Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 3234/2009

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců Mgr. Petra Šuka a JUDr. Petra Gemmela v právní věci žalobkyně ROBOT OSTRAVA spol. s r. o., se sídlem v Ostravě - Moravské Ostravě, Husova 1285/2, PSČ 702 00, identifikační číslo 41034961, zastoupené JUDr. Pavlem Lasákem, advokátem, se sídlem v Opavě, Masařská 3, PSČ 746 01, proti žalované JUDr. M. Š., advokátce, se sídlem v Ostravě, J. Skupy 1703/2, PSČ 708 00, jako správkyni konkursní podstaty úpadce Ing. Stanislava Zídka, narozeného 14. března 1959, o vyloučení věci ze soupisu majetku konkursní podstaty, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 4. února 2009, č. j. -191, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

V záhlaví označeným rozsudkem potvrdil odvolací soud rozsudek ze dne 11. června 2008, č. j. -157, kterým Krajský soud v Ostravě zamítl žalobu o vyloučení spoluvlastnického podílu v rozsahu 233/10000 na ve výroku specifikované nemovitosti.

Proti usnesení odvolacího soudu - a to výslovně proti všem jeho výrokům - podala žalobkyně dovolání, v němž popisuje průběh jednání před soudem prvního stupně a namítá, že „při řízení před Krajským soudem v Ostravě byly zcela opomenuty důkazy, a to svědecké výpovědi statutárních orgánů“. Odvolacímu soudu dále vyčítá, že nebyl připuštěn důkaz odstoupením od smlouvy.

Žalovaná považuje dovolání za nepřípustné.

Nejvyšší soud dovolání odmítl podle ustanovení , , , ve znění účinném do 31. prosince 2007 (dále jen „“).

V části, v níž dovolatelka napadá výrok, jímž odvolací soud rozhodl o nákladech odvolacího řízení a potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o nákladech řízení, dovolání není objektivně přípustné (srov. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Dovolání proti té části prvního výroku rozsudku, jíž odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o věci samé pak může být přípustné pouze podle ustanovení (o situaci předvídanou v ustanovení nejde), tedy tak, že dovolací soud - jsa přitom vázán obsahem dovolání ( ) - dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam.

Dovolatelka přitom Nejvyššímu soudu žádné otázky, z nichž by bylo možno usuzovat na zásadní právní význam napadeného rozhodnutí, nepředkládá.

Z ustanovení se podává, že dovolací přezkum je zde předpokládán zásadně pro posouzení otázek právních, pročež způsobilým dovolacím důvodem je ten, jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci ( ). Jen z pohledu tohoto důvodu, jehož obsahovým vymezením je dovolací soud vázán (, věta první, ), je pak možné - z povahy věci - posuzovat, zda dovoláním napadené rozhodnutí je zásadně významné. Naopak zde nelze účinně uplatnit námitky proti skutkovým zjištěním způsobem, který předjímá dovolací důvod podle , stejně jako důvod podle , jestliže tvrzené vady procesu získání skutkových zjištění (zejména provádění a hodnocení důkazů) nezahrnují podmínku existence právní otázky zásadního významu (srov. shodně usnesení Ústavního soudu ze dne 7. března 2006, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 9, ročník 2006, pod číslem 130).

V řešení otázky tvrzeného opomenutí důkazů výpověďmi statutárních orgánů Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zásadně významným po stránce právní z hlediska výše uvedených kritérií neshledává, když by mohla mít význam jen ve spojení s připuštěním důkazuu (odstoupením z 19. července 1994). Důvod připustit dovolání za účelem věcného prověření otázky, zda důkaz označenouu mohl být proveden (vzhledem k dikci ), pak Nejvyšší soud též neměl; závěr odvolacího soudu, že šlo o opožděný důkazní návrh, je plně v souladu s jednoznačnou dikcí zákona a argument, že má jít o důkaz, který dovolatelka mohla předložit (ve smyslu měla důvod předložit) až poté, co se seznámila s rozsudkem Nejvyššího soudu v jiné věci, podle jehož závěrů takový důkaz mohl být pro věc podstatný, jde zjevně proti textu Závěr, že důkaz, který účastník včas neuvedl proto, že jej nepokládal za pro věc významný, není důkazem, který účastník nemohl bez své viny včas uvést, je v daných souvislostech závěrem triviálním.

Důvod připustit dovolání podle proto Nejvyšší soud neměl a podle jiných ustanovení dovolání přípustné není.

Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení , a , když dovolání žalobkyně bylo odmítnuto a žalované podle obsahu spisu žádné náklady v souvislosti s dovolacím řízením nevznikly.

K žádosti dovolatelky o odložení vykonatelnosti rozsudku napadeného dovoláním se s poukazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 83/2007 2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek doplňuje, že vykonatelnost rozsudku, jímž byla zamítnuta vylučovací žaloba podle , o konkursu a vyrovnání, nelze odložit podle

Rozhodné znění (do 31. prosince 2007) plyne z , bodu 1. a , o úpadku a způsobech jeho řešení ().

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 22. října 2009

JUDr. Zdeněk K r č m á ř

předseda senátu