Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 4218/2007

U S N E S E N Í

FAST HYPO, a. s.

1) R. F.

, a

2) S. F.

, zastoupeným JUDr. Vladislavem Bílkem, advokátem se sídlem v Klatovech, Čsl. legií 143/I, pro částku 1.254.400,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Klatovech pod sp. zn. , o dovolání povinných proti usnesení Krajského soudu v Plzni z 27. 12. 2006, č. j. -41, takto:

Dovolání

se zamítá

.

O d ů v o d n ě n í :

Usnesením z 5. 4. 2006, č. j. -17, okresní soud (k návrhu odůvodněnému ztrátou výhody splátek) nařídil podle notářského zápisu sp. zn. Nz 97/2005, N 104/2005, sepsaného dne 5. 5. 2005 notářem JUDr. Josefem Holobrádkem, na majetek povinných exekuci k vymožení částky 504.000,- Kč (představující jistinu úvěru), částky 20.000,- Kč nákladů předcházejícího řízení a pro náklady exekuce, které budou v průběhu řízení stanoveny (výrok I.), jejím provedením pověřil navrženého soudního exekutora (výrok II.), povinným zakázal nakládat se svým majetkem (výrok III.) a ve zbytku návrh na nařízení exekuce zamítl (výrok IV.) s odůvodněním, že pokud jde o příslušenství pohledávky, a to úroky z prodlení ve výši 50.400,- Kč ročně, poplatek za přípravu, zpracování a vedení úvěrové dokumentace a administrativní činnosti s tím spojené ve výši 15.120,- Kč ročně a každoroční poplatek za znovuposouzení schopnosti dlužníků splácet úrok z prodlení a poplatek za vyhotovení smluv ve výši 5.000,- Kč, „není v případě tohoto příslušenství stanoveno, od kdy běží,“ a že je tedy notářský zápis v tomto směru neurčitý a tudíž nevykonatelný. Pokud jde o (v notářském zápise obsažené) odkazy na smlouvu o úvěru, konstatoval okresní soud, že tato smlouva není součástí exekučního titulu.

Napadeným usnesením krajský soud k odvolání oprávněné (směřujícímu ovšem pouze do zamítavého výroku)

v napadené části, tj. ve výroku I. a IV.,

rozhodnutí soudu prvního stupně změnil tak, že exekuci podle notářského zápisu nařídil pro vymožení celé v návrhu požadované částky, totiž částky 1.254.400,- Kč, sestávající z nezaplacené části jistiny úvěru ve výši 490.000,- Kč, nesplacené části sjednaných úroků ve výši 588.000,- Kč a nesplacené části poplatku za přípravu, zpracování, a vedení úvěrové dokumentace a administrativní činnosti s tím spojené ve výši 176.400,- Kč. Oproti soudu prvního stupně dospěl k závěru, že k exekuci navržený notářský zápis – protože obsahuje závazek povinných (vymezený zcela určitým způsobem) zaplatit oprávněné 144 měsíčních splátek po 8.960,- Kč, tedy celkovou sumu 1.290.240,- Kč, představující souhrn jistiny úvěru a jejího

veškerého

příslušenství, tedy kapitalizovaného úroku a kapitalizovaného poplatku – materiálně vykonatelný je (viz druhý a třetí odstavec čtvrté strany napadeného usnesení na č. l. 42 versa). Jestliže pak oprávněná svůj návrh na nařízení exekuce k výzvě soudu doplnila podáním ze 17. 3. 2006 (č. l. 16), z něhož plyne, že dohoda účastníků vtělená do notářského zápisu obsahovala závazek povinných k zaplacení 144 měsíčních splátek po 8.960,- Kč, tedy k zaplacení celkové sumy 1.290.240,- Kč představující jistinu i kapitalizované příslušenství, a jestliže z tohoto podání dále plyne, že povinní uhradili celkovou částku 35.840,- Kč, takže nesplacená část úvěru činí částku 490.000,- Kč, nesplacená část kapitalizovaného úroku částku 588.000,- Kč a nesplacená část kapitalizovaného poplatku za přípravu, zpracování a vedení úvěrové dokumentace a administrativní činnosti s tím spojené částku 176.400,- Kč, že je tudíž exekuce navržena pro celkovou (dosud nezaplacenou) částku 1.254.400,- Kč, je návrh na její nařízení důvodný.

V dovolání, jehož přípustnost dovozují z ustanovení , povinní namítají nesprávné právní posouzení věci. Naplnění dovolacího důvodu podle spatřují v závěru odvolacího soudu o materiální vykonatelnosti k exekuci navrženého notářského zápisu. Opačný závěr, pokud jde o příslušenství jistiny úvěru, spatřují v tom, že z jejich souhlasu k přímé vykonatelnosti notářského zápisu není dostatečně zřejmé, od kdy oprávněné náleží sjednané příslušenství. Závěr o částečné materiální nevykonatelnosti titulu dovozují z okolnosti, že notářský zápis obsahoval pouhé odkazy na smlouvu o úvěru, která však sama o sobě exekučním titulem není, takže exekuční soud ji ani nemůže přezkoumávat. Odvolacímu soudu vytýkají, že při posuzování materiální vykonatelnosti „vycházel z prvého odstavce článku III. notářského zápisu, když tento článek je jen prohlášením o uzavření dohody o přímé vykonatelnosti, nikoli přímým svolením povinných k vykonatelnosti zápisu, tak jak vyplývá z druhého odstavce článku III. zápisu. Povinní dali souhlas k přímé vykonatelnosti zápisu jen ohledně plnění uvedeného v článku III. zápisu; s ohledem na tuto skutečnost je nutné posuzovat materiální vykonatelnost dle druhého odstavce článku III. zápisu, nikoli i podle jeho odstavce prvního. Neobsahuje-li předmětný zápis ve druhém odstavci článku III. přesné a nepochybné označení povinného plnění, pro něž má být exekuce nařízena, nelze tento notářský zápis považovat za vykonatelné rozhodnutí a jako takové nemůže být podkladem pro nařízení exekuce.“

Nejvyšší soud věc projednal podle ve znění účinném do 30.6.2009 (čl. II Přechodných ustanovení, bod 12, ).

Dovolání (přípustné podle , odst. 2 ve spojení s ustanovením , jen pokud směřovalo do

skutečně měnící

části napadeného rozhodnutí, tedy do části, jíž byla exekuce nařízena i k vymožení příslušenství pohledávky, tj. úroku a výše specifikovaného poplatku) není důvodné.

Dovolatelé (nepopírající fakt doručení výzev k zaplacení zůstatku dluhu s příslušenstvím ani ztrátu svých výhod splátek), jež svůj závěr o neurčitosti do zápisu vtělené dohody v části týkající se úroku a poplatku, a tedy o částečné materiální nevykonatelnosti titulu, dovozují z toho, že z dohody a souhlasu k přímé vykonatelnosti „není dostatečně zřejmé, od kdy, tj. od kterého data požadované příslušenství oprávněné náleží“, totiž přehlížejí, že příslušenství, tj. úrok i poplatek, nebyly sjednány sazbou a obdobím (tj., jak je obvyklé, určitým procentem z jistiny za dobu od počátku prodlení do zaplacení), nýbrž –

v konečném důsledku

– kapitalizovanou sumou, v daném případě danou součinem 144 (měsíčních splátek) krát 8.960,- Kč, tedy částkou 1.290.240,- Kč, představující souhrn jistiny úvěru ve výši 504.000,- Kč, kapitalizovaného úroku (50.400,- Kč ročně po dobu 12-ti let) v částce 604.800,- Kč a kapitalizovaného poplatku (15.120,- Kč ročně po dobu 12-ti let) v částce 181.440,- Kč.

Byly-li úrok (nikoli tedy jak nesprávně uvádějí dovolatelé, „úrok z prodlení“) a poplatek sjednány – v konečném důsledku – částkami kapitalizovanými (a to – viz výše – tak, že celková suma činila s jistinou ve výši 504.000,- Kč částku 1.290.240,- Kč), pozbývá svého významu skutečnost, z níž povinní dovozují částečnou materiální nevykonatelnost titulu, totiž „odkdy, resp. od jakého data náleží oprávněné příslušenství.“

Za stavu, kdy povinní dobrovolně před zahájením exekučního řízení zaplatili 35.840,- Kč, rozhodl krajský soud správně, jestliže návrhu na nařízení exekuce k vymožení částky 1.254.400,- Kč vyhověl (byť se tak správně – viz výše – mělo stát změnou pouze zamítavého /IV./ výroku usnesení soudu prvního stupně).

Protože se povinným prostřednictvím uplatněného dovolacího důvodu správnost napadeného rozhodnutí zpochybnit nepodařilo, Nejvyšší soud bez jednání ( věta první ) dovolání jako nedůvodné podle části věty před středníkem, odst. 6 zamítl.

O případné náhradě nákladů dovolacího řízení bude rozhodnuto podle ustanovení hlavy VI.

V Brně dne 31. března 2010

JUDr. Vladimír Mikušek, v. r. předseda senátu