Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
57D97F9CB279EE43C1257A4E006ACA88.html
HTML · 13.56 KB
No categories available
4 Nd 117/2010
U S N E S E N Í
GZ Digital Media, a. s.,
I. M. ,
zast. Mgr. Jiřím Solilem, advokátem se sídlem Jakubská 2, 110 00 Praha 1, o zaplacení směnečné pohledávky ve výši 365.568,- Kč s postiženými právy, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 47 Cm 888/2009 , o návrhu na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , t a k t o:
Věc vedená u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 47 Cm 888/2009
se nepřikazuje
k projednání a rozhodnutí
Krajskému soudu v Brně.
O d ů v o d n ě n í :
Výše uvedená věc byla podáním Krajského soudu v Praze ze dne 1. 4. 2010 (doručeno dne 8. 4. 2010) předložena Nejvyššímu soudu České republiky k rozhodnutí o návrhu žalovaného na delegaci Krajskému soudu v Brně podle § 12 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. s odůvodněním, že fakticky pobývá v B. , žalobce má také sídlo v B. a navrhovaný svědek má bydliště v obvodu Krajského soudu v Brně.
Žalobce k návrhu na delegaci věci Krajskému soudu v Brně uvedl, že ve skutečnosti (dle výpisu z obchodního rejstříku) sídlí v L. , tedy v obvodu Krajského soudu v Praze, v obvodu tohoto soudu sídlí i právní zástupce žalovaného a žalobcem případně navrhovaní svědci. Žalobce dále podotkl, že v návrhu žalovaného na delegaci věci spatřuje spíše jeho snahu o protahování soudního řízení.
Podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení § 12 odst. 3 věty první o. s. ř. o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Podle ustanovení § 12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. o. s. ř. účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.
Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Krajský soud v Praze) a Krajskému soudu v Brně, jemuž má být věc přikázána, návrh žalovaného na přikázání věci Krajskému soudu v Brně z důvodu vhodnosti projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti.
Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Přitom je však třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba – jako výjimku – vykládat restriktivně. Pokud soud přikáže věc jinému soudu podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny podmínky, poruší tím ústavně zaručené právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobo d, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu a soudce stanoví zákon.
Důvody vhodnosti podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Půjde však, jak již bylo uvedeno výše, zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně a jen ze závažných důvodů, kdy důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.
V případě projednávané věci žalovaný, jak již bylo uvedeno výše, návrh na delegaci Krajskému soudu v Brně odůvodňuje tím, že on i navrhovaný svědek mají skutečné bydliště v obvodu Krajského soudu v Brně a žalobce má rovněž sídlo v B. Dle výpisu z obchodního rejstříku má však žalobce sídlo v obvodu Krajského soudu v Praze a právní zástupce žalovaného má také sídlo v Praze.
Po prostudování předmětného spisového materiálu Nejvyšší soud České republiky zhodnotil, že delegací věci Krajskému soudu v Brně by nedošlo k hospodárnějšímu a rychlejšímu projednání věci, navíc je nutno přihlédnout k tomu, že žalobce s delegací věci Krajskému soudu v Brně spíše nesouhlasil, když uvedl, že ponechá na zvážení soudu, zda návrhu žalovaného na delegaci věci vyhoví či nikoli, avšak spatřuje v něm spíše snahu o protahování soudního řízení.
Na základě výše uvedeného dospěl Nejvyšší soud České republiky k závěru, že v případě předmětné věci nejsou dány žádné skutečnosti, které by odůvodňovaly přikázání věci Krajskému soudu v Brně podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř.
Nejvyšší soud České republiky z výše uvedených důvodů návrhu na přikázání věci Krajskému soudu v Brně z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. Krajskému soudu v Brně nepřikázal.
Poučení:Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. dubna 2010 JUDr. Jiří Pácal předseda senátu