Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 2633/2009

U S N E S E N Í

A. M.,

proti žalovanému

Zemědělskému družstvu Dubicko

se sídlem v Dubicku, IČ 00150096, zastoupenému Mgr. Janem Drapáčem, advokátem se sídlem v Zábřehu, nám. Osvobození č. 28, o žalobě pro zmatečnost podané

S. M

., zastoupeným JUDr. Josefem Sedláčkem, advokátem se sídlem v Šumperku, nám. Míru č. 9, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. srpna 2001, č. j. -283, vedené u Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. , o dovolání S. M. proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. března 2008, č. j. -23, takto:

I. Dovolání S. M. proti výroku usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně,

se zamítá

; jinak

se

dovolání

odmítá

.

II. S. M.

je povinen

zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení 4.300,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám Mgr. Jana Drapáče, advokáta se sídlem v Zábřehu, nám. Osvobození č. 28; ve vztahu S. M. a žalobkyně nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 17.8.2001, č.j. -283, potvrdil usnesení Okresního soudu v Šumperku ze dne 22.2.2000, č.j. -251, kterým soud prvního stupně nepřipustil, aby do řízení vstoupil jako vedlejší účastník S. M.

Toto usnesení napadl S. M. dne 10.9.2001 podáním označeným jako „žaloba na obnovu řízení a pro zmatečnost“.

Okresní soud v Šumperku usneseními ze dne 3.3.2003, č.j. -64, a ze dne 14.10.2004, č.j. -81, rozhodl tak, že „žalobu S. M. pro zmatečnost vyloučil k samostatnému projednání“.

Okresní soud v Šumperku poté usnesením ze dne 28.11.2007, č.j. -15, řízení o žalobě pro zmatečnost vedené pod sp.zn. zastavil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Vycházel ze závěru, že „řízení je nutno zastavit, neboť je dán neodstranitelný nedostatek podmínek řízení, neboť ve věci vedené u okresního soudu pod sp.zn. bylo předmětem řízení pouze řízení o obnovu řízení na základě usnesení o vyloučení věci ze dne 7.3.2002, č.j. -23, předmětem řízení pod sp.zn. nebyla tedy žaloba pro zmatečnost a nemohla být tedy ani vyloučena“; že „řízení v této věci (tj. ) tedy schází podmínka řízení spočívající v návrhu, neboť žádná taková žaloba, která by mohla být vyloučena do tohoto řízení, neexistuje“ a že „nedostatek podmínky řízení by byl dán i z hlediska věci zahájené, neboť žaloba pro zmatečnost (a s ní současně žaloba na obnovu řízení) podaná S. M. byla vedena u Okresního soudu v Šumperku pod sp.zn. a usnesením Okresního soudu v Šumperku ze dne 3.3.2003, č.j. -64, byla tato žaloba pro zmatečnost vyloučena k samostatnému řízení a vede se již pod sp.zn. , jedná se přitom o tentýž návrh S. M. ze dne 7.9.2001“.

K odvolání S. M. Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 20.3.2008, č.j. -23, usnesení Okresního soudu v Šumperku ze dne 28.11.2007, č.j. -15, potvrdil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Uvedl, že „jelikož řízení o této žalobě ve věci Okresního soudu v Šumperku sp.zn. bylo zahájeno dříve, než řízení o téže věci vedené pod sp.zn. u Okresního soudu v Šumperku, brání projednání věci Okresního soudu v Šumperku sp.zn. překážka věci zahájené“.

Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal S. M. dovolání. Namítá, že „mu bylo v daném řízení od samého počátku řízení odňato právo jednat před soudem“; že „soud nenařídil ve věci samé jednání, nepředvolal účastníky, neprovedl žádné dokazování a ve věci samé vůbec nerozhodl“; že „řízení bylo navíc stiženo vadou spočívající v neodůvodněných průtazích“; že „již na počátku řízení mu měl být k ochraně jeho zájmů ustanoven zástupce, který by ho řízením provázel“ a že „soudy obou stupňů nerespektovaly rozhodnutí Nejvyššího soudu v předchozích věcech ohledně závěru, že rozhodnutí není konečné s tím, že o nákladech řízení bude rozhodnuto soudem prvého stupně“. Navrhl, aby Nejvyšší soud ČR usnesení odvolacího soudu zrušil a aby věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Žalovaný ve vyjádření k dovolání navrhl, aby Nejvyšší soud ČR dovolání S. M. zamítl.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) věc projednal podle , , ve znění účinném do 30.6.2009 (dále jen " "), neboť dovoláním je napadeno usnesení odvolacího soudu, které bylo vydáno před 1.7.2009 (srov. Čl. II bod 12 , kterým se mění , ve znění pozdějších předpisů a další související zákony). Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě ( , ) a že jde o usnesení, proti jehož potvrzujícímu výroku je dovolání přípustné podle ustanovení , přezkoumal napadené usnesení bez nařízení jednání ( věta první ) a dospěl k závěru, že dovolání není opodstatněné.

Podle ustanovení rozhodnutí odvolacího soudu lze přezkoumat jen z důvodů uplatněných v dovolání; je-li dovolání přípustné, dovolací soud přihlédne též k vadám uvedeným v ustanovení , a b) a , jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, i když nebyly v dovolání uplatněny.

S. M. svým dovoláním napadá usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení, jen z důvodů, že „mu bylo v daném řízení od samého počátku řízení odňato právo jednat před soudem“; že „soud nenařídil ve věci samé jednání, nepředvolal účastníky, neprovedl žádné dokazování a ve věci samé vůbec nerozhodl“; že „řízení bylo navíc stiženo vadou spočívající v neodůvodněných průtazích“; že „již na počátku řízení mu měl být k ochraně jeho zájmů ustanoven zástupce, který by ho řízením provázel“ a že „soudy obou stupňů nerespektovaly rozhodnutí Nejvyššího soudu v předchozích věcech ohledně závěru, že rozhodnutí není konečné s tím, že o nákladech řízení bude rozhodnuto soudem prvého stupně“; závěr odvolacího soudu o tom, že projednání věci Okresního soudu v Šumperku sp.zn. brání překážka věci zahájené, však - jak vyplývá z obsahu dovolání - nezpochybnil.

Vzhledem k tomu, že dovolací soud je vázán uplatněnými dovolacími důvody; že dovolací důvody S. M. správnost závěrů, o něž se rozhodnutí odvolacího soudu opírá, nezpochybňují a že z obsahu spisu nevyplývá opodstatněnost námitek dovolatelem uplatněných, Nejvyšší soud České republiky - aniž by se mohl věcí dále zabývat - uzavřel, že usnesení odvolacího soudu je z hlediska uplatněných dovolacích důvodů správné. Protože nebylo zjištěno, že by usnesení odvolacího soudu bylo postiženo některou z vad uvedených v ustanovení , a b) nebo v anebo jinou vadou, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, Nejvyšší soud České republiky dovolání S. M. podle ustanovení části věty před středníkem zamítl.

Z dovolání žalobce vyplývá, že směřuje výslovně rovněž proti výroku II. usnesení odvolacího soudu, v němž bylo rozhodnuto o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Z ustanovení § až 239 vyplývá, že dovolání proti výroku rozhodnutí odvolacího soudu o nákladech řízení není podle právní úpravy přípustnosti dovolání v účinné od 1. ledna 2001 přípustné, a to bez zřetele k povaze takového výroku, tedy bez ohledu na to, zda jde např. o měnící nebo potvrzující rozhodnutí o nákladech řízení (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 31.1.2002, sp.zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod č. 88, ročník 2002 a ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4, ročník 2003).

Vzhledem k tomu, že dovolání do výroku o nákladech řízení směruje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, Nejvyšší soud ČR dovolání S. M. v tomto směru - aniž by se mohl věcí dále zabývat - podle ustanovení věty první a odmítl.

V dovolacím řízení vznikly žalovanému náklady, které spočívají v odměně za zastupování advokátem ve výši 4.000,- Kč [srov. a 3, ve znění , č. , č. a č. ] a v paušální částce náhrad výdajů ve výši 300,- Kč (srov. ve znění , č. , č. , č. a č. ), celkem ve výši 4.300,- Kč; náhrada za daň z přidané hodnoty z této odměny a paušální částky náhrady výdajů k nákladům řízení nepatří, neboť advokát Mgr. Jan Drapáč, který žalovaného zastupoval, v rozporu s ustanovením ve znění , č. , č. , č. a č. nepředložil soudu - jak je zřejmé z obsahu spisu - osvědčení o registraci plátce daně z přidané hodnoty vydané příslušným správcem daně. Protože dovolání S. M. bylo zčásti zamítnuto a zčásti odmítnuto, dovolací soud mu podle ustanovení věty první, a o.s.ř

.

uložil, aby žalovanému tyto náklady nahradil. S. M. je povinen přiznanou náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám advokáta, který žalovaného v tomto řízení zastupoval ( ).

O náhradě nákladů dovolacího řízení ve vztahu S. M. a žalobkyně bylo rozhodnuto podle ustanovení věty první, a části věty před středníkem , neboť žalobkyni v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 24. března 2010

JUDr. Roman Fiala, v. r.

předseda senátu