Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 129/2008

U S N E S E N Í

V. F.,

MUDr. J. M.,

zastoupenému JUDr. Evou Vitejčkovou, advokátkou se sídlem v Brandýse nad Labem, Komenského náměstí 56, pracoviště Praha 3, Nitranská 19, za účasti vedlejšího účastníka na straně žalovaného: Kooperativa, pojišťovna, a.s., se sídlem Praha 1, Templová 747, o 100.000,- Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 9. 5. 2007, č. j. - 88, takto:

I. Dovolání

se odmítá.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Obvodní soud pro Prahu 9 rozsudkem ze dne 23. 1. 2007, sp. zn. -71, zamítl žalobu, jíž se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení 100.000,- Kč na náhradě bolestného a za ztížení společenského uplatnění, a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Soud vyšel ze zjištění, že žalobkyně v roce 1999 utrpěla vážný úraz levé ruky, z toho důvodu jí byl přiznán plný invalidní důchod, dne 18. 7. 2000 byla napadena J. D. a došlo mimo jiné k poranění zápěstí levé ruky. Po tomto incidentu byla po dobu 14 dnů v lékařské péči žalovaného lékaře, poté se nikde neléčila, v roce 2000 nepracovala, aby nepřišla o plný invalidní důchod, a v roce 2003 při práci na brigádě utrpěla opět vážný úraz na levé ruce. Rozsudkem pro uznání byla J. D. uložena povinnost zaplatit žalobkyni 100.000,- Kč na náhradě bolestného a za ztížení společenského uplatnění. Na žalovaném požaduje žalobkyně náhradu škody z důvodu, že při jejím léčení porušil svou právní povinnost a ruka „se jí nezahojila“. Vzhledem k tomu, že léčba u žalovaného byla ukončena 15. 9. 2000, poté se žalobkyně nikde neléčila a žalobu podala 8. 11. 2004, soud prvního stupně shledal důvodnou námitku promlčení uplatněných nároků (§ 106 odst. 1 obč. zák.).

K odvolání žalobkyně Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 9. 5. 2007, sp. zn. -88, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Vyšel ze skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně a s ohledem na dobu ukončení léčby u žalovaného a na opakované úrazy levé ruky žalobkyně se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně o promlčení obou nároků v dvouleté subjektivní promlčecí době.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání z důvodu podle a b) Nesouhlasí se závěrem odvolacího soudu, že nárok na náhradu škody za ztížení společenského uplatnění je promlčen. Uvádí, že až v roce 2003 se dozvěděla o tom, že zranění nebylo zahojeno a že poškození má trvalý charakter, a proto dovozuje, že subjektivní promlčecí doba počala běžet teprve tehdy. Vadu řízení spatřuje v tom, že nebyly provedeny všechny jí navrhované důkazy. Navrhla, aby Nejvyšší soud ČR napadený rozsudek zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, osobou oprávněnou - účastníkem řízení ( ), zastoupeným ve smyslu , dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není přípustné. Vzhledem k tomu, že dovoláním napadený rozsudek byl vydán dne 9. 5. 2007, Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle dosavadních předpisů (tj. podle ve znění účinném před 1. 7. 2009 – srov. bod 12. čl. II ).

Podle ustanovení je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé [písm. a)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil [písm. b)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle ustanovení písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam [písm. c)].

Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem ( ).

Dovolání je podle tohoto ustanovení přípustné jen tehdy, jde-li o řešení právních otázek (jiné otázky, zejména posouzení správnosti nebo úplnosti skutkových zjištění přípustnost dovolání nezakládají – srov. ) a současně se musí jednat o právní otázku zásadního významu. Dovolací soud je zásadně vázán uplatněnými dovolacími důvody (srov. ). Napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve smyslu ve věci samé po právní stránce zásadní význam, pokud v rozhodnutí řešená a dovoláním vymezená právní otázka má zásadní význam nejen pro rozhodnutí konkrétní věci (v jednotlivém případě), ale zároveň i z hlediska rozhodovací činnosti soudů vůbec.

Způsobilým dovolacím důvodem je důvod podle , jehož prostřednictvím lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 6. 2004, sp. zn. , publikované v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu pod C 3080, sešit č. 31, ročník 2005). Právní posouzení je nesprávné, jestliže odvolací soud věc posoudil podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu nesprávně vyložil, popř. ji na zjištěný skutkový stav nesprávně aplikoval.

Otázka promlčení uplatněného nároku na náhradu za ztížení společenského uplatnění není v dané věci otázkou zásadního právního významu ve smyslu , odst. 3 Odvolací soud aplikoval obč. zák., podle nějž se právo na náhradu škody promlčí za dva roky ode dne, kdy se poškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Jeho právní závěr o promlčení nároku v důsledku uplynutí subjektivní promlčecí doby vychází ze skutkových zjištění o počátku běhu promlčecí doby a pokud dovolatelka zpochybňuje skutkové závěry, z nichž vycházely soudy obou stupňů, a předkládá vlastní verzi o skutkovém stavu, nejedná se o námitku proti právnímu posouzení, tím méně pak tato námitka může být právní otázkou zásadního významu ve smyslu , odst. 3 Nesprávnost právního posouzení věci odvozuje dovolatelka od jiného - jí deklarovaného skutkového stavu, než k jakému dospěly soudy v předcházejícím řízení. Nesprávné skutkové zjištění zakládá dovolací důvod podle (rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování). Uplatnění tohoto dovolacího důvodu však přípustnost dovolání podle nezakládá (srov. např. R 8/1994).

Otázkou zásadního právního významu není ani námitka, že v řízení nebyl proveden některý z navržených důkazů. Tato námitka sama o sobě totiž žádný zásadní právní význam nemá, nehledě k tomu, že již soud prvního stupně ve svém rozhodnutí uvedl důvody, proč nevyhověl návrhu na provedení znaleckého dokazování. K případným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci - , by pak mohlo být v dovolacím řízení přihlédnuto jen v případě přípustného dovolání.

Jak vyplývá ze shora uvedeného, není důvodu pro závěr, že by napadené rozhodnutí odvolacího soudu mělo po právní stránce zásadní význam, a je tedy zřejmé, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není přípustné. Nejvyšší soud proto dovolání jako nepřípustné odmítl podle , věty první a

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle , věty první, a , neboť žalobkyně nemá na náhradu nákladů dovolacího řízení právo a žalovanému v dovolacím řízení náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 31. března 2010

JUDr. Marta Škárová, v. r.

předsedkyně senátu