Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
549D18BB7130FB1DC1257A4E006A97F3.html
HTML · 16.31 KB
No categories available
20 Cdo 1772/2008
U S N E S E N Í
IV NOVA, a. s. „v likvidaci“
EDIT CZECH, a. s.
, od 14. 11. 2007 v konkurzu, se sídlem v Praze 4, Braník, Údolní 280, pro 89,900.000,- Kč a 83,964.870,62 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 13 Nc 25163/2006 , o dovolání oprávněné proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. 6. 2007, č. j. 15 Co 9/2007 -69, takto:
Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. 6. 2007, č. j. 15 Co 9/2007 -69,
se ruší
a věc
se vrací
tomuto soudu k dalšímu řízení.
O d ů v o d n ě n í :
Obvodní soud usnesením ze dne 19. 5. 2006, č. j. 13 Nc 25163/2006 -13, nařídil podle vykonatelných notářských zápisů NZ 724/2002, N 772/2002, a NZ 725/2002, N 773/2002, sepsaných JUDr. Jarmilou Valigurovou, notářkou v Ostravě, dne 5. 8. 2002 v sídle obchodní společnosti Union banka, a. s., Ostrava - Moravská Ostrava, ul. 30. dubna č.p. 635, k uspokojení pohledávky oprávněné ve výši 89,900.000,- Kč s 7,5 % řádných úroků p. a. od 22. 7. 2004 do zaplacení, s 10 % úroky z prodlení p. a. od 22. 7. 2004 do zaplacení, pro řádný úrok do 21. 7. 2004 ve výši 7,296.857,22 Kč, pro úrok z prodlení do 21. 7. 2004 ve výši 10,407.533,55 Kč, k uspokojení pohledávky oprávněné ve výši 83,964.870,62 Kč s 3,98 % řádných úroků p. a. od 22. 7. 2004 do zaplacení, s 10 % úroky z prodlení p. a. od 22. 7. 2004 do zaplacení, pro řádný úrok do 21. 7. 2004 ve výši 3,102.167,77 Kč, pro úrok z prodlení do 21. 7. 2004 ve výši 9,660.166,09 Kč a pro náklady exekuce a náklady oprávněné, které budou v průběhu exekuce stanoveny, exekuci na majetek povinné. Jejím provedením pověřil soudního exekutora JUDr. Josefa Potočka.
Městský soud v Praze napadeným rozhodnutím usnesení obvodního soudu změnil tak, že návrh na nařízení exekuce zamítl, oprávněné uložil zaplatit soudnímu exekutorovi náklady exekuce, jejichž výše bude stanovena samostatným rozhodnutím, a dále jí uložil zaplatit povinné na nákladech řízení 124.045,60 Kč. Dospěl k závěru, že oprávněná nebyla ke dni podání návrhu na nařízení exekuce ani ke dni nařízení exekuce nositelkou tvrzených pohledávek vůči povinné, neboť z podání oprávněné ze dne 20. 3. 2007 (návrh na vstup jiné osoby do řízení) vyplývá, že vymáhané pohledávky byly oprávněnou dne 2. 6. 2005 postoupeny společnosti BRADDOCK FINANCE & CAPITAL LTD., která je následně postoupila další společnosti.
Oprávněná, jež přípustnost dovolání odvozuje z § 237 odst. 1 písm. a) a § 238a odst. 1 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění účinném do 30. 6. 2009 (dále též jen „o. s. ř. “), namítá, že se odvolací soud její aktivní legitimací neměl zabývat, neboť ji povinná v odvolání nezpochybnila. Podle jejího přesvědčení však k podání návrhu na nařízení exekuce aktivně legitimována byla, i když pohledávku postoupila společnosti BRADDOCK FINANCE & CAPITAL LTD., neboť součástí Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 2. 6. 2005 byla i dohoda uzavřená podle § 530 zákona č. 40/1964 , občanský zákoník , ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „obč. zák.“), podle níž mohl postupitel vymáhat až do písemného odvolání souhlasu ze strany postupníka pohledávky smlouvou postoupené svým jménem na účet postupníka. K odvolání souhlasu postupníka došlo 31. 1. 2007. To vše oprávněná uvedla v návrhu na vstup nového účastníka do řízení podle § 107a o. s. ř. o. s. ř. Oprávněná z tohoto důvodu vytýká odvolacímu soudu nesprávný výklad § 530 odst. 1 obč. zák.; podle jejího názoru totiž dohoda o vymáhání pohledávky postupitelem na účet postupníka umožňuje podat návrh na nařízení exekuce postupníkovi. Oprávněná dále namítá, že řízení je zatíženo vadou spočívající v absenci poučení podle § 118a odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ,
neboť odvolacímu soudu muselo být z podání oprávněné zřejmé, že se považuje za osobu aktivně legitimovanou k podání návrhu na nařízení exekuce
,
a proto ji měl vyzvat k doplnění
skutkových tvrzení. Odvolací soud rovněž zatížil řízení vadou i proto, že ve věci nenařídil jednání. Navrhla, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Dovolací soud věc projednal a rozhodl o dovolání podle zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soud řád, ve znění účinném do 30. 6. 2009 (čl. II Přechodných ustanovení, bod 12., zákona č. 7/2009 Sb. ).
Dovolání je podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. a) , § 238a odst. 1 písm. c) , odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. přípustné, protože směřuje proti rozhodnutí, jímž odvolací soud změnil usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí [exekuce, viz § 130 zákona č. 120/2001 Sb. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 120/2001 Sb. “)].
Rozhodnutí odvolacího soudu lze přezkoumat jen z důvodů uplatněných v dovolání. Je-li dovolání – jako v projednávané věci – přípustné, dovolací soud přihlédne též k vadám uvedeným v § 229 odst. 1 , § 229 odst. 2 písm. a) , b) a § 229 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, i když nebyly v dovolání uplatněny (srov. § 242 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ).
Takovou „jinou vadou,“ jež je v dovolacím řízení relevantní, odvolací řízení vskutku trpí.
V usnesení ze dne 30. 6. 2005, sp. zn. 20 Cdo 2207/2004 , uveřejněném v Soudní judikatuře č. 10, ročník 2005, pod č. 166 (srov. také Stanovisko Nejvyššího soudu k výkladu zákona č. 120/2001 Sb. ze dne 15. 2. 2006, sp. zn. Cpjn 200/2005 , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 4, ročník 2006, pod č. 31, bod XI.), Nejvyšší soud vyložil, že ačkoli odvolací řízení ve věcech výkonu rozhodnutí (exekuce) je ovládáno zásadou úplné apelace (§ 254 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. , § 52 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb. ), i pro ně platí, že k novým skutečnostem smí odvolací soud přihlédnout jen tehdy, jestliže byly v odvolání uplatněny (§ 212a odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ).
Odvolací soud založil svůj závěr o nedostatku aktivní legitimace oprávněné na zjištěních, že oprávněná pohledávky, jejichž vymožení se domáhá, postoupila již 2. 6. 2005, tedy ještě před zahájením exekučního řízení, společnosti BRADDOCK FINANCE & CAPITAL LTD., která je následně postoupila společnosti Fiscalia s. r. o., a ta poté společnosti FISCALIA HOLDING, a. s.
K této okolnosti, kterou povinná v odvolání netvrdila, tedy přihlížet nesměl, a pokud tak učinil, zatížil řízení vadou, která měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§ 241a odst. 2 písm. a/ o. s. ř. o. s. ř. ).
Nejvyšší soud proto – aniž ve věci nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 , věta první, o. s. ř. o. s. ř. ) a aniž se zabýval dalšími dovolacími námitkami – usnesení odvolacího soudu ve věci samé i v závislých výrocích o náhradě nákladů řízení a nákladů exekuce zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení (§ 243b odst. 2 , část věty za středníkem, odst. 3, věta první, o. s. ř. o. s. ř. ).
Soudy nižších stupňů jsou vázány právním názorem dovolacího soudu (§ 243d odst. 1 , věta první, § 226 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ).
V novém rozhodnutí odvolací soud rozhodne nejen o nákladech dalšího řízení, ale znovu i o nákladech řízení původního, tedy i dovolacího (§ 243d odst. 1 , věta druhá, o. s. ř. o. s. ř. ), případně bude o náhradě nákladů rozhodnuto ve zvláštním režimu (§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb. ).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek
V Brně dne 28. dubna 2010
JUDr. Miroslava J i r m a n o v á, v. r.
předsedkyně senátu