Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
057B185F4B76B68EC1257A4E0065C29F.html
HTML · 16.49 KB
No categories available
20 Cdo 2331/2009
U S N E S E N Í
V. J.
(dříve Sch.),b)
V. Sch.
, proti povinnému
JUDr. V.
Sch.
, pro dlužné výživné, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 49 E 816/2006 , o dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. 1. 2008, č. j. 39 Co 171/2007 -38, takto:
I. Dovolání se odmítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
O d ů v o d n ě n í :
Obvodní soud pro Prahu 10 usnesením ze dne 16. 11. 2006, č. j. 49 E 816/2006 -12, nařídil podle rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 5. 11. 2003, č. j. 5 P 640/98 -572, k uspokojení přednostní pohledávky na dlužném výživném pro a) povinného ve výši 88.425,- Kč za dobu od 1. 9. 1997 do 30. 9. 2001 výživné a pro b) povinnou ve výši 89.901,- Kč za dobu od 1. 9. 1999 do 30. 9. 2003 výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy povinného, která mu přísluší od plátce jeho mzdy Ministerstva financí České republiky.
Městský soud v Praze napadeným rozhodnutím usnesení soudu prvního stupně potvrdil a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení. Dospěl k závěru, že předpoklady pro nařízení výkonu rozhodnutí jsou splněny, zejména že exekuční titul je pravomocný a vykonatelný. Nařízení výkonu rozhodnutí nebrání ani povinným uplatněná námitka věci zahájené, neboť další výkon rozhodnutí vedený u téhož soudu byl nařízen na podkladě jiného exekučního titulu, je veden pro výživné v jiné výši a za jiné období. Za nedůvodnou považoval i námitku, že oprávněný není synem povinného s ohledem na v návrhu uvedené jméno a příjmení a) oprávněného, neboť V. Sch., si s účinností od 27. 3. 2006 změnil příjmení na J.
Povinný v dovolání, jehož přípustnost opírá o § 237 odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění do 30. 6. 2009 (dále jen „o. s. ř. “), uvedl, že mu byly zaslány celkem tři rozhodnutí o nařízení výkonu rozhodnutí pod dvojí spisovou značkou, týkající se výživného stejných účastníků pro výživné za stejné či překrývající se časové období. Výkon rozhodnutí byl nařízen pro dvě údajné pohledávky 13.100,- Kč a 178.326,- Kč, a to na základě dvou odlišných právních titulů. Proti usnesení, jímž byl nařízen výkon rozhodnutí pro 13.100,- Kč, podal odvolání, jehož doručení však soud popřel a vyrozuměl plátce mzdy o právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí. Odvoláním napadl i podkladový rozsudek v této věci; to však bylo odmítnuto jako opožděné, ačkoliv povinný se v důsledku chybného doručení rozsudku náhradním způsobem o tom, že mu běží lhůta k odvolání, nedozvěděl. Dodnes soud proto nejednal o chybně vyměřeném výživném, dosud nebylo rozhodnuto ani o návrhu povinného na obnovu řízení. Proto podle jeho názoru bylo nařízení exekuce v obou věcech předčasné. Z těchto důvodů pak přikládá otázkám, „jak zabránit soudům v účelových ztrátách jim do podatelny doručených podání a neumožnit jim neprojednání opravných prostředků do jejich rozhodnutí a chybnému potvrzování vykonatelnosti napadených rozhodnutí za účelem exekuce, a jak zabránit soudům v odmítání projednání opravných prostředků účastníků s účelovým zneužitím chybného doručování zásilek soudu prostřednictvím pošty, které jim umožňuje z procesních důvodů odmítat jejich věcná projednání“ zásadní právní význam. Navrhl, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Dovolací soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění účinném do 30. 6. 2009, dále jen „o. s. ř. “ (srov. čl. II Přechodných ustanovení, bod 12, zákona č. 7/2009 Sb. ).
Podle ustanovení § 236 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Ve smyslu ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. o. s. ř. – jež podle § 238a odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. platí obdobně a podle něhož je přípustnost dovolání nutno v předmětné věci posuzovat vedle ustanovení § 238a odst. 1 písm. c) o. s. ř. o. s. ř. – je dovolání proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu, kterému nepředcházelo kasační rozhodnutí, přípustné jen tehdy, dospěje-li dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam; ten je dán zejména tehdy, řeší-li rozhodnutí odvolacího soudu právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li ji v rozporu s hmotným právem (§ 237 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ).
Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. o. s. ř. spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí po stránce právní, vyplývá, že dovolací přezkum se otevírá toliko pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního významu; způsobilým dovolacím důvodem, jímž lze dovolání odůvodnit, je tedy pouze důvod podle ustanovení § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. o. s. ř. (nesprávné právní posouzení věci). Při přezkumu napadeného rozhodnutí – a tedy i v rámci posouzení zásadního významu právních otázek, jejichž řešení odvolacím soudem dovolatel zpochybnil – je dovolací soud uplatněným důvodem včetně jeho obsahového vymezení vázán (§ 242 odst. 3 , věta první, o. s. ř. o. s. ř. ).
Povinný sice přednesl argumenty ve prospěch názoru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam, ale hodnocením námitek obsažených v dovolání k závěru o splnění této podmínky dospět nelze.
Předně je nedůvodná námitka, že oprávněný V. J. není ve věci aktivně legitimován, neboť se jedná o osobu, jíž svědčí právo z exekučního titulu a jež doložila, že u ní došlo ke změně příjmení.
Nedůvodná je rovněž námitka o nevykonatelnosti podkladového rozsudku z důvodu podání odvolání. Jak sám dovolatel uvedl, nalézací soud jeho odvolání odmítl jako opožděné. Exekuční soud již proto sám tuto otázku řešit nemůže.
K námitce, že usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí ze dne 16. 11. 2006, č. j. 49 E 816/2006 -12, bylo povinnému doručováno dvakrát, a že povinný podal dvě odvolání, dovolací soud uvádí, že podle referátu ve spise mu bylo usnesení doručováno ještě 19. 3. 2007 proto, že se ve spise nenacházel doklad o jeho předchozím doručení. Proto ani toto námitka není schopna přípustnost dovolání v této věci založit.
Nařízení výkonu rozhodnutí rovněž nebrání podání žaloby na obnovu řízení a žaloby o zmatečnost, neboť podání mimořádného opravného prostředku nemá samo o sobě vliv na právní moc ani vykonatelnost napadeného rozhodnutí (§ 235c a § 243 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nedůvodná je i námitka překážky věci zahájené, neboť další exekuční řízení proti povinnému je vedeno na základě jiného exekučního titulu.
Dovolatel spojuje zásadní právní význam rozhodnutí s otázkami, jak zabránit soudům v účelových ztrátách podání a účelovém zneužívání chybného doručování zásilek prostřednictvím pošty; na posouzení těchto otázek však rozhodnutí odvolacího soudu založeno není.
Protože dovolání není přípustné podle žádného z výše uvedených ustanovení, Nejvyšší soud je bez nařízení jednání (§ 243a odst. 1 , věta první, o. s. ř. o. s. ř. ) podle ustanovení § 243b odst. 5 a § 218 písm. c) o. s. ř. o. s. ř. odmítl.
Dovolání bylo odmítnuto, oprávněným, jež by jinak měli podle § 146 odst. 3 , § 224 odst. 1 a § 243b odst. 5 o. s. ř. o. s. ř. právo na náhradu nákladů dovolacího řízení, takové náklady podle obsahu spisu nevznikly; této procesní situaci odpovídá výrok, že právo na náhradu nákladů tohoto řízení žádný z účastníků nemá.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. dubna 2010
JUDr. Miroslava Jirmanová,v.r.
předsedkyně senátu