Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 33/2009

28

Cdo 33/2009

ROZSUDEK

XAVER gen, a. s.,

se sídlem v Říčanech u Prahy, Žižkova 286/12, zastoupeného JUDr. Radkem Jonášem, Ph.D., advokátem v Praze 3, nám. W. Churchilla 2, proti žalovanému

F. K.

, zastoupenému JUDr. Zdeňkem Králem, advokátem v Klatovech, Domažlická 800/III, za účasti

Pozemkového fondu ČR

, sídlem Husinecká 11a, Praha 3, též za účasti

města Klatovy

, sídlem nám. Míru 62, Klatovy, a za účasti vedlejších účastníků na straně žalobce

J. T.

,

M. T.

, zastoupených JUDr. Janou Toušovou, Ph.D., advokátkou v Klatovech I, Randova 204,

V. O.

,

L. O.

,

Ing. R. R.

,

Ing. J. R.

,

M. V.

,

M. M.

, bytem Otín čp. 42,

L. M.

, ve věci žaloby proti rozhodnutí Ministerstva zemědělství

-

Pozemkového úřadu Klatovy, č. j. PÚ 1695/91-0, ze dne 7. 7. 2003, rozhodnutí Ministerstva zemědělství

-

Pozemkového úřadu Klatovy, č. j. PÚ 1695/91-S, ze dne 7. 8. 2003, a rozhodnutí téhož orgánu ze dne 7. 7. 2003, č. j. PÚ 1695/91-P, vedené u Okresního soudu v Klatovech pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 5. 6. 2008, č. j. -1063, takto:

Zrušuje

se rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 5. 6. 2008, č. j. -1063, a věc

se

vrací

tomuto soudu k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Plzni shora uvedeným rozhodnutím změnil rozsudek Okresního soudu v Klatovech ze dne 19. 12. 2007, č. j. -1024, a to tak, že zamítl žalobu proti rozhodnutím Ministerstva financí - Pozemkového úřadu v Klatovech ze dnů 7. 7. a 7. 8. 2003, jak výše specifikována. Rozhodl též o nákladech řízení - žalobce byl povinen nahradit žalovanému náklady řízení před soudem prvního stupně v částce 5.075,- Kč, žalovanému proti vedlejším účastníkům právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal (v celém řízení). Žalobce byl dále povinen nahradit žalovanému náklady odvolacího řízení v částce 2.800,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jeho zástupce.

V posuzované věci se žalobce domáhal nahrazení rozhodnutí Pozemkového úřadu v Klatovech, kterými bylo podle rozhodnuto o vydání pozemků, ležících v katastrálním území O., obec K. (specifikovaných v rozsudku soudu prvního stupně), žalovanému. Požadoval aby soud naopak rozhodl, že se předmětné pozemky do vlastnictví žalovaného nevydávají (a žalovanému za tyto pozemky přísluší náhrada). Odvolací soud dospěl k závěru, že Pozemkový úřad v Klatovech, vydal-li pozemky restituentovi (nyní žalovanému), rozhodl o restitučním nároku, uplatněném žalovaným podle zákona o půdě (zkráceně), tj. , správně.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, podle něhož mělo napadené rozhodnutí spočívat na nesprávném právním posouzení věci. To žalobce spatřoval zejména:

- v nesprávném posouzení otázky přechodu vlastnického práva z vlastnictví státu na právního předchůdce žalobce, plynoucí z neopodstatněné aplikace blokačního ustanovení ;

- v nesprávném posouzení otázky „vydatelnosti“ předmětných pozemků ve vazbě na podmínky v privatizačním projektu;

- v nesprávném posouzení aplikace na daný případ;

- v rozporu se zákonem, pokud jde o způsob, jakým pozemkový úřad rozhodl o vydání předmětných pozemků;

- v nesprávném posouzení „skutečného budoucího právního stavu“ vlastníků budov a přiznaného vlastnického práva k pozemkům žalovanému;

- v popření základních principů

Žalobce též namítl, že se odvolací soud nezabýval otázkou staveb, stojících na předmětných pozemcích (viz níže). Navrhl, aby dovolací soud napadený rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Vedlejší účastníci se k dovolání vyjádřili a shodně žádali, aby dovolání bylo vyhověno. Také oni tvrdili, že se jedná o pozemky, které byly a jsou zastavěny (i obytnými domy v jejich vlastnictví), tedy o pozemky, které nelze podle zákona o půdě vydat.

Žalovaný se k dovolání nevyjádřil.

Dovolání bylo podáno ve lhůtě oprávněnou osobou, zastoupenou advokátem (, ). Přípustnost dovolání byla dána pro diformitu rozsudků soudů nižších instancí podle a dovolací důvod byl uplatněn podle

Dovolání je důvodné.

Z rozhodnutí nižších instancí – zejména

soudu prvního stupně

- i ostatních spisových podkladů se podává, že předmětné pozemky – či snad některé z nich – mají být zastavěny

stavbami ve vlastnictví (užívání) vedlejších účastníků (rodinné domy, garáže).

Zastavěné pozemky přitom měly být byly zahrnuty i v dříve zpracovaném privatizačním projektu společnosti XAVEROV a.s., který byl schválen ministrem pro správu národního majetku a jeho privatizaci dne 23. 4. 1992 pod č.j. 30/32/1498/92 (převod nemovitostí na žalobce, z toho plyne jeho nynější aktivní věcná legitimace).

Je též otázkou, zda Pozemkový úřad v Klatovech, který vydal předmětné pozemky (včetně pozemků pod stavbami vedlejších účastníků), řešil řádně problematiku zastavěnosti pozemků i přístupu k nemovitostem, vedení inženýrských sítí a další aspekty věci, související s údržbou a provozem staveb a v obecné rovině tedy s aplikací § 9 odst. 5 zákona o půdě. Ze strany restituenta přitom mělo snad již dojít, jak se tvrdí v dovolání, k restriktivním opatřením např. ohledně užívání jímky v obci O., na kterou jsou napojeny domy vedlejších účastníků.

Podle (zákona o půdě) pozemek nelze vydat v případě, že byl po přechodu nebo převodu do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby zastavěn (s výjimkami dále uvedenými).

Odvolací soud se tímto právním aspektem věci blíže nezabýval. V odůvodnění jeho rozsudku není vyjasněno, o které (případně) zastavěné pozemky se jedná, nejsou uvedena ani parcelní čísla zastavěných pozemků, resp. návazná zjištění o jejich (ne)zastavěnosti. Přitom skutečnosti uváděné dovolatelem, zejména ve vztahu k eventualitě zastavěnosti pozemků, nutno považovat za zásadní a zabýval se jimi již soud prvního stupně v úvahách o způsobení nové křivdy (str. 8 jeho rozsudku). Odvolací soud se však při svém právním posouzení věci nevydal tímto směrem – za podstatný považoval vztah mezi restitucí a privatizací předmětných pozemků, a to s předností restituce. Existuje-li však varianta zastavěnosti pozemků, pak je nutné (a to nikoli bez přihlédnutí k argumentům dovolatele zejména v jeho bodech IX., X. dovolání) předpokládat, že zastavěné pozemky se ve smyslu § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě

nevydávají

. Na tom nic nemění skutečnost, že otázka zastavěnosti musí být v podstatné míře nyní řešena nikoli ve vztahu k žalobci, ale k

vedlejším účastníkům

, jichž se bezprostředně týká.

Dovolací soud tedy nemohl přisvědčit závěrům odvolacího soudu v otázce vydání pozemků. Přikročil proto ke zrušení rozsudku odvolacího soudu v celém rozsahu podle věty za středníkem, odst. 3 věty první a vrátil věc tomuto soudu k dalšímu řízení. V něm bude odvolací soud vázán právním názorem dovolacího soudu a bude rozhodnuto i o náhradě nákladů dovolacího řízení (, ).

Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek podle přípustný.

V Brně dne 24. března 2010

JUDr. Ludvík D a v i d, CSc., v.r.

předseda senátu