Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
FAACA3D371D2DBBFC1257A4E00687AF5.html
HTML · 13.59 KB
No categories available
20 Cdo 4197/2008
20 Cdo 4197/2008U S N E S E N ÍNejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Miroslavy Jirmanové v exekuční věci oprávněného nezletilého J. D., zastoupeného matkou R. D., právně zastoupeného JUDr. Jarmilou Holovčákovou, advokátkou se sídlem v České Lípě, Arbesova 400, proti povinnému V. D., zastoupenému JUDr. Michaelou Salačovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Vodičkova 791/41, pro výživné, vedené u Okresního soudu v České Lípě pod sp. zn. 9 Nc 5116/2007 , o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 13. května 2008, č. j. 30 Co 7/2008 - 33, takto:Dovolání se odmítá.Stručné odůvodnění (§ 243c odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ):Krajský soud shora označeným usnesením potvrdil usnesení ze dne 2. 3. 2007, č. j. 9 Nc 5116/2007 - 8, jímž Okresní soud v České Lípě nařídil podle rozsudku téhož soudu ze dne 15. 8. 2006, č. j. Nc 571/2006 - 48, k uspokojení pohledávky oprávněného vůči povinnému ve výši 3.750,- Kč za dobu od 1. 5. 2006 do 31. 1. 2007, pro běžné výživné 6.000,- Kč měsíčně od 1. 2. 2007 a pro náklady exekuce, které budou v průběhu řízení stanoveny, exekuci na majetek povinného, jejímž provedením pověřil JUDr. Janu Bémovou, soudní exekutorku Exekutorského úřadu v České Lípě, a dále rozhodl, že povinný je povinen zcela nahradit oprávněnému náklady odvolacího řízení, jejichž výše bude v průběhu exekuce stanovena. Usnesením ze dne 20. 8. 2007, č. j. 9 Nc 5116/2007 - 19, soud prvního stupně exekuci zastavil v rozsahu nedoplatku na výživném ve výši 3.750,- Kč za dobu od 1. 5. 2006 do 31. 1. 2007 a v rozsahu běžného výživného 6.000,- Kč měsíčně od 1. 2. 2007 do 31. 5. 2007, návrh povinného na zastavení exekuce zcela zamítl a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. K odvolání obou účastníků Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci usnesením ze dne 30. 10. 2007, č. j. 30 Co 636/2007 - 27, usnesení okresního soudu ve výroku o zamítnutí návrhu na zastavení exekuce zrušil, ve výroku o nákladech řízení je potvrdil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení; ve výroku o částečném zastavení exekuce zůstalo usnesení soudu prvního stupně nedotčeno. Proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 13. 5. č. j. 30 Co 7/2008 - 33, podal povinný dovolání, jehož přípustnost dovozuje z § 237 odst. 1 písm. c) , odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , a podává je z důvodů uvedených v § 241a odst. 2 písm. a) a b) o. s. ř. o. s. ř. Poukazuje na to, že ke dni rozhodnutí soudu prvního stupně o nařízení exekuce sice dluh na výživném pro oprávněného ve výši 3.750,- Kč existoval, že jej však bezodkladně uhradil, takže v současné době již nic nedluží, přesto avšak mu je jeho zaměstnavatelem více než rok zadržována částka 6.000,- Kč měsíčně bez ohledu na to, že výživné pro nezletilého platí. Dovolatel rekapituluje celý průběh daného řízení a namítá, že na jeho straně došlo k újmě v souvislosti s tím, že mu byla uložena povinnost zaplatit oprávněnému náklady exekuce v plné výši. Naopak má za to, že v daném případě byly dány důvody hodné zvláštního zřetele pro jejich částečné nepřiznání a že mělo být přihlédnuto i k § 50 odst. 2 exekučního řádu. Nesouhlasí ani s výší nákladů určených v exekučním příkazu č. j. 4 EX 0069/07 - 5, neboť není zřejmé, z jakých podkladů exekutor vycházel, a nebylo zohledněno, že veškeré dlužné částky, které mohly být matkou oprávněného nárokovány, po nařízení exekuce uhradil. Navrhl, aby dovolací soud odložil vykonatelnost napadeného usnesení odvolacího soudu a aby toto rozhodnutí bylo zrušeno a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení. Dovolací soud dovolání, které podle jeho obsahu směřuje proti výroku usnesení odvolacího soudu o nákladech odvolacího řízení (§ 41 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ), projednal a rozhodl o něm podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 30. 6. 2009 (srov. čl. II., bod 12. části první zák. č. 7/2009 Sb. ) a dospěl k závěru, že dovolání není přípustné. Podle § 238 , § 238a a § 239 o. s. ř. o. s. ř. , jež upravují přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu, není dovolání přípustné proto, že usnesení o nákladech řízení v jejich taxativních výčtech není uvedeno. Přípustnost dovolání nelze dovozovat ani z ustanovení § 237 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , neboť usnesení o nákladech řízení není rozhodnutím ve věci samé (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 3. 2005, sp. zn. 20 Cdo 2740/2004 , uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 5, ročník 2005, pod poř. č. 70, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2002, sp. zn. 29 Odo 874/2001 , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 1, ročník 2003, pod č. 4).Nejvyšší soud proto dovolání povinného podle § 243b odst. 5 , věty první, a § 218 písm. c) o. s. ř. o. s. ř. odmítl. O případných nákladech dovolacího řízení rozhodne soudní exekutor (§ 87 a násl. exekučního řádu).Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 22. dubna 2010 JUDr. Olga Puškinová,v.r.
předsedkyně senátu