Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 4926/2009

U S N E S E N Í

Z. Z.

D. N.

, zastoupené JUDr. Ivanou Lorenzovou, advokátkou se sídlem v Brně, Jakubské nám. 2, o zaplacení částky 138.695,40 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Brno – venkov pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 1. července 2009, č.j. -87, takto:

I. Dovolání žalobkyně

se odmítá.

II. Žalobkyně

je povinna

zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 9.624,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Ivany Lorenzové, advokátky se sídlem v Brně, Jakubské nám. 2.

Stručné odůvodnění ( ):

Dovolání žalobkyně (dále již „dovolatelka“) proti v záhlaví citovanému rozsudku Krajského soudu v Brně (dále již „odvolací soud“), kterým byl podle potvrzen rozsudek Okresního soudu Brno – venkov (dále již „soud prvního stupně“) ze dne 15. května 2007, č.j. -64 (jímž byla zamítnuta žaloba o zaplacení částky 138.695,40 Kč s 6,5% úrokem z prodlení od 1. března 2002 do zaplacení a žalobkyni uložena povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 26.504,31 Kč), a dále rozhodnuto, že žalobkyně je povinna nahradit žalované na nákladech odvolacího řízení částku 31.480,- Kč, není přípustné podle , a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení téhož zákona, neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam ( ).

Dovolatelka v dovolání předně uplatňuje dovolací důvod ve smyslu , tj. že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Namítá, že rozhodnutí odvolacího soudu je v rozporu s hmotným právem. novelizované ustanovení zásadní právní význam rozhodnutí odvolacího soudu již nespojuje mimo jiné s řešením právní otázky v rozporu s hmotným právem, nýbrž tehdy, má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. V daném případě dovolatelka vytýká odvolacímu soudu, že v napadeném rozhodnutí hmotněprávně pochybil, pokud (ve stručnosti shrnuto) ve shodě se soudem prvního stupně dovodil relevanci (ze strany žalované) uplatněné námitky promlčení (ze strany dovolatelky) dovolání se relativní neplatnosti darovací smlouvy

„uzavřené mimo dalších i mezi manželem a žalovanou“

, ačkoliv

„žalovaná ústy své advokátky vznesla námitku promlčení proti dovolání se tzv. relativní neplatnosti »právního úkonu – plné moci, která je založena ve spise na č.l. 21«.“

Dovolatelka tedy jinými slovy zpochybňuje správnost právního posouzení věci odvolacím soudem na skutkový stav, jak byl zjištěn soudem prvního stupně a z nějž v rámci odvolacího přezkumu vycházel i odvolací soud. Z odůvodnění písemného vyhotovení rozsudku soudu prvního stupně se ovšem podává, že tento soud po provedeném dokazování v rámci závěru o skutkovém stavu věci uzavřel, že

„žalovaná...na ústním jednání dne 11.1. 2007...vznesla platně námitku promlčení dovolání se relativní neplatnosti právního úkonu...spočívajícího v daru finančních prostředků v SJM jejím a jejího zemřelého manžela právě zemřelým manželem žalované, jeho dceři, který učinil plnými mocemi ze dne 28.2. 2002“

, a že

„relativní neplatnosti...se dovolala žalobkyně až v rámci žaloby ze dne 21.3. 2006.“

Z odůvodnění rozsudku odvolacího soudu je pak zřejmé, že se odvolací soud od takto zjištěného skutkového stavu při jeho právním posouzení neodchýlil (viz. str. 4, první odstavec odůvodnění rozsudku odvolacího soudu – arg.:

„dovolání se tzv. relativní neplatnosti, a to jak plné moci...k vybrání z vkladní knížky, tak právního úkonu darování těchto prostředků žalované a její sestře...“

), a že jím učiněné právní hodnocení uvedeného skutkového stavu, které vyústilo v přijatý závěr, že

„dovolala-li se žalobkyně neplatnosti právního úkonu v březnu 2006, po třech letech od učinění právního úkonu v únoru 2002, stalo se tak opožděně. Námitka promlčení dovolání se relativní neplatnosti úkonu byla vznesena důvodně.“

, nelze považovat za nesprávné. Nejvyšší soud v této souvislosti zdůrazňuje, že při posuzování přípustnosti dovolání z hlediska , odst. 3 vychází ze skutkových zjištění učiněných soudem prvního stupně, příp. soudem odvolacím. Protože Nejvyšší soud nedospěl k závěru, že by odvolacím soudem vyřešená právní otázka promlčení práva dovolatelky dovolat se relativní neplatnosti předmětného darování peněžních prostředků měla být posouzena jinak, nebylo možno dovoláním napadenému rozsudku přiznat charakter rozhodnutí majícího po právní stránce zásadní význam; podané dovolání tudíž nebylo shledáno přípustným.

Pokud dovolatelka ve svém dovolání uplatnila i dovolací důvod ve smyslu , tj. že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (viz tvrzení o absenci procesního poučení dovolatelky ze strany soudu, či výtka, že se odvolací soud s některými – dovolatelkou v dovolání uvedenými – námitkami

„nevypořádal ani zmínkou“

), přehlíží, že v případě posuzování přípustnosti dovolání ve smyslu explicitně vylučuje možnost přihlížet k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle a .

Nepřípustnost dovolání podle současně vylučuje, aby Nejvyšší soud mohl přihlížet k vadám uvedeným v , a b) a , jakož i k jiným vadám, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, i když nebyly v dovolání uplatněny ( ).

Z vyložených důvodů Nejvyšší soud proto dovolání dovolatelky podle věty první a odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, , a , neboť žalovaná má s ohledem na výsledek dovolacího řízení právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení, které sestávají z odměny za zastoupení advokátkou ve výši 7.720,- Kč [sazba odměny stanovená procentem z předmětu řízení (z částky 138.695,40 Kč) podle bod č. 4, vyhl. č. (po zaokrouhlení dle cit. vyhl.) ve výši 30.880,- Kč, snížená podle cit. vyhl. o 50% na částku 15.440,- Kč a ve smyslu téže vyhl. snížená o dalších 50%, tj. na částku 7.720,- Kč], a dále z paušální částky náhrady hotových výdajů podle vyhl. č. ve výši 300,- Kč, to vše ještě s připočtením částky 1.604,- Kč, představující 20% daň z přidané hodnoty, kterou je advokátka žalované povinna z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.

Celkovou náhradu nákladů dovolacího řízení ve výši 9.624- Kč je dovolatelka povinna zaplatit žalované, a to k rukám její advokátky ( ).

Proti tomuto usnesení

není

přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 15. dubna 2010

JUDr. Pavel P a v l í k , v. r.

předseda senátu