Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 2811/2008

U S N E S E N Í

J. F.,

JUDr. P. Š.

, zastoupenému Mgr. Bernardem Urbanem, advokátem se sídlem v Lanškrouně, Karolíny Světlé 84, o neúčinnost právního úkonu,

vedené u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí pod sp. zn. , o dovolání

žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26. února 2008, č.j. -119, takto:

I. Dovolání žalovaného

se odmítá.

II. Žádný z účastníků

nemá

právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění ( ):

Okresní soud v Ústí nad Orlicí, rozsudkem ze dne 11. dubna 2007, č.j. -89, určil, že „kupní smlouva ze dne 16. července 2004 o prodeji nemovitostí v k.ú. L. v Č., obci L., a to rodinného domu čp. 260 v obci L., postaveného na st. parc. č. 422, stavební parcely 422, pozemku parc. č. 2148/1, pozemku parc. č. 2148/2, pozemku parc. č. 2120/2, pozemku parc. č. 2120/6, pozemku parc. č. 864/1, pozemku parc. č. 456/7, pozemku parc. č. 453/2, pozemku parc. č. 453/1, pozemku parc. č. 453/3, pozemku parc. č. 453/4, pozemku parc. č. 453/5, pozemku parc. č. 453/6, pozemku parc. č. 453/7, pozemku parc. č. 456/4, pozemku parc. č. 456/6, pozemku parc. č. 456/8, pozemku parc. č. 456/9, pozemku parc. č. 86/2, pozemku ve zjednodušené evidenci parc. č. 871/1 a pozemku ve zjednodušené evidenci parc. č. 870/2, zapsaných v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Ústí nad Orlicí na LV č. 938, uzavřená mezi Ing. A. H., Mgr. I. H., a žalovaným JUDr. P. Š., je vůči žalobci právně neúčinná “ (výrok I.), a zároveň rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).

K odvolání žalovaného Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 26. února 2008, č.j. -119, rozsudek soudu prvního stupně podle (dále jen „ “) ve věci samé potvrdil (výrok I.), změnil pouze co do nákladů řízení (výrok II.) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok III.).

Odvolací soud dospěl k závěru, že soud I. stupně vycházel ze skutkových zjištění majících oporu v provedeném dokazování, pokud se jedná o vědomost žalovaného zkrátit odporovatelným právním úkonem žalobce při vymožení pohledávky.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání. Jeho přípustnost odvozuje z ustanovení a dovolací důvod spatřuje v naplnění předpokladů ustanovení Žalovaný ve svém dovolání neuvádí v čem spatřuje otázku zásadního právního významu. Napadá pouze skutkové závěry soudů obou stupňů, zejména zdůrazňuje, že žalobce sice prokázal skutečnost, že disponuje vykonatelnou pohledávkou za dlužníkem, avšak tato skutečnost sama o sobě ani ve spojení s uzavřením předmětné kupní smlouvy nijak neprokazuje skutečnost, že převodem nemovitostí dlužníka skutečně došlo k objektivnímu zkrácení uspokojení žalobcovy pohledávky. Navrhl, aby dovolací soud rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Dovolací soud po té, co přihlédl k čl. II bodu 12. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, konstatuje, že dovolání není v této věci přípustné podle ustanovení a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení téhož zákona, neboť rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé nemá po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení V posuzovaném případě se rozsudek odvolacího soudu, který se ztotožnil se závěry uvedenými o věci samé v rozsudku soudu prvního stupně shoduje s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu, přičemž dovolací soud neshledává důvodu se od ní jakkoli odchýlit (analogicky srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. 5. 2000, sp. zn. , nebo rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 22. 2. 2007, sp. zn. ). Pokud dovolatel namítá, že žalobce neprokázal, že žalovaný byl v době odporovaného právního úkonu informován o existenci pohledávky žalobce za dlužníkem, z obsahu samotného dovolání (z vylíčení důvodu dovolání) vyplývá, že nenapadá rozhodnutí odvolacího soudu z důvodu nesprávného právního posouzení věci odvolacím soudem, ale podrobuje kritice skutková zjištění, z nichž rozsudek odvolacího soudu vychází. Podstatou jeho námitek je nesouhlas s tím, ke kterým důkazům odvolací soud přihlížel a jak tyto důkazy hodnotil, a také skutečnost, že odvolací soud nevzal v úvahu všechny skutkové okolnosti, které jsou podle názoru žalobce pro posouzení věci významné. Žalobce tedy uplatňuje dovolací důvod podle ustanovení Správnost rozsudku odvolacího soudu z hlediska tohoto dovolacího důvodu nemohl dovolací soud přezkoumat, neboť skutečnost, že rozsudek odvolacího soudu eventuálně vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování, nezakládá - jak uvedeno výše - přípustnost dovolání podle ustanovení (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. června 2004, sp. zn. , uveřejněné pod č. 132 v časopisu Soudní judikatura, ročník 2004, nebo v usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 7. března 2006, sp. zn. , uveřejněné pod č. 130 v časopise Soudní judikatura, ročník 2006). Dovolání bylo proto odmítnuto jako nepřípustné podle ve spojení s téhož zákona.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení věty první, a , neboť žalovaný s ohledem na výsledek dovolacího řízení nemá na náhradu nákladů řízení právo a žalobci v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 24. března 2010

JUDr. Karel Podolka, v. r.

předseda senátu