Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 Nd 73/2010

U S N E S E N Í

Sallerova výstavba Plan V s. r. o.,

Odkolek, a. s.,

IČ 60193344, se sídlem v Praze 5, Pekařská 1/598, právně zastoupené Mgr. Martinem Hájkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Revoluční 1003/3, o zaplacení částky 4.126.298,00 Kč s příslušenstvím, vedené v prvním stupni u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. , vedené u Městského soudu v Praze jako soudu odvolacího ve věci pod sp. zn. , o návrhu na přikázání věci podle ,

t a k t o :

Věc vedená u Městského soudu v Praze pod sp. zn.

se nepřikazuje

k projednání a rozhodnutí

Krajskému soudu v Brně

.

O d ů v o d n ě n í :

Městský soud v Praze předložil podle ustanovení Nejvyššímu soudu návrh žalované, aby věc – řízení o zaplacení částky 4.126.298,00 Kč s příslušenstvím, která byla tomuto soudu předložena k rozhodnutí o odvolání proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 3. 3. 2009, sp. zn. , byla přikázána Městskému soudu v Brně, resp. „jinému soudu v působnosti Městského soudu v Brně“, nebo Vrchnímu soudu v Olomouci coby soudu odvolacímu.

Žalovaná ve svém návrhu (č. l. 264) uvedla, že důvodem pro podání návrhu na delegaci vhodnou dle jsou „

důvodné pochybnosti o podjatosti soudců Městského soudu v Praze rozhodujících danou věc, resp. i soudců Obvodního soudu pro Prahu 5 vzhledem k jejich dosavadnímu postupu a postoji v řízení

“. Následně detailně popsala procesní situaci celého dosavadního řízení. V závěru uvedla, že „i

když zde není bezpečně prokázat poměr soudců k věci, jejich dosavadní činností je nastolena minimálně otázka vhodnosti jejich další účasti na rozhodování této věci

“. Konkrétně spatřovala důvody pro delegaci vhodnou: 1) v pochybnosti o nepodjatosti soudců rozhodujících ve věci, 2) neochotě soudců zabývat se právně relevantními námitkami žalované a upřednostňování skutkových tvrzení a právního hodnocení věci ze strany žalobkyně, a 3) pochybnosti o náležitém plnění zákonných povinností soudce, a tedy řádného poskytování ochrany právům žalované. Vzhledem k výše uvedenému se domnívala, že by bylo vhodné, „

aby se touto věcí zabývaly soudy, které obdobné věci ještě v historii nerozhodovaly a které nemají předběžný názor na danou věc

“, stejně tak, že věc bude těmito soudy projednána hospodárněji a rychleji.

Žalobkyně s delegací věci ke Krajskému soudu v Brně vyslovila nesouhlas (č. l. 280). Uvedla, že má za to, že návrh žalované je „účelovým prostředkem procesní obstrukce s cílem předmětné řízení prodloužit“.

V prvé řadě je třeba vyjasnit otázku, k jakému soudu má být věc delegována. V právní věci žalované v prvním stupni rozhodoval Obvodní soud pro Prahu 5, jako soud odvolací pak figuruje Městský soud v Praze. Z obsahu podání žalované vyplývá, že tato navrhuje delegaci k „jinému soudu v obvodu působnosti Městského soudu v Brně“. Dle obsahu podání se lze domnívat, že žalovaná žádá o přikázání věci projednávané v rámci odvolacího řízení u Městského soudu v Praze k jinému soudu téhož stupně. Vzhledem ke skutečnosti, že Městský soud v Brně je soudem prvního stupně, kterýžto není soudem odvolacím, a proto v obvodu jeho působnosti nejsou žádné další soudy jemu podřízené, lze mít s jistotou za to, že žalovaná má na mysli Krajský soud v Brně, kterýžto je soudem odvolacím, a do jehož obvodu působnosti spadá též Městský soud v Brně jako soud prvního stupně.

Vzhledem ke skutečnosti, že soudem prvního stupně již bylo vydáno rozhodnutí ve věci samé, tj. Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl rozsudkem ze dne 3. 3. 2009, sp. zn. , a věc byla po podání odvolání předložena odvolacímu soudu k rozhodnutí o odvolání, tj. Městskému soudu v Praze, Nejvyšší soud se může toliko zabývat delegací vhodnou v rámci stávajícího stavu, tedy delegací věci projednávané v této fázi řízení u Městského soudu v Praze, coby odvolacího soudu ve věci, k jinému soudu téhož stupně. Navrhovaným soudem je tak Krajský soud v Brně.

K návrhu žalované, aby věc byla případně delegována k Vrchnímu soudu v Olomouci, Nejvyšší soud uvádí, že není soudem příslušným k přezkoumání věcné příslušnosti soudu. Případná delegace věci k Vrchnímu soudu v Olomouci není možná též proto, že odvolacím soudem ve věci je obecně krajský soud a nikoli soud vrchní.

Podle ustanovení věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení věty první o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Podle ustanovení věty druhé účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.

Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Městskému soudu v Praze) a Krajskému soudu v Brně, jemuž má být věc přikázána, návrh žalované na přikázání věci Krajskému soudu v Brně z důvodu vhodnosti projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti.

Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Přitom je však třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba – jako výjimku – vykládat restriktivně. Pokud soud přikáže věci jinému soudu podle ustanovení , aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny podmínky, poruší tím ústavně zaručené právo zakotvené v d, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu a soudce stanoví zákon.

Důvody vhodnosti podle ustanovení mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Půjde však, jak již bylo uvedeno výše, zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně a jen ze závažných důvodů, kdy důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.

V případě projednávané věci žalovaná svůj návrh na delegaci věci Krajskému soudu v Brně odůvodňuje pochybnostmi o podjatosti soudců Městského soudu v Praze.

Podle názoru Nejvyššího soudu České republiky však tuto skutečnost není možno podřadit pod důvody, pro které lze uplatnit delegaci vhodnou dle

Námitku podjatosti soudců a přísedících může dle vznést účastník řízení a to nejpozději při prvním jednání, kterého se zúčastnil soudce (přísedící), o jehož vyloučení jde; nevěděl-li v této době o důvodu vyloučení nebo vnikl-li tento důvod později, může námitku uplatnit do 15 dnů po té, co se o něm dozvěděl. Později může námitku podjatosti uplatnit jen tehdy, jestliže nebyl soudem poučen o svém právu vyjádřit se k osobám soudců či přísedících ( ).

Dle jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Dle odst. 4 nejsou důvodem k vyloučení soudce či přísedícího okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

Nemůže-li příslušný soud o věci jednat, protože jeho soudci jsou vyloučeni, uplatní se tzv. delegace nutná dle

V daném případě má žalovaná za to, že se jí u Městského soudu v Praze nedostává nepodjatého a spravedlivého rozhodování, resp. kritizuje postup soudců Městského soudu v Praze. Takováto námitka je však námitkou podjatosti soudců Městského soudu v Praze, o níž není Nejvyšší soud příslušný rozhodovat.

V dané věci je navíc nutno přihlédnout k tomu, že žalobkyně s přikázáním předmětné věci Krajskému soudu v Brně nesouhlasí a delegací věci by proto mohl být navozen stav pro žalobkyni nepříznivý, neboť by delegací věci mohlo být porušeno ústavně zaručené právo žalobkyně zakotvené v d, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu a soudce stanoví zákon.

Nejvyšší soud České republiky z výše uvedených důvodů návrhu na přikázání věci Krajskému soudu v Brně z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc podle ustanovení Krajskému soudu v Brně nepřikázal.

P o u č e n í :

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. dubna 2010

Předseda senátu:

JUDr. Petr Š a b a t a