Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
C7C4ABFD05EF4DE8C1257A4E0064FF89.html
HTML · 15.88 KB
No categories available
4 Nd 76/2010
4 Nd 76/2010
U S N E S E N Í
Města Vyškov
, proti žalovanému
M. O. ,
zast. JUDr. Petrem Živělou, advokátem se sídlem Puškinova 5, Vyškov, o přivolení soudu k výpovědi z nájmu bytu, vedené u Okresního soudu ve Vyškově pod sp. zn. 10 C 18/2005 , podle ustanovení § 16 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , t a k t o:
Předsedkyně senátu Nejvyššího soudu České republiky
JUDr. Věra Korecká
není
vyloučena
z projednávání a rozhodování věci vedené u Okresního soudu ve Vyškově pod sp. zn. 10 C 18/2005 .
O d ů v o d n ě n í :
Ve výše uvedené věci podal žalovaný dovolání proti rozsudku odvolacího soudu (tj. Krajského soudu v Brně) ze dne 25. 2. 2009, sp. zn. 19 Co 406/200 , které bylo Nejvyššímu soudu České republiky doručeno dne 21. 5. 2009. Podle rozvrhu práce byla věc přidělena senátu 26 Cdo (sp. zn. 26 Cdo 812/2010 ).
Následně podáním ze dne 8.12.2009 žalovaný mimo jiné namítl podjatost předsedkyně senátu 26 Cdo Nejvyššího soudu České republiky JUDr. Věry Korecké s odůvodněním, že dne 1. 12. 2009 na Nejvyšším soudě v Brně před sedmi svědky udělil panu A. H. oprávnění k nahlížení do spisu, ale jmenovanou předsedkyní senátu 26 Cdo mu nebylo vyhověno, čímž se cítí zkrácen na svých právech.
Podle ustanovení § 16 odst. 1 , věty druhé, o. s. ř. o. s. ř. o vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.
V návaznosti na výše uvedené ustanovení byla věc předložena senátu 4 Nd Nejvyššího soudu České republiky k rozhodnutí o námitce podjatosti předsedkyně senátu tohoto soudu JUDr. Věry Korecké spolu s jejím vyjádřením, že žalovaného M. O. nezná, nemá k němu žádný vztah a necítí se být podjatá.
Podle § 14 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.
Podle § 14 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. důvodem pro vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Nejvyšší soud České republiky k věci uvádí, že předpokladem skutečného uplatnění zásady rovnosti účastníků v řízení a zajištění záruk správného a spravedlivého rozhodnutí je, aby v řízení jednal a rozhodoval soudce nepodjatý, který není v žádném osobním vztahu k účastníkům a k jejich zástupcům a který není v žádném směru zainteresován na výsledku řízení. V souladu s tím zákon konstruuje jako důvody vyloučení soudce soudcův poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům. Vyloučení soudce zákon zakládá na existenci určitého důvodu, vymezeného takovými konkrétně označenými a zjištěnými skutečnostmi, v jejichž světle se jeví soudcova nepodjatost pochybnou. Vylučuje se tím subjektivní pohled na vyloučení soudce. K tomu, aby soudce byl vyloučen, nemohou postačovat pocity soudce nebo nadřízeného soudu o tom, zda lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti, nýbrž musí být zjištěn důvod, z něhož vyplývá, že lze pochybovat o soudcově nepodjatosti. K otázce podjatosti soudců se obecně vyjádřil již Ústavní soud České republiky v nálezu publikovaném ve svazku 8 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu pod č. 65, v němž se dovozuje, že pro úsudek o porušení ústavních kautel chránících čistotu řízení před obecnými soudy jako výrazu zásad spravedlivého procesu (čl. 36 a násl. Listiny základních práv a svobo d) není dostačující toliko obecné či subjektivní přesvědčení stěžovatele; rozhodování o této otázce se musí dít výlučně na základě hlediska objektivního.K vyloučení soudce tedy není sice třeba, aby byla prokázána jeho podjatost, na druhé straně to však neznamená, že k vyloučení postačí jakékoli subjektivní pochybnosti o nepodjatosti soudce. K takovým pochybnostem musí být dán objektivní důvod. A takový důvod je dán pouze tehdy, zjistí-li se dostatečně intenzivní poměr soudce k věci, k účastníkům či jejich zástupcům, jehož povaha reálně (z objektivního pohledu) zpochybňuje schopnost soudce nestranně a nezávisle ve věci rozhodnout.Poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu v případě, kdy soudce sám by byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Vyloučen je také soudce, který získal o věci poznatky jiným způsobem, než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování). Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem (srov. § 116 obč. zák.), jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak nepřátelský. V úvahu by zde také přicházel vztah ekonomické závislosti, např. v souvislosti s vědeckou či jinou publikační činností soudce, apod. O žádný z uvedených případů se však v předmětné věci nejedná.Jak je možno dovodit z vyjádření jmenované předsedkyně senátu Nejvyššího soudu České republiky, nemá žádný vztah k účastníkům řízení ani k jejich zástupcům, na výsledku řízení nemá žádný zájem a není jí známa ani žádná jiná okolnost, pro kterou by měla být vyloučena z projednávání a rozhodnutí předmětné věci. Z návrhu žalovaného na vyloučení jmenované předsedkyně senátu Nejvyššího soudu České republiky z projednávaní a rozhodnutí věci vyplývá, že důvodem vznesené námitky podjatosti má být otázka správnosti jejího postupu v řízení. Nesouhlas účastníka řízení s postupem soudců v řízení o projednávané věci, popř. s odůvodněním rozhodnutí, však není okolností, která by zakládala důvod k jejich vyloučení (§ 14 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ). Z obsahu spisu, ani z vyjádření dotčené předsedkyně senátu nevyplývají žádné skutečnosti, jež by zakládaly důvod pochybovat o její nepodjatosti ve smyslu § 14 odst. 1 o. s. ř. Dle názoru Nejvyššího soudu České republiky pokud žalovaný neuvádí žádné skutečnosti (srov. § 15a odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ), které by svědčily o tom, že by byl dán důvod k pochybnostem o nepodjatosti jmenované předsedkyně senátu, není důvod nevěřit jejímu tvrzení, že takové vazby neexistují.V daném případě tedy nebyly shledány skutečnosti nasvědčující tomu, že by jmenovaná předsedkyně senátu byla nějakým způsobem ovlivněna vztahem k projednávané věci, případně k účastníkům řízení (jejich zástupcům).Rozhodnutí o vyloučení soudce podle § 14 o. s. ř. o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobo d). Vzhledem k tomu, že soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen z důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě, a protože v předmětné věci nebyly shledány důvody k vyloučení jmenované předsedkyně senátu z projednávání a rozhodování věci ve smyslu ustanovení § 14 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , rozhodl Nejvyšší soud České republiky podle § 16 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že předsedkyně senátu Nejvyššího soudu České republiky JUDr. Věra Korecká není vyloučena z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Okresního soudu ve Vyškově pod sp. zn. 10 C 18/2005 .
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. března 2010
JUDr. Jiří Pácal
předseda senátu