Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 2045/2008

U S N E S E N Í

a) D. D

.,

b) Mgr. T. D

., zastoupeného JUDr. Leo Kadlecem, advokátem, se sídlem v Praze 8, Krynická 497, PSČ 181 00 a

c) I. W

., zastoupené JUDr. Leo Kadlecem, advokátem, se sídlem v Praze 8, Krynická 497, PSČ 181 00, za účasti

P. D

., zastoupeného JUDr. Jiřím Starým, advokátem, se sídlem v Praze 10, Korunní 106, PSČ 100 00, o určení neplatnosti dohody o převodu členských práv a povinností v družstvu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. , o dovolání navrhovatelů b) a c) proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 1. listopadu 2007, č. j. -163, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Navrhovatelé b) a c) a P. D. nemají vzájemně právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Obvodní soud pro Prahu 10 rozsudkem ze dne 16. ledna 2007, č. j. -150, v pořadí druhým (předchozí rozsudek soudu prvního stupně ze dne 16. prosince 2002, č. j. -98, jímž bylo návrhu na určení neplatnosti dohody o převodu členských práv a povinností v družstvu vyhověno, byl usnesením Městského soudu v Praze ze dne 15. září 2003, zrušen a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení, aniž by byl zavázán právním názorem), zamítl „žalobu“ o určení, že dohoda o převodu členských práv a povinností k družstevnímu bytu č. 5, Praha 10, Sasanková 2659, doručená „SBD Praha 10, Zahradní Město“ 29. dubna 1996, uzavřená 25. dubna 1996 mezi převodkyní V. D. a nabyvatelem P. D. (dále jen „dohoda o převodu“), je neplatná (výrok I.), a rozhodl o nákladech řízení účastníků a státu (výroky II. a III.).

K odvolání navrhovatelů Městský soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).

Proti rozsudku odvolacího soudu podali navrhovatelé b) a c) dovolání, odkazujíce co do jeho přípustnosti na ustanovení (dále jen „“) a co do důvodů na ustanovení a b) a odst. 3

Dovolatelé rekapitulují dosavadní průběh řízení, závěry soudů obou stupňů a namítají, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, neboť nebyli soudem prvního stupně poučeni podle ustanovení o tom, že „žalobní petit“ o určení neplatnosti dohody o převodu nemůže obstát, a vyzváni k jeho úpravě na určení, že V. D.[původně žalobkyně a), zemřelá 8. prosince 2000] byla a je členkou Stavebního bytového družstva Zahradní Město (dále jen „družstvo“). Odvolacím soudem tato vada nebyla napravena. Přitom poučení soudem prvního stupně podle ustanovení nemůže zhojit absenci poučení podle ustanovení a odst. 2

Dovolatelé namítají, že soudy jsou povinny promýšlet i důsledky svých rozhodnutí. Pokud by takto v projednávané věci postupovaly, dospěly by k závěru, že svými rozhodnutími vytvořily stav, kdy P. D. se stal „vlastníkem zůstatkové hodnoty členského podílu“ v družstvu s právem nájmu bytu na základě dohody uzavřené převodkyní v duševní poruše, tedy na základě neplatného právního úkonu podle ustanovení (dále jen „obč. zák.“). Zdůrazňují, že k zamítnutí návrhu došlo z formálně procesních důvodů.

Dovolatelé z opatrnosti namítají i existenci dovolacího důvodu podle ustanovení , aniž by tento důvod konkretizovali. Odvolacímu soudu vytýkají i nesprávné právní posouzení věci s tím, že „zjištěný skutkový stav dovoloval odvolacímu soudu při správném pojímání naprosté neúčinnosti druhé dohody o převodu členských práv a povinností a důsledků absolutní neplatnosti úkonu dle obč. zák. učinit příslušný a zákonný právní závěr“.

Proto navrhují, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí odvolacího soudu a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Dovolatelé výslovně napadají rozsudek odvolacího soudu v celém rozsahu, tedy i ve výrocích o nákladech řízení. V této části není dovolání přípustné, když z ustanovení až jeho přípustnost dovodit nelze (k tomu srov. např. rozhodnutí uveřejněné pod číslem 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Nejvyšší soud proto dovolání v tomto rozsahu podle ustanovení věty první a bez dalšího odmítl.

Dovolání proti rozsudku odvolacího soudu, jímž byl potvrzen ve výroku ve věci samé rozsudek soudu prvního stupně, může být přípustné jen podle ustanovení a c) O případ uvedený pod písmenem b) v této věci nejde a důvod založit přípustnost dovolání podle písmene c) [tedy tak, že dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam] Nejvyšší soud nemá.

Námitka, že dovolatelé nebyli soudem prvního stupně ani odvolacím soudem poučeni podle ustanovení a odst. 2 o tom, jak má být správně formulován návrh výroku rozhodnutí, je podřaditelná pod dovolací důvod podle ustanovení , jehož prostřednictvím přípustnost dovolání podle ustanovení zásadně založit nelze (k tomu srov. shodně usnesení Ústavního soudu ze dne 7. března 2006, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 9, ročník 2006, pod číslem 130 a ze dne 15. listopadu 2007, sp. zn. ). Pro úplnost dovolací soud uvádí, že návrh jimi formulovaného výroku rozhodnutí byl z hlediska požadavků ustanovení určitý, nebyl však správný z pohledu ustanovení Poučení podle ustanovení a odst. 2 má vést k tomu, aby účastník uvedl všechny rozhodné skutečnosti a navrhl k nim důkazy nutné k posouzení uplatněného nároku, nikoliv k odstranění jeho nesprávného právního názoru. V opačném případě by byla porušena zásada rovnosti účastníků řízení.

Dovolací námitky, jimiž je namítáno nesprávné právní posouzení věci, nečiní rozhodnutí odvolacího soudu zásadně významným, neboť k otázce, zda podle ustanovení je přípustná žaloba dědice na určení neplatnosti dohody o převodu členských práv a povinností v družstvu, lze-li žalovat přímo o určení takového práva nebo právního vztahu, se Nejvyšší soud vyslovil již v usnesení ze dne 1. března 2007, sp. zn. (jež je veřejnosti k dispozici na webových stránkách Nejvyššího soudu). V něm dovodil, že lze-li žalovat o určení, že zůstavitel byl v den svého úmrtí členem bytového družstva a nájemcem družstevního bytu, nemá dědic naléhavý právní zájem na určení neplatnosti smlouvy, kterou zůstavitel převedl členská práva a povinnosti v bytovém družstvu na jiného. Závěr odvolacího soudu je s tímto rozhodnutím v souladu. Přitom k okruhu osob, vůči kterým má taková žaloba směřovat, se Nejvyšší soud vyslovil v rozsudku ze dne 19. února 2004, sp. zn. (rovněž zveřejněném na webových stránkách Nejvyššího soudu).

Na zásadní význam napadeného rozhodnutí nelze usuzovat ani z hlediska námitky nesprávných skutkových zjištění podle ustanovení , neboť jde o námitku, jež je způsobilým dovolacím důvodem jen u dovolání přípustného podle ustanovení a b) Navíc dovolatelé tuto námitku nijak neupřesnili.

Jelikož dovolání není přípustné ani podle ustanovení , Nejvyšší soud je, aniž nařizoval jednání ( věta první ), odmítl [ věta první a ].

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení věty první, a , když dovolání navrhovatelů b) a c) bylo odmítnuto a Pavlu Drhovi podle obsahu spisu v dovolacím řízení náklady nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 28. dubna 2010

JUDr. Hana Gajdzioková

předsedkyně senátu