Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 16/2010

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Pavla Příhody ve věci žalobce JUDr. J. J., , správce konkursní podstaty úpadce Bardejovské strojárne a.s., se sídlem v Bardejově, Priemyselná 3, PSČ 085 29, Slovenská republika, IČ 00494020, proti žalované Ing.M. S., zastoupené JUDr. Martinou Skřivánkovou, advokátkou se sídlem v Brně, Mezírka 1, o zaplacení 1 943 094 Sk s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 13. ledna 2009, č.j. -78, takto:

O d ů v o d n ě n í:

Vrchní soud v Olomouci rozsudkem ze dne 13. ledna 2009, č.j. -78, potvrdil rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 1. srpna 2008, č.j. -56, kterým byla zamítnuta žaloba na zaplacení

1 943 094 Sk s příslušenstvím a rozhodnuto o

náhradě nákladů řízení; zároveň rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Odvolací soud, stejně jako soud prvního stupně, vyšel ze zjištění, že mezi žalobcem, resp. úpadcem Bardejovské strojárne a.s. a žalovanou byla dne 20.9.2003 uzavřena smlouva o zřízení konsignačního skladu a prodeje výrobků. Zatímco soud prvního stupně považoval uvedenou smlouvu za neplatnou pro nedostatky v označení odběratele (žalované), odvolací soud shledal uvedenou smlouvu za platně uzavřenou, neboť žalovaná jako odběratelka byla ve smlouvě označena dostatečně určitě - svým jménem, obchodní firmou, pod kterou v té době podnikala, identifikačním číslem a sídlem svého podnikání. Z obsahu smlouvy odvolací soud dovodil, že v ní byly konkrétně sjednány podmínky týkající se vlastnictví zboží dodávaného do skladu, jeho ceny a práva fakturovat cenu zboží dodaného do skladu.

Oba soudy se však shodly v tom, že žalobce neuvedl žádné konkrétní skutečnosti, týkající se jeho práva fakturovat, neuvedl ani, jaké zboží bylo žalované dodáno v roce 1993, ohledně něhož byly ceny dohodnuty v příloze smlouvy, či zda se jednalo o zboží dodané později, a jaká byla cena takového zboží. Odvolací soud konstatoval, že pouhý seznam čísel faktur bez uvedení konkrétních tvrzení o tom, jaké zboží a kdy bylo dodáno, kdy byly odeslány faktury a kdy vznikla na straně žalované povinnost je zaplatit, je nutno hodnotit jako neunesení břemene tvrzení. Oba soudy uzavřely, že žalobce v důsledku neunesení břemene tvrzení nesplnil ani povinnost důkazní.

Pokud žalobce opíral svůj nárok o uznání závazku žalovanou v dopisu ze dne 28.4.1995, odvolací soud nedal žalobci v tomto směru za pravdu, neboť uznání závazku žalovanou v uvedeném dopise nesplňuje náležitosti ustanovení § 323 odst. 1 obch. zák. Odvolací soud konstatoval, že za uznání závazku nelze považovat žalovanou v tomto dopise učiněný návrh dohody na urovnání vzájemných vztahů, když navíc jakékoliv plnění žalovanou bylo podmíněno prvořadou aktivitou ze strany žalobce.

Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně poté uzavřel, že žalobce neprokázal důvodnost žalované pohledávky.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání. Nesouhlasí s odvolacím soudem, že by neuvedl žádné konkrétní skutečnosti týkající se práva fakturovat. Odkazuje přitom na ustanovení smlouvy, týkající se práva fakturovat. Dále namítá, že odvolací soud nesprávně posoudil obsah y ze dne 28. 4. 1995, která podle odvolatele měla být posouzena jako uznání závazku žalovanou, jestliže právní zástupkyně žalované v této ě navrhla žalobci určité vypořádání dluhu.

Dovolatel navrhl, aby rozsudek odvolacího soudu byl zrušen a věc vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení.

Žalovaná ve vyjádření k dovolání žalobce navrhla jeho odmítnutí, a to s odůvodněním, že dovolání nemůže být přípustné, postrádá-li otázku zásadního právního významu. Poukazuje na to, že dovolatel pouze polemizuje se skutkovým závěrem odvolacího soudu.

Podle článku II bodu 12 , obsahujícího přechodná ustanovení k novele provedené tímto zákonem, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (t. j. před 1.7.2009) se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. S ohledem na den, kdy bylo vydáno rozhodnutí odvolacího soudu (13.1.2009), bylo tedy v řízení o dovolání postupováno podle ve znění před novelou provedenou (dále opět jen „ “).

Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání žalobce bylo podáno včas ( ) a byl řádně zastoupen ( ), nejprve zkoumal, zda je dovolání přípustné.

Podle lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Podle je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu,

a) jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé,

b) jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil,

c) jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

V dané věci není dovolání přípustné podle , je-li napadán potvrzující výrok rozsudku odvolacího soudu a není přípustné ani podle , neboť v dané věci soud prvního stupně rozhodl jediným rozsudkem.

Zbývá tedy posoudit, zda rozhodnutí odvolacího soudu má ve věci samé po právní stránce zásadní význam a je přípustné podle

Podle má rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem. Předpokladem je, že řešení právní otázky mělo pro rozhodnutí o věci určující význam, tedy že nešlo jen o takovou právní otázku, na níž rozsudek odvolacího soudu nebyl z hlediska právního posouzení věci založen. Zásadní právní význam má rozsudek odvolacího soudu současně pouze tehdy, jestliže v něm řešená právní otázka má zásadní význam nejen pro rozhodnutí v posuzované věci, ale z hlediska rozhodovací činnosti soudů vůbec (pro jejich judikaturu), přičemž se musí jednat o takovou právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu nebyla dosud řešena nebo která je dovolacím soudem rozhodována rozdílně. Závěr o tom, zda dovoláním napadený rozsudek odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam, dovolací soud činí předběžně; zvláštní rozhodnutí o tom nevydává.

Přípustnost dovolání podle ustanovení není založena již tím, že dovolatel tvrdí, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Přípustnost dovolání nastává tehdy, jestliže dovolací soud za použití hledisek, příkladmo uvedených v ustanovení , dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé po právní stránce zásadní význam skutečně má. Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí po právní stránce, vyplývá, že také dovolací přezkum se otevírá zásadně pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního právního významu jiné otázky, zejména posouzení správnosti skutkových zjištění (srov. ), přípustnost dovolání neumožňují.

Při dovolání do potvrzujícího výroku rozsudku odvolacího soudu při možné přípustnosti dovolání podle skutkový stav věci nemůže před dovolacím soudem doznat žádné změny. Skutkové zjištění dovolací soud nemůže přezkoumávat a případné nesprávné skutkové zjištění, které mohlo mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, nemůže odůvodnit zásadní právní význam rozsudku odvolacího soudu. Skutkovým podkladem rozhodnutí dovolacího soudu mohou totiž být jen ty skutečnosti a důkazy, které účastníci uvedli v nalézacím řízení, jak jsou zachyceny v soudním spise a uvedeny v odůvodnění rozhodnutí.

V dané věci je třeba připomenout skutková zjištění odvolacího soudu, podle nichž žalobce k prokázání nároku na zaplacení požadované pohledávky uvedl pouhý seznam čísel faktur bez uvedení konkrétních skutečností obsahujících tvrzení o tom, jaké konkrétní zboží, jehož zaplacení se po žalované domáhá, bylo žalované dodáno, kdy žalobci vzniklo právo fakturovat, kdy odeslal faktury žalované a kdy vznikla žalované povinnost faktury zaplatit. Nelze přisvědčit žalobci, že by uvedené konkrétní skutečnosti, týkající se konkrétního dodaného zboží, vyplývaly přímo ze smlouvy. Ta upravovala pouze podmínky pro dodávku a placení zboží, jeho ceny a dohodu účastníků smlouvy o tom, že až do doby prodeje do skladu dodaného zboží je zboží vlastnictvím dodavatele (žalobce), který má právo fakturovat cenu zboží dodaného do skladu až poté, kdy je prodáno.

Odvolací soud tedy správně dovodil, že žalobce neprokázal právo na zaplacení uplatněné pohledávky.

Dovolací soud neshledal rovněž důvodnou námitku žalobce, že odvolací soud nesprávně posoudil uznání závazku žalovanou, k němuž mělo dojít podle názoru žalobce v ě ze dne 28.4.1995.

Podle § 323 odst. 1 obch. zák., uzná-li někdo písemně svůj určitý závazek, má se za to, že v uznaném rozsahu tento závazek trvá v době uznání.

Jestliže v posuzované věci žalovaná v ě ze dne 28.4.1995 učinila projev vůle směřující k urovnání vzájemných vztahů s žalobcem dohodou a předložila žalobci návrh plnění, který byl podmíněn jednáním ze strany žalobce, odvolací soud správně neposuzoval takový projev vůle žalované za uznání závazku ve smyslu obch. zák. a nerozhodl tudíž věc v rozporu s hmotným právem. Dovolací soud ani z jiných okolností nedospěl k závěru o tom, že napadené rozhodnutí po právní stránce zásadní význam má.

Nejvyšší soud dospěl k závěru, že dovolání žalobce není podle přípustné, nemá-li rozhodnutí odvolacího soudu ve smyslu po právní stránce zásadní význam.

Není-li dovolání žalobce přípustné, Nejvyšší soud jej podle ustanovení věty první a odmítl.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle , , a Podle výsledku dovolacího řízení má žalovaná právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení za jeden úkon právní služby (sepis vyjádření k dovolání), které sestávají z odměny advokáta ve výši 10 000 Kč , 6, , v návaznosti na a , ve znění vyhl. č. , kterou se stanoví paušální odměny za zastoupení účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení (advokátní tarif) a z paušální částky náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč ( vyhl.č. , ve znění vyhl. č. ), a po přičtení 20% daně z přidané hodnoty ve výši 2 060 Kč (srov. , z. č. , v platném znění), tedy celkem ve výši 12 360 Kč.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinný co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná navrhnout výkon rozhodnutí.

V Brně dne 18. března 2010

JUDr. Kateřina H o r n o c h o v á předsedkyně senátu