Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 4767/2008

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců Mgr. Petra Šuka a JUDr. Petra Gemmela v právní věci žalobkyně Royal Comp. Prag, spol. s r. o., se sídlem v Praze 4, Družstevní ochoz 56, PSČ 140 00, identifikační číslo 25083848, zastoupené Mgr. Petrem Burzanovským, advokátem, se sídlem v Praze 4, K Safině 669, PSČ 149 00, proti žalované Ing. L. N., jako správkyni konkursní podstaty úpadkyně PKP-Medico, s. r. o., identifikační číslo 48583065, zastoupené JUDr. Martou Ustrnulovou, advokátkou, se sídlem v Praze-Klánovicích, Boušova 792, PSČ 190 14, o vyloučení pohledávek ze soupisu majetku konkursní podstaty, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 26. června 2008, č. j. -178, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

V záhlaví označeným rozsudkem Vrchní soud v Praze k odvolání žalované rozsudek ze dne 10. dubna 2006, č. j. -100 (ve znění usnesení ze dne 25. ledna 2007 č. j. -149 a ze dne 15. května 2007, č. j. -157), jímž Městský soud v Praze vyloučil ze soupisu majetku konkursní podstaty úpadkyně PKP-Medico, s. r. o. ve výroku specifikované pohledávky, částečně změnil tak, že žalobu o vyloučení pohledávek specifikovaných ve výroku II. svého rozsudku zamítl (výrok II.), ve zbytku jej potvrdil (výrok I), a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok III.).

Proti potvrzujícímu výroku rozhodnutí odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl jako nepřípustné podle ustanovení , , , ve znění účinném do 31. prosince 2007 (dále též jen „“).

Učinil tak proto, že dovolání proti výroku rozsudku odvolacího soudu, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o věci samé, může být přípustné pouze podle ustanovení (o situaci předvídanou v ustanovení nejde), tedy tak, že dovolací soud - jsa přitom vázán obsahem dovolání ( ) - dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam. Dovolatelka však Nejvyššímu soudu žádnou otázku, z níž by bylo možno na zásadní právní význam napadeného rozhodnutí usuzovat, k řešení nepředkládá.

Zpochybnění závěru, podle kterého k převodu podniku pozdější úpadkyně na žalobkyni došlo již na základě smlouvy uzavřené dne 3. března 1999 napadené rozhodnutí zásadně právně významným nečiní.

Závěr odvolacího soudu, podle něhož k převodu podniku pozdější úpadkyně na žalobkyni došlo již na základě první z označených smluv, jež byla uzavřena déle než 6 měsíců před podáním návrhu na prohlášení konkursu na majetek pozdější úpadkyně a jež tudíž nemůže být neúčinným právním úkonem ve smyslu ustanovení , o konkursu a vyrovnání, a druhá z označených smluv není novací smlouvy první, neshledává Nejvyšší soud rozporným s hmotným právem (ustanovení a násl. , obchodního zákoníku a , ). Přitom je zjevné, že kdyby dovolací soud založil přípustnost dovolání k jeho prověření, mohlo by ke korekci napadeného rozhodnutí dojít jen ve směru pro dovolatelku nepříznivém (poukazem na vázanost správce konkursní podstaty rozhodčím nálezem, jímž byla otázka platnosti této smlouvy mezi žalobkyní a pozdější úpadkyní závazně rozhodnuta - srov. v této souvislosti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. března 2009, sp. zn. , jež je veřejnosti k dispozici na webových stránkách Nejvyššího soudu, popř. mutatis mutandis usnesení téhož soudu uveřejněné pod číslem 37/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Stejný závěr platí i pro posouzení otázky, zda smlouvu ze dne 20. dubna 1999 lze považovat za změnu (novaci) smlouvy uzavřené dne 3. března 1999; to je totiž závislé na skutkových závěrech soudů nižších stupňů o obsahu této smlouvy, jež dovoláním, které může být přípustné jen podle , věcně prověřit nelze (srov. výslovné znění ustanovení ) a z nichž úsudek odvolacího soudu, že o novaci nešlo, logicky vyplývá.

Námitkami, podle nichž „oba soudy pochybily, když v rozporu s hmotným právem ve vztahu k důkazům, které byly provedeny, se zabývají posuzováním pouze smlouvy ze dne 3. března 1999 a zcela opomíjí všechny ostatní důkazy“, jež „řádně nehodnotily“, pak dovolatelka opět vystihuje (již z hlediska úvah o přípustnosti dovolání nezpůsobilý) dovolací důvod vymezený v ustanovení

Výrok o nákladech dovolacího řízení je ve smyslu , a odůvodněn tím, že dovolání žalované bylo odmítnuto a žalobkyni vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení. Ty sestávají z odměny za zastupování advokátem v řízení v jednom stupni (za dovolací řízení), jejíž výše se určuje podle (dále jen „“). Podle ustanovení , , , vyhlášky činí sazba odměny 4.500,- Kč. Takto určená sazba se podle ustanovení vyhlášky snižuje o 50 %, tj. na částku 2.250,- Kč, jelikož zástupce žalobkyně učinil v dovolacím řízení pouze jediný úkon právní služby (vyjádření k dovolání). Spolu s náhradou hotových výdajů dle ustanovení ve výši 300,- Kč a náhradou za 19 % daň z přidané hodnoty ve výši 484,50 Kč podle ustanovení tak dovolací soud přiznal žalobkyni k tíži žalované celkem 3.034,50 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně 22. října 2009

JUDr. Zdeněk K r č m á ř

předseda senátu