Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 4758/2008

25

Cdo 4758/2008

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY

M. Z.,

zastoupeného JUDr. Jindřichem Janouchem, advokátem se sídlem Skřivany, Starohradská 120, proti žalované

Fakultní nemocnici Hradec Králové,

se sídlem v Hradci Králové, Sokolská 581, o náhradu škody na zdraví, vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 18. 6. 2008, č.j. -106, takto:

I. Dovolání

se

zamítá.

II. Žádný z účastníků

nemá

právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce se na žalované domáhal zaplacení 1.077.432 Kč jako náhrady škody na zdraví, která mu vznikla v důsledku onemocnění hepatitidou typu C, jíž se nakazil v době hospitalizace ve zdravotnickém zařízení žalované.

Okresní soud v Hradci Králové mezitímním rozsudkem ze dne 10. 12. 2007, č.j. -89, rozhodl, že nárok žalobce na náhradu škody je co do základu oprávněný a že o výši nároku a nákladech řízení bude rozhodnuto konečným rozsudkem. Ze znaleckých posudků vyplynulo, že k nákaze nemohlo dojít mimo zdravotnická zařízení, v nichž byl pacient hospitalizován, absolvoval tzv. invazní zákroky, s nimiž je spojeno riziko onemocnění hepatitidou typu C. Dovodil, že příčinná souvislost mezi pobytem v žalovaném zdravotnickém zařízení a onemocněním žalobce je dána. V dané věci byly podány tři znalecké posudky, přičemž znalci ve dvou z nich dospěli k závěru, že pravděpodobně k nákaze došlo u žalované, a třetí znalecký posudek tuto možnost nevylučoval, i když došlo k prošetření krevních konzerv a dárců krve, a to s negativním výsledkem. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že nelze vyloučit, že se žalobce nakazil u žalované, která proto nese odpovědnost za škodu na zdraví podle § 421a obč. zák.

Rozsudkem ze dne 18. 6. 2008, č.j. -106, Krajský soud v Hradci Králové rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobu zamítl, a rozhodl o nákladech řízení. Uzavřel, že odpovědnost žalované podle § 421a obč. zák. lze dovodit jen v případě, kdy jsou kumulativně splněny všechny zákonné podmínky, zejména existence příčinné souvislosti musí být postavena najisto. Nestačí důkaz, že při léčbě u žalované byly použity krevní konzervy, s nimiž je spojeno vysoké riziko přenosu hepatitidy, musí být podán důkaz, že konzerva, nástroj nebo přístroj byly infikovány virem hepatitidy C, a pak lze dovodit příčinnou souvislost mezi užitím infikované věci a onemocněním. V dané věci nebyl podán důkaz, že krevní konzervy použité při léčbě žalovaného byly infikovány, naopak žalovaná předkládala důkaz o tom, že jí použité konzervy infikovány nebyly.

Rozsudek odvolacího soudu napadl žalobce dovoláním, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení a v němž uplatňuje dovolací důvody podle Namítá, že odvolací soud nesprávně posoudil věc jen z hlediska obč. zák., přičemž daná věc měla být posouzena podle obč. zák., která zakládá objektivní odpovědnost kohokoliv, bez ohledu na zavinění. Akceptace právního posouzení dané věci odvolacím soudem by podle jeho názoru znamenala degradaci významu znaleckých posudků, které jen v ojedinělých případech konstatují výsledky se 100% jistotou. Dovolatel se domnívá, že v podobných případech, kdy nelze aplikovat právní úpravu některého z případů zvláštní odpovědnosti, je zde , který má za cíl pokrýt odpovědnost za škodu. Navrhl, aby dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Žalovaná ve svém vyjádření k dovolání navrhla, aby dovolání žalovaného bylo zamítnuto, neboť je zjevně nedůvodné.

Nejvyšší soud jako soud dovolací posoudil dovolání – v souladu s čl. II. bodem 12 – podle ustanovení ve znění účinném do 30. 6. 2009 (dále jen „ “), shledal, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou – účastníkem řízení ( ), za splnění zákonné podmínky advokátního zastoupení dovolatele ( a 4 ), je přípustné podle ustanovení , a dospěl k závěru, že není důvodné.

Podle § 421a obč. zák. každý odpovídá i za škodu způsobenou okolnostmi, které mají původ v povaze přístroje nebo jiné věci, jichž bylo při plnění závazku použito; této odpovědnosti se nemůže zprostit (odst. 1). Odpovědnost podle odstavce 1 se vztahuje i na poskytování zdravotnických, sociálních, veterinárních a jiných biologických služeb (odst. 2).

Ustanovení § 421a obč. zák. obsahuje skutkovou podstatu objektivní odpovědnosti za škodu. Základem této odpovědnosti je jednání (relevantní škodná událost), které zde spočívá v použití nástroje, přístroje, podání léku, aplikaci určité látky atd., a toto jednání vyvolá u pacienta poškození jeho zdraví (škodu). Vznikne-li škoda v příčinné souvislosti s takovou okolností, nastupuje objektivní odpovědnost, jíž se na rozdíl od obecné úpravy nelze nijak zprostit. Existence příčinné souvislosti musí být najisto postavena. Pouhá pravděpodobnost, že škoda mohla tvrzeným způsobem vzniknout, nepostačuje. Důkazní břemeno nese žalobce (poškozený). (Srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2006, sp. zn. , nebo ze dne 25. 4. 2007, sp. zn. ).

Odpovědnost za škodu způsobenou infekčním onemocněním je v soudní praxi standardně posuzována dle § 421a obč. zák., je-li zjištěno, že škoda byla způsobena okolnostmi majícímu původ v povaze použitého přístroje nebo jiné věci (srov. rozsudek nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2006, sp. zn. , a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2002, sp. zn. ), anebo podle obecného ustanovení § 420 obč. zák., je-li zjištěno, že škoda byla způsobena zaviněným porušením povinností pracovníky zdravotnického zařízení (srov. např. rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 17. 9. 1997, sp. zn. , publikovaný v časopise Právní rozhledy č. 2/1998, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2004, sp. zn. ). Lékařský zákrok je svou povahou natolik specifickou činností, že jej nelze podřadit pod ustanovení § 420a obč. zák.

Soudy obou stupňů tedy (vzhledem k tomu, že porušení povinností pracovníky žalované nebylo tvrzeno, a tím spíše ani prokázáno) správně posoudily odpovědnost žalované za škodu na zdraví vzniklou žalobci podle § 421a obč. zák.

Názor dovolatele, že ustanovení § 420a obč. zák. „má pokrýt odpovědnost za škodu“ tam, kde nelze aplikovat právní úpravu některého z případů zvláštní odpovědnosti, a že jeho použitím lze kompenzovat objektivní omezení znaleckého zkoumání dané soudobými poznatky lékařské vědy, je proto mylný.

Jestliže soudy obou stupňů na základě zhodnocení provedených důkazů dospěly ke skutkovému závěru, že nelze mít za spolehlivě zjištěno, že onemocnění žalobce bylo vyvoláno věcí (krevní konzervou) použitou při léčbě žalobce v žalovaném zdravotnickém zařízení, nelze nic vytknout právnímu závěru, že předpoklady odpovědnosti žalovaného za škodu dány nejsou.

Rozsudek odvolacího soudu je tedy v rozsahu, v němž je dovolání přípustné podle , z hlediska uplatněných dovolacích důvodů správný, dovolací soud proto dovolání žalobce zamítl podle věty před středníkem

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle , věty první, a Žalobce nemá s ohledem na výsledek dovolacího řízení na náhradu jeho nákladů právo a stručné vyjádření žalované, postrádající věcnou argumentaci proti nepřípustnému dovolání, nelze považovat za účelné bránění práva.

Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 31. března 2010

JUDr. Robert Waltr, v. r.

předseda senátu