Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 1410/2008

33

Cdo 1410/2008

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY

Z. M.

, zastoupeného Mgr. Radkou Zavřelovou, advokátkou se sídlem v Kroměříži, Kollárova 647/15, proti žalovaným

1) V. K.

a

2) M. K.

, zastoupeným JUDr. Ctiborem Palichem, advokátem se sídlem v Kroměříži, Vejvanovského 384, o zaplacení částky 123.277,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Kroměříži pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně-pobočky ve Zlíně ze dne 27. září 2007, č. j. -123, takto:

I. Dovolání proti výroku rozsudku Krajského soudu v Brně-pobočky ve Zlíně ze dne 27. září 2007, č. j. -123, o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů,

se odmítá.

II. Dovolání proti výroku rozsudku Krajského soudu v Brně-pobočky ve Zlíně ze dne 27. září 2007, č. j. -123, jímž byl změněn rozsudek Okresního soudu v Kroměříži ze dne 25. července 2006, č. j. -103, tak, že se zamítá žaloba o zaplacení částky 123.277,- Kč s 2 % úrokem z prodlení z částky 1.243 Kč od 27. 4. 2005 do zaplacení, s 9,5 % úrokem z prodlení z částky 122.034,- Kč od 10. 6. 2005 do 30. 6. 2005 a s 8,75 % úrokem z prodlení z částky 122.034,- Kč od 1. 7. 2005 do 31. 12. 2005 a dále od 1. 1. 2006 do zaplacení s úrokem z prodlení z částky 122.034,- Kč ve výši odpovídající repo sazbě stanovené ČNB zvýšené o 7 % bodů platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, v případě trvání prodlení,

se zamítá

.

III. Žalobce

je povinen

zaplatit žalovaným na náhradě nákladů dovolacího řízení 18.969,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. Ctibora Palicha, advokáta se sídlem v Kroměříži, Vejvanovského 384.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Kroměříži (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 25. července 2006, č. j. -103, uložil žalovaným povinnost společně a nerozdílně zaplatit žalobci částku 135.034,- Kč s blíže specifikovaným příslušenstvím a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Vyšel ze zjištění, že žalobce jako podnikatel měl pro žalované v jejich domě čp. 2203 v K. provést rekonstrukci koupelny, WC, kuchyně, výměnu radiátorů, položení dlažby, dodávku a montáž bodových světel a trafa. Za tím účelem vystavil dne 30. 1. 2005 objednávku č. 10/05, dne 10. 3. 2005 objednávku č. 20/05 a dne 14. 3. 2005 objednávku č. 21/05. Na základě dohody žalobce neprovedl montáž sádrokartónu v koupelně, světel a trafa, přičemž vystavil dobropis na částku 6.715,- Kč. První etapa rekonstrukce byla dokončena 31. 3. 2005. Žalobce vyhotovil předávací protokol k dokončeným pracím a jejich hodnotu vyčíslil částkou 127.000,- Kč bez DPH. Žalovaní chtěli tuto dokončenou část zaplatit, a proto žalovaná vyzvedla z účtu svého otce M. R. 124.000,- Kč. Žalobce v té souvislosti potvrdil, že vlastnoručně napsal na kus papíru text „123.277,- Kč – doplatek v hotovosti – bez“ a tutou podepsal, kde slovo „bez“ znamená bez daně z přidané hodnoty. Požadované dílo následně dokončil. Soud prvního stupně uzavřel, že se žalovaným nepodařilo prokázat předání částky 123.277,- Kč žalobci, jelikožu s uvedeným zněním nelze považovat za potvrzení o přijaté platbě a stejná částka se neobjevuje v účetních dokladech žalobce. Považuje za nepřiměřené, že by si žalovaní – při nejmenší míře opatrnosti – nenechali vystavit řádný příjmový pokladní doklad na tak vysokou částku. Jestliže celková cena díla (po odpočtu částky 6.715,- Kč) představovala 216.515,- Kč, a žalovaní prokazatelně zaplatili pouze zálohu ve výši 81.481,- Kč, je požadavek žalobce oprávněný.

Krajský soud v Brně-pobočka ve Zlíně rozsudkem ze dne 27. září 2007, č. j. -123, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o povinnosti žalovaných zaplatit žalobci společně a nerozdílně 2 % úrok z prodlení z částky 11.757,- Kč od 27. 4. 2005 do zaplacení (výrok I.), změnil jej ve výroku o jejich povinnosti zaplatit žalobci částku 123.277,- Kč s blíže specifikovaným příslušenstvím tak, že žalobu v tomto rozsahu zamítl (výrok II.), a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů (výrok III.). Na rozdíl od soudu prvního stupně, po zopakování dokazování, dovodil, že žalovaní prokázali – a v tomto směru unesli důkazní břemeno - že žalobci dne 12. 4. 2005 zaplatili částku 123.277,- Kč. Vzal za prokázané, že první etapa rekonstrukce byla dokončena dne 31. 3. 2005, tuto část chtěl žalobce žalovaným předat, kromě části dlažby, jež byla doobjednána, a dne 12. 4. 2005 měli žalovaní přijít zaplatit částku 123.277,- Kč. Uvedeného dne proto navštívili žalobce v jeho prodejně, kde mu spornou částku, kterou předtím obdrželi od otce žalované M. R., předali; o tom byla vystavena s textem „123.277,- Kč – doplatek v hotovosti – bez“ podepsaná žalobcem. Podle odvolacího soudu provedené důkazy - výpověď žalobce, žalovaných, svědka M. R., uvedená – tvoří logický řetězec prokazující časovou i obsahovou souvislost a pravdivost tvrzení žalovaných. Neuvěřil žalobci, že jím vyhotovená měla jen informační charakter v situaci, kdy ji podepsal; pro informativní sdělení nebyl důvod. Výše částky odpovídá tomu, co žalobci předali. Tvrzení žalobce není věrohodné ani z toho pohledu, že si s prvním žalovaným dohodli platbu a za tím účelem dne 12. 4. 2005 žalovaní žalobce navštívili. Za nelogickou odvolací soud považoval situaci, kdy by žalovaný pokračoval v rekonstrukci, přestože žalovaní (podle jeho tvrzení) částku nezaplatili a dne 12. 4. 2005 - přes dohodu o termínu platby – netrval na zaplacení dokončené části díla. Odvolací soud zohlednil, že žalobce následně pokračoval v dokončovacích pracích, požadoval doplacení zbytku ceny díla a že žalovaní uplatnili práva z titulu odpovědnosti za jeho vady.

V dovolání, směřujícímu proti měnícímu výroku rozsudku odvolacího soudu, jehož přípustnost žalobce (dále též „dovolatel“) dovozuje z , mu obsahově ( ) vytýká, že jeho rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování. Nadále tvrdí, že mu žalovaní dne 12. 4. 2005 částku 123.277,- Kč nezaplatili. Odvolací soud pochybil, jestliže vyšel zy se shora uvedeným textem, která není způsobilá prokázat, že sumu 123.277,- Kč obdržel; pokud by mu částku zaplatili, jistě by vystavil řádný příjmový doklad a nikoliv jakýsi prozatímní doklad o úhradě. Zdůrazňuje, že žalovaní nejprve přislíbili zaplatit dosud zhotovenou část díla, avšak nestalo se tak. Jelikož účastníci neuzavřeli smlouvu o dílo písemně, nezbylo žalobci než dílo dokončit a až poté je vyúčtovat. Z blíže rozvedených důvodů není srozuměn ani s tím, jak odvolací soud rozhodl o nákladech řízení.

Žalovaní navrhli dovolání jako nedůvodné zamítnout.

Nejvyšší soud po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou - účastníkem řízení, se nejprve zabýval jeho přípustností.

Podle , ve znění účinném do 30. 6. 2009 (čl. II, bod 12. , dále jen „“), lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Proti výrokům, kterými odvolací soud rozhodl o nákladech řízení, zákon dovolání nepřipouští (srovnej blíže usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. ledna 2002, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. R 4/2003). Proto v této části bylo dovolání žalobce podle věty prvé a odmítnuto.

Prostřednictvím dovolacího důvodu podle žalobce odvolacímu soudu vytkl nesprávný skutkový závěr, že dne 12. 4. 2005 od žalovaných převzal částku 123.277,- Kč.

Podle je-li dovolání přípustné podle a b), popřípadě podle obdobného užití těchto ustanovení ( a 238a), lze dovolání podat také z důvodu, že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování.

Dovolací důvod uvedený v tomto ustanovení se nepojí s každou námitkou účastníka ke zjištěnému skutkovému stavu; pro dovolací řízení jsou významné jen ty námitky, jejichž obsahem je tvrzení, že skutkové zjištění, ze kterého napadené rozhodnutí vychází, nemá v provedeném dokazování v podstatné části oporu, a které jsou způsobilé zpochybnit logiku úsudku soudu o tom, co bylo dokazováním zjištěno, eventuálně ty námitky, z nichž plyne, že soud z logicky bezchybných dílčích úsudků (zjištění) učinil nesprávné (logicky vadné) skutkové závěry. Skutková podstata vymezující dovolací důvod podle obsahuje dvě podmínky. První splní dovolatel tím, že namítá, že soud vzal v úvahu skutečnosti, které z provedených důkazů nebo přednesů účastníků nevyplynuly, ani jinak nevyšly za řízení najevo, nebo že soud naopak pominul rozhodné skutečnosti, které byly provedenými důkazy prokázány nebo vyšly za řízení najevo. Druhá z uvedených podmínek je splněna výhradou, že v hodnocení důkazů, popřípadě poznatků, které vyplynuly z přednesů účastníků, nebo které vyšly jinak najevo, je – z hlediska jejich závažnosti, zákonnosti, pravdivosti či věrohodnosti – logický rozpor, nebo že výsledek hodnocení důkazů neodpovídá tomu, co mělo být zjištěno způsobem vyplývajícím z ustanovení až 135 Skutkové zjištění nemá oporu v provedeném dokazování v podstatné části tehdy, týká-li se skutečností, které byly významné pro posouzení věci z hlediska hmotného práva (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 4. ledna 2001, sp. zn. , uveřejněný v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, Svazek 1, pod č. C 8).

Na nesprávnost výsledku činnosti soudu při hodnocení důkazů tak lze usuzovat – jak vyplývá ze zásady volného hodnocení důkazů – jen ze způsobu, jak k němu soud dospěl. Nelze-li soudu v tomto směru vytknout žádné pochybení, není možné ani polemizovat s jeho skutkovými závěry (např. namítat, že soud měl uvěřit jinému svědkovi, že některý důkaz není pro skutkové zjištění důležitý, že z provedených důkazů vyplývá jiný závěr apod.).

Skutkový závěr, že dne 12. 4. 2005 žalobce přijal od žalovaných částku 123.277,- Kč, učinil odvolací soud – jak se podává z odůvodnění jeho rozsudku – z výpovědí žalovaných, svědka M. R. ay vystavené žalobcem. Odvolací soud přitom náležitě a zcela logicky zdůvodnil, proč na rozdíl od soudu prvního stupně má zato, že žalovaní předali dne 12. 4. 2005 žalobci částku 123.277,- Kč. Ve světle okolnosti, že si účastníci dohodli na den 12. 4. 2005 schůzku u žalobce, na níž mělo dojít k zaplacení sporné částky, a žalobce nevysvětlil, proč k platbě podle něj nedošlo, jeví se jeho skutková verze nevěrohodnou. Z pohledu dovolacího důvodu podle lze tedy uzavřít, že odvolací soud pro své skutkové zjištění vzal v úvahu jen skutečnosti, které vyplynuly z provedených důkazů a přednesů účastníků, že žádné skutečnosti, které byly provedenými důkazy prokázány nebo vyšly za řízení najevo a které byly současně významné pro věc, nepominul.

Dovolací důvod podle proto nebyl uplatněn opodstatněně.

Žalobci se tudíž prostřednictvím uplatněného dovolacího důvodu a jeho obsahovaného vymezení nepodařilo zpochybnit správnost napadeného rozsudku a dovolací soud proto jeho dovolání podle části věty před středníkem zamítl.

Podle věty prvé, , a je neúspěšný žalobce povinen nahradit žalovaným náklady dovolacího řízení. Ty představuje odměna za vyjádření k dovolání sepsané advokátem [ ], stanovená podle bodu 5., , , a v platném znění částkou 18.369,- Kč, a paušální částka náhrady výdajů podle a 3 , v citovaném znění, ve výši 600,- Kč. Platební místo a lhůta ke splnění uložené povinnosti vyplývají z a

Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, mohou oprávnění navrhnout soudní výkon rozhodnutí (exekuci)

V Brně dne 31. března 2010

JUDr. Václav D u d a , v. r.

předseda senátu