákladů řízení a zaplacení soudního poplatku.

K odvolání žalobců Vrchní soud v Olomouci rozsudkem ze dne 1. února 2006, č. j. -132, výrokem I. rozsudek krajského soudu v napadených výrocích I., II. a V. podle ustanovení (dále jen „ “) potvrdil, výrokem II. jej změnil ve výrocích III. a IV. týkajících se nákladů řízení před soudem prvního stupně a výrokem III. rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Odvolací soud dospěl k závěru, že v řízení nebyl prokázán neoprávněný zásah do osobnostních práv žalobců chráněných ustanovením násl. (dále jen „ “) ze strany žalovaného. V případě tvrzení, že první žalobce způsobil úmyslně v roce 1994 proražení přívodního potrubí k turbíně z díry, kterou vykopal v hrázi rybníka, žalobci neprokázali, že takové informace žalovaný poskytl. V případě úkonů žalovaného v trestním řízení vůči druhému žalobci a v civilním sporu, žalovaný zcela využil svých zákonných oprávnění a žádným způsobem z nich nevybočil. I v případě dalšího tvrzeného zásahu, že žalovaný ohrozil druhého žalobce bezprostředně na životě, když s prvním žalobcem neprojednal, že pod jeho pozemky má umístěn elektrický kabel, neshledal odvolací soud shodně se soudem prvního stupně za neoprávněný zásah do osobnostních práv druhého žalobce. Nebylo proto možno dovodit odpovědnost žalovaného podle ustanovení

Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalobci dovolání. Dovolací důvod spatřují v naplnění předpokladů ustanovení a b) Zejména poukazují na to, že odvolací soud náležitě neprojednal věc v mezích, ve kterých se odvolatelé domáhali přezkoumání rozhodnutí, jen se paušálně ztotožnil s rozhodnutím soudu prvního stupně. Vytýkají soudu druhého stupně, že svým procesním postupem porušil právo obou žalobců na řádné zastoupení při soudním jednání, a že změnil rozhodnutí soudu prvního stupně o náhradě nákladů v neprospěch odvolatelů. Navrhují, aby dovolací soud zrušil rozsudek odvolacího soudu a vrátil mu věc k dalšímu řízení, případně zrušil i rozhodnutí soudu prvního stupně.

K podanému dovolání se vyjádřil žalovaný a navrhl jeho odmítnutí případně zamítnutí.

Dovolací soud přihlédl k čl. II bodu 12. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a uvážil, že dovolání není v této věci přípustné podle ustanovení a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení téhož zákona, neboť rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé nemá po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení Otázku výkladu ustanovení násl. odvolací soud posoudil v souladu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu vztahující se k předpokladům odpovědnosti za zásah do práva na ochranu osobnosti fyzické osoby (obdobně srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. června 2009, sp. zn. ). Pokud je v dovolání uplatněn i dovolací důvod podle , nesměřuje k podmínce existence právní otázky zásadního významu a jestliže z obsahu dovolání vyplývá též dovolací důvod podle ustanovení , nemohlo k němu být při posouzení, zda je dovolání přípustné podle přihlédnuto (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. června 2004, sp. zn. , uveřejněné pod č. 132 v časopisu Soudní judikatura, ročník 2004, nebo v usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 7. března 2006, sp. zn. , uveřejněné pod č. 130 v časopise Soudní judikatura, ročník 2006). Pokud žalobci dovoláním rovněž napadají výroky II. a III. rozsudku odvolacího soudu o náhradě nákladů řízení, přípustnost dovolání proti takovému rozhodnutí podle ustanovení není dána, a to již proto, že se nejedná o rozhodnutí ve věci samé. Dovolání není v tomto případě přípustné ani podle ustanovení , a , protože v taxativních výčtech těchto zákonných ustanovení není usnesení o nákladech řízení uvedeno (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 23.1.2002, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 4, ročník 2003). Dovolání bylo proto odmítnuto jako nepřípustné podle ve spojení s téhož zákona.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením věta prvá ve spojení s , a 146 odst. 3 , když v dovolacím řízení žalovanému vznikly náklady spojené s jeho zastoupením advokátem, spočívající v paušální odměně ve výši 6.250,- Kč (srovnej , , , , , , a ve znění do novely provedené účinné od 1. 9. 2006) a v paušální náhradě hotových výloh advokátovi v částce 75,- Kč ( ve znění do novely provedené ). Celkem výše přisouzené náhrady nákladů dovolacího řízení činí 6.325,- Kč, která je po úpravě o 20% daň z přidané hodnoty, jejímž plátcem je zástupce žalovaného, představována částkou 7.590,-Kč( ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 20. května 2010

JUDr. Pavel

P a v l í k, v. r.

předseda senátu