Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 289/2010

28

Cdo 289/2010

ROZSUDEK

a) MUDr.

V. K

.,

b) MUDr. M. K.,

CSc

., zastoupených JUDr. Janou Jasnou, advokátkou se sídlem v Hradci Králové, Buzulucká 431,

c) JUDr. Y. K

.,

d) O. H

., zastoupené JUDr. Janou Jasnou, advokátkou se sídlem v Hradci Králové, Buzulucká 431, proti žalované

LINDE-Gas, a. s.,

se sídlem v Praze 9, U Technoplynu 1324, IČ 00011754, zastoupené JUDr. Pavlem Svobodou, advokátem se sídlem v Praze 4, Na Zámecké 7, o zaplacení 350.847,- Kč a o určení spoluvlastnického práva, vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. , o dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 24. října 2007, č. j. -368, takto:

I. Dovolání se

zamítá

.

II. Žalobci a), b), c), d) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit na nákladech řízení o dovolání žalované částku 12.360,- Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejich zástupce JUDr. Pavla Svobody.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Hradci Králové k odvolání žalované rozsudkem výše označeným změnil

mezitímní

rozsudek soudu prvního stupně ze dne 23. 2. 2007 (č. l. 325) tak, že „žaloba s žalobním žádáním, aby bylo určeno, že žalobci jsou každý v rozsahu ideální jedné čtvrtiny vlastníky části pozemkových parcel č. 615/1, 615/2, 615/6, 615/7 v obci Hradec Králové a katastrálním území S. D., které byly vyčleněny z původních parcel č. 582, 583 a 584 v katastrálním území S. D., v obci H. K., jako díly H, CH a I, se zamítá“.

Odvolací soud vyšel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, nikoliv však z jeho právního posouzení. Konstatoval, že jeho předchozí právní názor, představující ve vztahu k rozhodnutí soudu prvního stupně právní názor závazný a opírající se o rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , byl následnou judikaturou Nejvyššího soudu přehodnocen. Judikatura Nejvyššího soudu totiž posléze vycházela z toho, že převzetím věci bez právního důvodu bylo i převzetí na základě právního důvodu (úkonu) sice existujícího, ale nezpůsobilého vyvolat zamýšlené právní důsledky. Převzetí věci státem na základě neplatného právního úkonu bylo tedy z hlediska vztahu restituční žaloby a žaloby vlastnické podřaditelné pod pojem převzetí věci bez právního důvodu. K tomu odkázal na rozsudky velkého senátu Nejvyššího soudu sp. zn. a sp. zn. , též na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , a na nálezy Ústavního soudu sp. zn. a sp. zn. . Shrnul, že žalobci jako oprávněné osoby po osobě, jejíž nemovitosti převzal stát v rozhodné době ve smyslu zákona o půdě bez právního důvodu, mohli žádat o vydání těchto věcí podle zákona o půdě ( ), a takový nárok o pozemkového úřadu uplatnili a dosud o něm nebylo rozhodnuto. Proto se nemohou úspěšně domáhat v této věci ochrany vlastnického práva podle obecných předpisů, tj. podle obč. zák., a to ani formou určovací žaloby podle

Soud prvního stupně usnesením ze dne 27. února 2008, č. j. -381, poté, co předchozí žalobce MUDr. D. K. dne 21. listopadu 2007 zemřel, řízení přerušil do pravomocného skončení dědického řízení vedeného u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. , a usnesením ze dne 6. ledna 2009, č. j. -386, rozhodl, že po zemřelém bude nadále pokračováno s jeho právními nástupci, tj. s MUDr. V. K., MUDr. M. K., CSc. a JUDr. Y. K. Další žalobkyní zůstala O. H.

Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalobci a) až d) dovolání. Namítli, že odvolací soud nepostupoval správně, jestliže zrušil vyhovující výrok soudu prvního stupně, který se řídil jeho právním názorem vysloveným v předchozím řízení, s odůvodněním, že došlo ke změně tohoto právního názoru. Nesouhlasili s takovým posouzením věci odvolacím soudem, z něhož lze dojít k závěru, že restituční zákony nejenže nenapravily křivdy minulého režimu, ale připravily žalobce o nemalý majetek, neboť ani v minulosti nebylo možné převést „vlastnictví od nevlastníka“; vlastnictví nemohlo přejít na předchůdce žalované, tedy ani na žalovanou. Řízení bylo proto postiženo vadou, jež měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, neboť se odvolací soud neřídil již jednou vysloveným závazným právním názorem a poškodil tak žalobce, kteří svůj procesní postup zvažovali právě podle průběhu řízení; jim nemůže jít k tíži změna postoje odvolacího soudu. Rozhodnutí spočívá navíc na nesprávném právním závěru, neboť vlastnictví nemůže přejít na základě smlouvy uzavřené s nevlastníkem věci, přičemž restituční zákony řeší případy, kdy vlastnictví přešlo na stát. V daném případě vlastnictví nepřešlo, a to ani podle právní úpravy platné v době vzniku kupní smlouvy; jiný pohled na věc by vedl k protiprávnímu závěru, který by byl v rozporu s dobrými mravy a d. Navrhli, aby dovolací soud zrušil rozsudek odvolacího soudu a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Žalovaná ve vyjádření k dovolání uvedla, že dovolateli namítaná vada spatřovaná ve změně právního názoru odvolacího soudu není vadou řízení, neboť odvolací soud vycházel z vývoje judikatury Nejvyššího soudu, potažmo Ústavního soudu. Pokud dovolatelé argumentují nesprávným právním posouzením věci odvolacím soudem, který se ztotožnil s jejími odvolacími důvody, žalovaná odkazuje na § 6 odst. 1 písm. p) zákona o půdě, s tím, že předmětné pozemky přešly na stát bez právního důvodu a je proto na místě postup podle tohoto zákona, nikoliv podle obecných předpisů. Navrhla, aby dovolací soud dovolání žalobců odmítl, resp. zamítl.

Nejvyšší soud shledal, že žalobci podali dovolání v otevřené lhůtě a za splnění podmínky povinného zastoupení; u třetí žalobkyně toho nebylo třeba ( , , odst. 2 písm. a/ ). Dovolání bylo přípustné podle a dovolací důvody tvrzeny podle , b)

Dovolání není důvodné.

Nejvyšší soud již v rozsudku sp. zn. , publikovaném pod č. 9/1998 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dovodil, že v případě přechodu věci na stát (jinou právnickou osobu) na základě neplatného právního úkonu se jedná o naplnění restitučního titulu podle ustanovení § 6 odst. 1 písm. p) zákona o půdě, tedy o přechod věci na stát bez právního důvodu. Případné dílčí odchylky od takto traktovaného právního závěru byly negovány rozsudkem velkého senátu NS sp. zn. a následná judikatura, mj. též citovaná odvolací instancí, je v tomto ohledu zcela konzistentní.

Došlo-li tedy ke skutkovému a právnímu stavu, za něhož nabyl n. p. Technoplyn Praha 1 sporné pozemky dílem na základě (neplatné) kupní smlouvy ze dne 20. 8. 1969 od Josefa Čejky st. a dílem se zmocnil týchž pozemků v podílovém spoluvlastnictví E. Košťálové (po id.

1 spolu s J. Čejkou) bez pr

ávního důvodu (zde absentuje listinný převod), pak tato situace je plně subsumovatelná pod § 6 odst. 1 písm. p) zákona o půdě. Restituční titul může být potenciálně dán v podobě jak bezprostřední (převzetí věci bez právního důvodu), tak i judikované (R 9/98 a násl. výše). Pravomoc rozhodnout o něm má či měl podle § 9 zákona o půdě místně příslušný pozemkový úřad.

Nynější paralelní určovací žaloba proto postrádá jak – především - splněnou podmínku naléhavého právního zájmu žalobců v intencích , tak i náležitý hmotněprávní podklad (srov. též plenární stanovisko , publikované sub č. 477/2005 Sb. zák.).

Byl-li postup odvolací instance – viz předchozí jeho odlišný právní názor v souvislosti s kasačním usnesením – korigován v důsledku správného uchopení judikatury Nejvyššího soudu, pak se nejedná o procesní (a v důsledku hmotněprávní) vadu jeho postupu. Soud prvního stupně je tu vázán právním názorem odvolacího soudu podle Ze znění zákona nelze dovodit, že by se odvolací instance nemohla v dalším průběhu řízení od předtím vysloveného právního názoru odchýlit – tím spíše ne, jestliže tak učinila s odkazem na judikaturu NS.

Žádný z dovolacích důvodů nebyl uplatněn po právu a odvolací soud rozhodl správně. Proto bylo dovolání žalobců podle věty před středníkem zamítnuto.

Protistraně vzniklo podle a návazných ustanovení právo na náhradu nákladů tohoto řízení. Ty představovala odměna zástupce za jeden úkon, kterou bylo nutné krátit na polovinu, tj. na 10.000,- Kč ( , , v aktuálním znění). S přičtením režijního paušálu 300,- Kč a zohledněním DPH 20% pak představovaly přiznané náklady částku Kč 12.360,-.

Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek podle .

V Brně dne 12. května 2010

JUDr. Ludvík D a v i d, CSc., v. r.

předseda senátu