Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
AE64352E6C0767B6C1257A4E00669785.html
HTML · 14.95 KB
No categories available
20 Cdo 2311/2009
U S N E S E N Í
a) K. Š
.,
b) nezletilé E. Š
., a
c) nezletilé V. Š
., zastoupených matkou E. Z., proti povinnému
J. Š
., zastoupenému JUDr. Jiřím Zelenkou, advokátem se sídlem v České Lípě, Jiřího z Poděbrad 583, pro výživné, vedené u Okresního soudu Plzeň – město pod sp. zn. 72 E 299/2008 , o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 29. 8. 2008, č. j. 13 Co 420/2008 -20, takto:
I. Dovolání
se odmítá
.
II. Žádný z účastníků
nemá právo
na náhradu nákladů dovolacího řízení.
O d ů v o d n ě n í :
Krajský soud napadeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 10. 6. 2008, č. j. 72 E 299/2008 -2, kterým okresní soud nařídil podle svého rozsudku ze dne 29. 1. 2008, č. j. P 438/2003 -254, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 9. 4. 2008, sp. zn. 61 Co 118/2008 , k uspokojení pohledávek oprávněných, představujících dlužné výživné za dobu od 1. 8. 2007 do 31. 5. 2008 ve výši 9.800,- Kč pro nezl. K., 9.400,- Kč pro nezl. E. a 8.800,- Kč pro nezl. V., a dále běžné výživné od 1. 6. 2008 v částce 2.100 Kč pro nezl. K., l.900,- Kč pro nezl. E. a l.600,- Kč pro nezl. V., výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy povinného, a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Dospěl k závěru, že všechny předpoklady pro nařízení výkonu rozhodnutí byly splněny a exekuční titul je materiálně i formálně vykonatelný. Uvedl, že při nařízení výkonu rozhodnutí soud nezkoumá, zda povinný uloženou povinnost splnil, ale vychází z tvrzení oprávněného a případné splnění vymáhané částky je důvodem k zastavení výkonu rozhodnutí.
Rozhodnutí odvolacího soudu napadl povinný dovoláním, v němž namítal, že již u okresního soudu prokázal, že dluh na výživném nemá, a poukázal na zaplacení 350.000,- Kč dne 28. 6. 2005. Uvedl, že okresní soud ho měl poučit o obraně formou návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí nebo měl návrh jako nedůvodný zamítnout. Navrhl proto, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení, v němž bude přihlédnuto k tomu, že povinný již podal návrh na zastavení výkonu rozhodnutí.
Dovolací soud o věci rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění účinném do 30. 6. 2009, dále jen „o. s. ř. “ (srov. čl. II Přechodných ustanovení, bod 12, zákona č. 7/2009 Sb. ).
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení § 236 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Ve smyslu ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. o. s. ř. – jež podle § 238a odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. platí obdobně a podle něhož je přípustnost dovolání nutno v předmětné věci posuzovat vedle ustanovení § 238a odst. 1 písm. c) o. s. ř. o. s. ř. – je dovolání proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu, kterému nepředcházelo kasační rozhodnutí, přípustné jen tehdy, dospěje-li dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam; ten je dán zejména tehdy, řeší-li rozhodnutí odvolacího soudu právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li ji v rozporu s hmotným právem (§ 237 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ).
Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. o. s. ř. spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí po stránce právní, vyplývá, že dovolací přezkum se otevírá toliko pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního významu; způsobilým dovolacím důvodem, jímž lze dovolání odůvodnit, je tedy pouze důvod podle ustanovení § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. o. s. ř. (nesprávné právní posouzení věci). Při přezkumu napadeného rozhodnutí – a tedy i v rámci posouzení zásadního významu právních otázek, jejichž řešení odvolacím soudem dovolatel zpochybnil – je dovolací soud uplatněným důvodem včetně jeho obsahového vymezení vázán (§ 242 odst. 3 , věta první, o. s. ř. o. s. ř. ).
Povinný argumenty ve prospěch závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam, v dovolání nepřednesl a ani hodnocením jeho námitek k závěru o splnění této podmínky dospět nelze. O existenci (dovoláním otevřené) právní otázky, jejíž posouzení by mohlo být relevantní i pro posouzení obdobných právních poměrů, a jež by tak mohlo mít vliv na rozhodovací činnost soudů obecně (což rozhodnutí zásadního právního významu ve smyslu § 237 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. předpokládá), totiž v dané věci nejde, jelikož není žádného podkladu pro úsudek, že odvolací soud při posuzování rozhodných otázek uplatnil právní názory nestandardní, případně vybočující z mezí ustálené soudní praxe.
Je výrazem ustálené soudní praxe, že při nařízení výkonu rozhodnutí soud nezkoumá, zda a v jaké míře plnil povinný oprávněnému. Takové okolnosti mohou být hodnoceny jen v řízení o zastavení exekuce podle § 268 odst. 1 písm. g) o. s. ř. o. s. ř. , přičemž mohou mít vliv na rozhodnutí o nákladech řízení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu publikovaný pod č. 69/1965 Sbírky rozhodnutí a sdělení soudů ČSSR).
Namítá-li povinný, že jej měl okresní soud poučit o možnosti podat návrh na zastavení výkonu rozhodnutí, uplatňuje dovolací důvod podle § 241a odst. 2 písm. a) o. s. ř. o. s. ř. (řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci), který není způsobilý v souzené věci přípustnost dovolání založit.
Protože dovolání není přípustné podle žádného z výše uvedených ustanovení, Nejvyšší soud je bez nařízení jednání (§ 243a odst. 1 , věta první, o. s. ř. o. s. ř. ) podle ustanovení § 243b odst. 5 a § 218 písm. c) o. s. ř. o. s. ř. odmítl.
Dovolání bylo odmítnuto, oprávněným, jež by jinak měly podle § 146 odst. 3 , § 224 odst. 1 a § 243b odst. 5 o. s. ř. o. s. ř. právo na náhradu nákladů dovolacího řízení, takové náklady podle obsahu spisu nevznikly; této procesní situaci odpovídá výrok, že právo na náhradu nákladů tohoto řízení žádný z účastníků nemá.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. dubna 2010
JUDr. Miroslava J i r m a n o v á , v. r.
předsedkyně senátu