Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Cdo 4507/2008

32 Cdo 4507/2008

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Hany Gajdziokové a JUDr. Pavla Koláře v právní věci žalobkyně OHL ŽS, a. s., se sídlem v Brně - střed, Burešova 938/17, PSČ 660 02, IČ 46342796, proti žalované CENTROPROJEKT a. s., se sídlem ve Zlíně, Štefánikova 167, PSČ 760 30,        IČ 26907241, o zaplacení částky 243.621,- Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 18. prosince 2007, č. j. -224, ve znění usnesení ze dne    7. dubna 2008, č. j. -233, takto:

I.          Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Dovolání žalobkyně proti v záhlaví označenému rozsudku, jímž Vrchní soud v Olomouci potvrdil rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 24. května,  č. j. -186, ve výroku ve věci samé, kterým byla zamítnuta žaloba o zaplacení částky 170.600,- Kč z titulu bezdůvodného obohacení, není přípustné podle ustanovení (dále rovněž jen „ “), protože ve věci nebylo soudem prvního stupně vydáno rozhodnutí ve věci samé, které by odvolací soud zrušil. Dovolání, z jehož obsahu (byť je v něm uvedeno, že je jím napadán rozsudek odvolacího soudu v celém rozsahu) lze dovodit, že jím dovolatelka  brojí ve skutečnosti proti napadenému rozhodnutí v rozsahu, v němž odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v zamítavém výroku ve věci samé, nebylo shledáno přípustným ani podle ust. , ve znění účinném do 30. června 2009 (srov. čl. II. bod 12 přechodných ustanovení , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů a další související zákony), neboť napadený rozsudek odvolacího soudu v potvrzujícím výroku ve věci samé nemá po právní stránce zásadní význam ( ).

Z vylíčení uplatněného dovolacího důvodu je zřejmé, že dovolatelka spatřuje zásadní právní význam napadeného rozhodnutí v řešení otázky počátku běhu promlčecí doby u nároků z bezdůvodného obohacení v obchodně závazkových vztazích, který podle jejího mínění nelze odvozovat subjektivně od vzniku bezdůvodného obohacení, ale odvíjí se od splatnosti pohledávky, kterou dovolací soud ve své rozhodovací praxi dosud nevyřešil. Tato otázka však napadené rozhodnutí zásadně právně významným nečiní.

Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 21. srpna 2003, sp. zn. , uveřejněném v časopise Soudní judikatura č. 11, ročník 2003, pod číslem 198, dospěl k závěru, že odpověď na otázku, kdy počíná běžet promlčecí doba ve vztahu k plnění z bezdůvodného obohacení, dává ustanovení § 391 obch. zák., podle jehož prvního odstavce počíná u práv vymahatelných u soudu běžet promlčecí doba ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno u soudu, a otázku délky promlčecí doby zodpovídá ustanovení § 397 obch. zák., které určuje její délku na čtyři roky, nestanoví-li zákon pro jednotlivá práva jinak. Od závěrů uvedeného  rozhodnutí, stejně jako od závěrů rozhodnutí uveřejněného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 28/1984, podle něhož není-li doba splnění (splatnost) sjednána, ani dohodnut způsob jejího určení, stanoví ji věřitel tím, že plnění po dlužníkovi požaduje, a v takovém případě začíná promlčecí doba běžet dnem následujícím poté, kdy vznikl dluh, nemá dovolací soud důvod se odchýlit ani v této věci, a neodchýlil se od nich ani odvolací soud, posoudil-li žalované nároky jako promlčené. Jeho rozhodnutí je tak zcela konformní jak s rozhodovací praxí dovolacího soudu, tak s hmotným právem.

Podle ustanovení věty první je dovolací soud vázán uplatněným dovolacím důvodem včetně toho, jak jej dovolatel obsahově vymezil. Za situace, kdy dovolací soud z hlediska uplatněných dovolacích námitek nedovodil ani existenci jiných okolností, které by činily napadené rozhodnutí v potvrzujícím výroku ve věci samé zásadně právně významným, lze uzavřít, že dovolání žalobkyně směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud je proto, aniž nařizoval jednání  ( věta první ), jako nepřípustné  odmítl  [ věta první a ].

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení věty první, a , neboť žalobkyně, jejíž dovolání bylo odmítnuto, nemá na jejich náhradu právo a žalované v souvislosti s tímto řízením podle obsahu spisu žádné prokazatelné náklady  nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 15. dubna 2010

                                                                                                   JUDr. Miroslav G a l l u s

                                                                                                               předseda senátu