Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Tdo 263/2010

U S N E S E N Í

J. D.,

Podle § 265i odst. 1 písm. e) trestního řádu se dovolání

odmítá

.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Litoměřicích sp. zn. ze dne 25. 3. 2008 byl dovolatel uznán vinným trestným činem nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 odst. 1, odst. 2 písm. a) trestního zákona (dále jen tr. zák.), když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výrokové části citovaného rozsudku. Za uvedený trestný čin byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání tří roků a pro jeho výkon byl zařazen do věznice s dozorem. Dále mu byl uložen trest propadnutí věci ve výroku rozsudku přesně specifikované.

V předmětné věci podal J. D. odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Ústí nad Labem rozsudkem sp. zn. ze dne 2. 3. 2009 a to tak, že podle § 258 odst. 1 písm. d), odst. 2 trestního řádu (dále jen tr. ř.) napadený rozsudek zrušil ve výroku o trestu propadnutí věci a podle § 259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že podle § 73 odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. zák. uložil zabrání věci, a to 4.939,2 g nespotřebovaného materiálu obsahujícího heroin.

Proti shora citovanému rozsudku odvolacího soudu podal J. D. dovolání, a to jako osoba oprávněná, včas, prostřednictvím svého obhájce a za splnění i všech dalších, pro podání dovolání zákonem vyžadovaných náležitostí, když za dovolací důvody označil ty, které jsou uvedeny v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g),

l

) tr. ř. V důvodech tohoto svého mimořádného opravného prostředku uvedl z hlediska ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., že předmětného trestného činu se nedopustil, přičemž soudy ve věci provedené důkazy hodnotily jednostranně v jeho neprospěch, když přecenily (zveličily) jeho okamžitou obhajobu spočívající v tom, že předmětný batoh zanechal v jeho autě neznámý stopař. Kritizuje dále soudy, že je nenapadlo, že dovolatel byl vylákán k cestě do Prahy pod záminkou koupě automobilu svým švagrem a tím byl také zneužit jako živý nástroj. Švagra potom nechtěl v rámci trestního řízení „shodit“. V tomto směru také zejména odvolací soud nesprávně hodnotil ve věci vedené důkazy (obžaloba podaná na švagra v jiné věci, protokol o sledování osob a věcí), když postupoval jednostranně bez připuštění více možností při úvaze o výpovědi dovolatele a její věrohodnosti. Z hlediska dovolacího důvodu uvedeného v ustanovení § 265b odst. 1 písm.

l

) tr. ř. uvedl, že s ohledem na uvedené je zřejmé, že rovněž v řízení předcházejícím odvolání dovolatele byly dány důvody pro dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Proto navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) podle § 265k odst. 1 tr. ř. napadený (citovaný) rozsudek Okresního soudu v Litoměřicích i rozsudek (citovaný) Krajského soudu v Ústí nad Labem zrušil, stejně jako vadné řízení jim předcházející a podle § 265

l

odst. 1 tr. ř. přikázal Okresnímu soudu v Litoměřicích, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

K takto podanému dovolání se písemně vyjádřil státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství České republiky (dále jen státní zástupce) s tím, že k dovolacímu důvodu uplatněnému podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. uvedl, že dovolací soud s ohledem na to, jak je zmíněný dovolací důvod zákonem vymezen, je povinen ověřit správnost právního posouzení skutku ve vztahu ke skutkovému stavu, ze kterého při rozhodování v předmětné věci vycházely oba soudy. V této souvislosti poukázal na to, že podstatou právního posouzení skutku jako posouzení hmotně právního, je aplikace hmotného práva, tedy trestního zákona, na skutkový stav zjištěný soudy a nikoli jak se jeho zjištění domáhá dovolatel. Jím vedené námitky (včetně úvah o zavinění) vycházejí ze skutkových zjištění učiněných soudy a jejich přezkoumání se tak nelze domáhat, a to ani nesouhlasem s provedenými důkazy či jejich hodnocením a z nich plynoucími závěry o uloženém trestu. K dovolacímu důvodu uplatněnému podle § 265b odst. 1 písm.

l

) tr. ř. potom státní zástupce uvedl, že k jeho naplnění a důvodnosti nemohlo dojít ani v jedné z jeho alternativ. Proto také navrhl, aby Nejvyšší soud takto podané dovolání podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, protože bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř.

Na tomto místě je nutno připomenout, že dovolání je mimořádný opravný prostředek a jako takový ho lze podat jen a výlučně z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. ř. Je tedy nezbytné vždy posoudit, zda uplatněný dovolací důvod v té které věci je právě tím, který je možno považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, když bez jeho existence nelze vůbec provést přezkum napadeného rozhodnutí. Důvod dovolání vymezený ustanovením § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Poukazem na uvedený dovolací důvod se nelze v zásadě domáhat přezkoumání učiněných skutkových zjištění, pokud ovšem tato jsou takového druhu a rozsahu, že na jejich základě lze spolehlivě přijmout adekvátní právní závěry. Skutkový stav je tak při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy, byly správně právně posouzeny v souvislosti s provedeným dokazováním a následně právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanovením hmotného práva. Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm.

l

) tr. ř. je dán tehdy, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k). Předmětný dovolací důvod tak dopadá na případy, kdy došlo k zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku bez jeho věcného přezkoumání a procesní strana tak byla zbavena přístupu ke druhé instanci (první alternativa), nebo již v předcházejícím řízení byl dán některý ze shora uvedených dovolacích důvodů (druhá alternativa). V dané věci však o prvou alternativu tohoto dovolacího důvodu zjevně nejde, neboť soud druhého stupně konal odvolací řízení a o podaném opravném prostředku (odvolání) rozhodl rozsudkem, který přijal ve veřejném zasedání po provedeném přezkumu věci. Současně se nejedná ani o druhou alternativu uvedeného dovolacího důvodu, neboť v takovém případě by v řízení předcházejícím napadenému rozhodnutí musel být dán některý z důvodů dovolání, jak jsou uvedeny v ustanovení § 265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř., což znamená, že v posuzovaném případě by předcházející řízení muselo být zatíženo hmotně právními vadami, jež by svou povahou odpovídaly obsahu ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., na které dovolatel ve svém mimořádném opravném prostředku odkazuje a jejichž existenci dovolací soud neshledal.

To proto, že z hlediska popisu napadeného skutku, který je obsažen v příslušném výroku rozhodnutí soudu prvního stupně, dovolatel namítl to, že soudy v jeho věci nesprávně a zaujatě (v jeho neprospěch) hodnotily ve věci učiněná skutková zjištění, bez toho, že by připustily i průběh skutkového děje popisovaného dovolatelem. Avšak oba soudy zejména i v důvodech přijatých rozhodnutí v dané věci přesvědčivě vysvětlily, z jakých důkazů vycházely a stejně tak vysvětlily, proč neuvěřily výpovědím dovolatele i s poukazem na jejich nevěrohodné změny. Námitky dovolatele tak ve svém celku nejsou způsobilé být dostatečným podkladem pro rozhodný úsudek spočívající v tom, že soudy zjevně pochybily (extrémně vybočily) při organizaci provádění dokazování a následném hodnocení jednotlivých důkazů, když i případná námitka stran absence jakéhokoli zavinění je za dané situace bezpředmětná. Učiněná skutková zjištění pak mají v provedených důkazech věcné a logické zakotvení a k závěru, že jsou s nimi naopak v extrémním nesouladu, takto dospět nelze. Je tedy namístě uzavřít, že učiněná skutková zjištění co do svého druhu i rozsahu umožnila soudům v předmětné věci přikročit i k závěrům právním s tím, že i tyto jsou v uvedeném směru přiléhavé a nepředstavují ani excesivní odklon od jejich výkladových zásad. Z uvedeného je zjevné, že námitky dovolatele z hlediska uplatněného dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. směřují pouze do oblasti učiněných skutkových zjištění a nelze tak mít v této souvislosti za důvodně uplatněný ani dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm.

l

) tr. ř. v některé z jeho alternativ.

S poukazem na uvedené tak Nejvyššímu soudu nezbylo, než takto podané dovolání podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítnout jako zjevně neopodstatněné. Za podmínek stanovených v § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.

P o u č e n í :

Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný

prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 31. března 2010

Předseda senátu:

JUDr. Vladimír Jurka