Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 2510/2008

U S N E S E N Í

a) O. L.

, a

b) Ing. J. L.

,

CSc.

, zastoupených JUDr. Zitou Krásnou, advokátkou se sídlem v Brně, Gorkého 11, proti žalovaným:

1) R. M.

, zastoupenému JUDr. Ivou Kremplovou, advokátkou se sídlem v Brně, Botanická 9, a

2) Družstvo

Realis

se sídlem v Brně, Tyršova 1530/37, IČ 00056073, zastoupenému JUDr. Zdeňkem Solařem, advokátem se sídlem v Brně, Tučkova 778/7, o určení vlastnictví, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 8. listopadu 2007, č. j. -121, takto:

I. Dovolání

se odmítají

.

II. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni a) na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 6.360,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám její právní zástupkyně JUDr. Zity Krásné.

O d ů v o d n ě n í:

Městský soud v Brně („soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 20. ledna 2006, č. j. -103, výrokem pod bodem I. rozhodl, že „ve vztahu mezi první žalobkyní a žalovanými se určuje, že druhý žalovaný je vlastníkem jednotky č. 356/903, způsob využití garáž, v budově Stránice č. p. 356 postavené na pozemku parcela č. 1079 se spoluvlastnickým podílem ideálních 16/807 na společných částech domu č. p. 356 a spoluvlastnickým podílem ideálních 16/807 na pozemku parcela č. 1079 v k. ú. S., obci B.“, výrokem pod bodem II zamítl žalobu „druhého žalobce“, a výrokem pod bodem III. uložil žalovaným povinnost zaplatit společně a nerozdílně náklady řízení.

Krajský soud v Brně jako soud odvolací k odvolání obou žalovaných rozsudkem ze dne 8. listopadu 2007, č. j. -121, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v napadené části ve výroku pod bodem I., ve výroku pod bodem III. rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podali dovolání oba žalovaní. Žalovaný 1) přípustnost svého dovolání opřel o a c) a uplatnil dovolací důvod uvedený v . Žalovaný 2) přípustnost svého dovolání spatřoval v a uvedl, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Obsah rozsudků soudů obou stupňů, obsah dovolání i vyjádření k němu jsou účastníkům známy, a proto na ně dovolací soud pro stručnost odkazuje. Vychází přitom z , který stanoví: „V odůvodnění usnesení, jímž bylo dovolání odmítnuto nebo jímž bylo zastaveno dovolací řízení, dovolací soud pouze stručně vyloží důvody, pro které je dovolání opožděné, nepřípustné, zjevně bezdůvodné nebo trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení, nebo pro které muselo být dovolací řízení zastaveno“.

Podle čl. II. – přechodná ustanovení, bodu 12 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, účinného od 1. 7. 2009 (vyjma ustanovení čl. I bodů 69, 71 a 100, ustanovení čl. XIII a ustanovení čl. XVII bodu 1, která nabývají účinnosti 23. 1. 2009), dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů; užití nového ustanovení tím není dotčeno. Dovolací soud proto při projednání dovolání postupoval podle ve znění účinném před jeho novelizací provedenou Dovolání není přípustné. V dané věci by připadala přípustnost dovolání do úvahy jen podle , tedy v případě, že by dovolací soud dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam (částečná změna rozsudku soudu prvního stupně, na kterou žalovaný 1/ poukazuje, se týkala jen výroku o nákladech řízení). Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem ( ). Napadený rozsudek však takovým rozhodnutím není, soudy věc řešily v souladu s judikaturou dovolacího soudu.Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 17. prosince 2003, č. j. -167, vyslovil právní názor, podle něhož ve vztahu k bytovým družstvům označovaným podle dřívějších předpisů jako „lidová bytová družstva“ postačuje členovi družstva ve smyslu ke vzniku práva na bezplatný převod prokázání existence nájemního vztahu k bytu, garáži a ateliéru, který musí svědčit fyzické osobě jako členu družstva, jakož i prokázání existence o tom, že nájemní vztah skutečně vznikl na základě skutečností stanovených zákonem; ke vzniku práva na bezplatný převod postačuje existence nájemního vztahu k předmětu převodu (nebytovým prostorám) ke dni podání žaloby. Absence nájemního vztahu ke dni vyhlášení rozhodnutí soudu je v této souvislosti právně nevýznamná (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. srpna 2007, sp. zn. , Soubor civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu - dále jen „Soubor“ - č. C 5826).Povinnost bytového družstva k bezplatnému převodu nebytového prostoru uvedeného v zavazovala to družstvo, které ku dni podání platné žádosti člena o převod bylo vlastníkem či spoluvlastníkem domu, v nichž se takový prostor nacházel. Tato povinnost ve stejném rozsahu ze zákona přecházela na další právní nástupce takového povinného subjektu, spolu s vlastnictvím budovy, v níž se nebytový prostor nacházel (viz též rozsudek ze dne 28. února 2002, sp. zn. , Soubor č. C 1049). Nelze přisvědčit námitce, že toto rozhodnutí se nevztahuje na případ, kdy bezúplatný převod žádá bývalý člen družstva. V této věci šlo totiž o případ, kdy členství žalobkyně, jejímuž dovolání proti zamítavým rozhodnutím Nejvyšší soud vyhověl, zaniklo podle odůvodnění rozsudku tak, že „dne 12. 3. 1996 získala pak žalobkyně do svého vlastnictví družstevní byt, když členský vklad jí byl vyplacen dne 31. 12. 1996. Tím zaniklo její členství v Bytovém družstvu Praha 6“. Rozhodnutí odvolacího soudu ve věci, které Nejvyšší soud přezkoumával, bylo vydáno dne 30. května 2001; pro soudy byl přitom závazný stav k tomuto dni ( ), kdy již žalobkyně nebyla členkou družstva. Situace byla tedy podobná jako v projednávané věci. Smlouva, která sice neodporuje výslovnému zákazu zákona, avšak svými důsledky směřuje k výsledku zákonu odporujícímu, je absolutně neplatná pro obcházení zákona; není rozhodné, zda účastníci smlouvy o důvodu její neplatnosti věděli (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. března 2003, sp. zn. , Soubor č. C 1772). Výsledek odporující zákonu spočívá v tom, že důsledkem smlouvy o převodu garáže mezi žalovanými by byla nemožnost uplatnění zákonného nároku žalobců. Pokud skutečné právní vztahy k nemovitosti jsou v rozporu se stavem veřejných knih (katastru nemovitostí či bývalé evidence nemovitostí), má před stavem evidovaným ve veřejných knihách přednost skutečný stav (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. června 2007, sp. zn. , Soubor č. C 5212). Případná dobrá víra nabyvatele, který věc převzal na základě absolutně neplatného úkonu, ač vycházel ze stavu katastru nemovitostí, se projeví jen v tom, že se stane oprávněným držitelem věci (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. června 2003, sp. zn. , Soubor č. C 1993). Vzhledem k tomu, že dovolání v dané věci není přípustné, dovolací soud je podle věty první a odmítl. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází z , , věty první a s tím, že úspěšné žalobkyni a) vznikly náklady dovolacího řízení představované odměnou advokátky za její zastoupení v dovolacím řízení s písemným vyjádřením k dovolání, která činí podle , , ve spojení s , , ve znění pozdějších předpisů, ve výši 5.000,- Kč a dále paušální náhradou hotových výdajů ve výši 300,- Kč podle , ve znění pozdějších předpisů, a náhradou daně z přidané hodnoty podle ve výši 1.060,- Kč, celkem tedy 6.360,- Kč. Platební místo a lhůta k plnění vyplývají z a Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. Nesplní-li žalovaní dobrovolně, co jim ukládá toto rozhodnutí, je žalobkyně oprávněna podat návrh na výkon rozhodnutí.

V Brně dne 2. března 2010

JUDr. Jiří Spáčil, CSc., v. r.

předseda senátu