Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 2799/2008

U S N E S E N Í

1) J. D.

,

2) B. D.

, zastoupených Mgr. Markem Nespalou, advokátem se sídlem Čelákovice, Stankovského 144, proti žalované

České republice – Ministerstvu spravedlnosti

, se sídlem Praha 2, Vyšehradská 16, o 1.750.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o dovolání žalobců proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 15. 1. 2008, č.j. -120, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 15. 1. 2008, č. j. -120, k odvolání žalobců potvrdil rozsudek ze dne 27. 3. 2007, č.j. -87, jímž Obvodní soud pro Prahu 2 zamítl žalobu na zaplacení částky 1.750.000 Kč s příslušenstvím a rozhodl o náhradě nákladů řízení; odvolací soud rovněž rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Dovodil, že nárok žalobců na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem soudu v řízení vedeném u Okresního soudu v Děčíně pod sp. zn. není důvodný. Na rozdíl od soudu prvního stupně dospěl odvolací soud k závěru, že v uvedeném řízení došlo k neodůvodněným průtahům. Uzavřel však, že škoda žalobcům nevznikla, jelikož jsou stále vlastníky nemovitostí, přičemž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že v důsledku postupu soudu jsou neprodejné i po skončení řízení o určovací žalobě. Ani kdyby škoda (spočívající v rozdílu mezi obvyklou cenou nemovitostí před zahájením řízení o určovací žalobě a cenou ke dni 4. 10. 2004, kdy byl podán znalecký posudek) vznikla, nebyla by žaloba úspěšná, neboť taková škoda by byla důsledkem podání žaloby, nikoli průtahů v řízení, a proto nemůže být naplněn ani předpoklad příčinné souvislosti mezi nesprávným úředním postupem soudu a vznikem škody.

Proti tomuto rozsudku podali žalobci dovolání, které považují za přípustné podle a uplatňují dovolací důvody podle Dovolatelé se domnívají, že problematika odpovědnosti státního orgánu za škodu způsobenou úředním postupem, zejména průtahy v řízení, a otázka příčinné souvislosti mezi průtahy v řízení a způsobenou škodou dosud nebyla v rozhodování dovolacího soudu řešena a má význam nejen pro daný případ. Za otázku zásadního právního významu považují vymezení podmínek, které musí být splněny v případě průtahů řízení, aby došlo ke vzniku škody způsobené nesprávným úředním postupem. Rekapitulují průběh řízení, přičemž poukazují na průtahy řízení a zajišťující úkon Okresního soudu v Děčíně na katastrálním úřadu, z nichž dovozují vznik škody spočívající v neprodejnosti nemovitosti. Navrhují, aby dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu, jakož i rozhodnutí soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Podle článku II bodu 12 věty před středníkem , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. před 1. 7. 2009) se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. Protože napadené rozhodnutí bylo vydáno dne 15. 1. 2008, Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle ve znění účinném do 30. 6. 2009 (dále opět „ “).

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání bylo podáno proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu oprávněnými osobami - účastníky řízení ve lhůtě uvedené v ustanovení , řádně zastoupenými advokátem, dospěl k závěru, že v daném případě dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Podle , ve znění účinném od 23. 1. 2009 (část první, čl. II, bod 12, část věty za středníkem ), obsahuje odůvodnění pouze stručný výklad důvodů, pro které je dovolání nepřípustné.

Žalobci dovoláním napadají rozsudek odvolacího soudu ve věci samé, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně o zamítnutí žaloby, aniž mu předcházelo rozhodnutí měnící či zrušovací [nejde o přípustnost dovolání podle , b) ]; dovolání tak může být podle přípustné jen tehdy, jde-li o řešení právních otázek, které v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyly vyřešeny nebo které jsou odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodovány rozdílně, nebo řeší-li právní otázky v rozporu s hmotným právem ( ).

Dovolatelé své dovolání staví na otázce příčinné souvislosti mezi nesprávným úředním postupem a škodou spočívající ve snížení hodnoty nemovitosti v důsledku probíhajícího soudního řízení o určení jejího vlastnictví, avšak tato otázka je otázkou skutkovou, nikoli právní (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 2. 2002, sp. zn. , uveřejněný pod C 1025 v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu).

Dovodil-li odvolací soud (na základě zjištěného skutkového stavu), že postup Okresního soudu v Děčíně nebyl bezprostřední příčinou toho, že se žalobcům nepodařilo nemovitost prodat, popřípadě že se snížila její hodnota, a odpovědnost žalované za škodu tak není dána pro absenci příčinné souvislosti, je jeho rozhodnutí v souladu s hmotným právem i standardní judikaturou (srov. obdobně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 2. 2004, sp. zn. , publikované pod C 2589 v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu).

Jelikož přípustnost dovolání nebyla shledána, dovolací soud je podle věty první a odmítl.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, a , neboť žalobci s ohledem na výsledek dovolacího řízení nemají na jejich náhradu právo a žalované v tomto řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 31. března 2010

JUDr. Robert Waltr, v. r.

předseda senátu