Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 5138/2009

U S N E S E N Í

B. Š.

1) I. P.,

a

2) L. P.,

zastoupeným JUDr. Janem Dobrovolným, advokátem se sídlem ve Valašském Meziříčí, Náměstí 75, o vyklizení nemovitostí, vedené u Okresního soudu ve Vsetíně – pobočky ve Valašském Meziříčí pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 2. června 2009, č.j. -102, takto:

I. Dovolání žalobkyně

se odmítá.

II. Žalobkyně je

povinna

zaplatit žalovaným na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 2.700,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. Jana Dobrovolného, advokáta se sídlem ve Valašském Meziříčí, Náměstí 75.

Stručné odůvodnění( ):

Krajský soud v Ostravě (dále již „odvolací soud“) v záhlaví citovaným rozsudkem ve věci samé potvrdil rozsudek Okresního soudu ve Vsetíně – pobočky ve Valašském Meziříčí (dále již „soud prvního stupně“) ze dne 11. února 2009, č.j. -75, kterým byla zamítnuta žaloba, aby žalovaní byli povinni vyklidit v rozsudku specifikované nemovitosti, a žalobkyni byla uložena povinnost nahradit žalovaným určené náklady řízení. Odvolací soud cit. rozsudkem dále změnil výrok rozsudku soudu prvního stupně o nákladech (prvoinstančního) řízení způsobem obsaženým ve druhém výrokovém odstavci svého rozsudku a v rámci jeho třetího výrokového odstavce uložil rovněž žalobkyni povinnost nahradit žalovaným specifikované náklady odvolacího řízení.

Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně (dále již „dovolatelka“) prostřednictvím svého advokáta včasné dovolání, jehož přípustnost odvozuje z ustanovení a uplatňuje v něm dovolací důvody podle (tj. že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci) a písm. b) téhož zákonného ustanovení (tj. že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci). Namítá, že rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam, neboť řeší právní otázku v rozporu s hmotným právem. Konkrétně nesprávné právní posouzení věci dovolatelka spatřuje (ve stručnosti shrnuto z její dovolací argumentace) v tom, že jak soud prvního stupně, tak i odvolací soud posuzovaly v tomto řízení jako předběžnou otázku neplatnosti kupní smlouvy, tj. nabývacího titulu žalobkyně k předmětným nemovitostem. Dovolatelka navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky (dále již „Nejvyšší soud“) zrušil dovoláním napadený rozsudek odvolacího soudu a věc tomuto soudu vrátil k dalšímu řízení.

Žalovaní ve svém vyjádření se zcela ztotožnili se závěry soudu prvního stupně a odvolacího soudu. Navrhli, aby dovolání dovolatelky bylo odmítnuto.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) při posuzování tohoto dovolání vycházel z ustanovení části první Čl. II, bodu 12 , jímž byl změněn (), podle něhož dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů, tj. podle ve znění účinném do 30. června 2009; užití nového ustanovení tím není dotčeno. Dospěl poté k závěru, že dovolání není v této věci přípustné podle ustanovení ani podle písm. b) , přičemž nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení téhož zákona, neboť rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé nemá po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení Při posuzování této věci odvolací soud nevybočil z mezí konstantní judikatury, podle které v řízení, v němž se žalobce domáhá vyklizení nemovitosti, může soud předběžně posoudit otázku platnosti smluv (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. dubna 1998, sp. zn. , publikovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 53/99, publikovaný též v systému ASPI). Přitom závěr o skutkovém stavu věci, jak byl zjištěn soudem prvního stupně a převzat odvolacím soudem, a z nějž musel vycházet i Nejvyšší soud, neboť při posuzování přípustnosti dovolání podle nelze uplatnit dovolací důvod ve smyslu (založený na tvrzení, že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování), umožňoval odvolacímu soudu učinit závěr o neplatnosti předmětné kupní smlouvy v rámci řešené předběžné otázky, zda dovolatelkou tvrzené vlastnické právo k předmětným nemovitostem (a tedy aktivní věcná legitimace pro uplatnění nároku vůči žalovaným o vyklizení předmětných nemovitostí) svědčí či nikoliv. Nelze proto uzavřít, že by rozhodnutí odvolací soudu spočívalo na nesprávném právním posouzení věci (že by předmětná právní otázka byla řešena v rozporu s hmotným právem) a byl tak založen dovolací důvod ve smyslu , odst. 3 Dovolatelkou dále uplatněný dovolací důvod podle ustanovení nesměřuje k podmínce existence právní otázky zásadního významu. Z uvedeného důvodu může Nejvyšší soud přezkoumat rozhodnutí odvolacího soudu při možné přípustnosti dovolání podle jen výjimečně, a to v případě, že otázka, zda je či není takové vady, vychází ze střetu odlišných právních názorů na výklad právního (procesněprávního) předpisu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. prosince 2009, sp. zn. , in www.nsoud.cz). V této věci ovšem taková otázka (procesněprávního charakteru) dovolatelkou nastolena nebyla.

Nepřípustnost dovolání podle současně vylučuje, aby dovolací soud mohl přihlížet k vadám uvedeným v , a b) a , jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, i když nebyly v dovolání uplatněny ( ).

Z vyložených důvodů Nejvyšší soud proto dovolání dovolatelky podle věty první a odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, , a , neboť s ohledem na výsledek dovolacího řízení mají žalovaní vůči dovolatelce, jejíž dovolání bylo odmítnuto, právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení, které sestávají z paušální odměny advokáta za řízení v jednom stupni (za dovolací řízení) v částce 1.950,- Kč [odměna z částky určené podle , ve znění pozdějších předpisů, vyčíslená podle , , , snížená podle vyhlášky na polovinu a o dalších 50% podle , a zvýšená o 30% za zastupování dvou osob podle cit. vyhlášky], a z paušální částky náhrady hotových výdajů ve výši 300,- Kč za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) podle ustanovení , vše navýšeno o 20% (tj. o částku 450,- Kč) DPH podle a , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, tj. celkem 2.700,- Kč. Dovolatelka byla zavázána k náhradě nákladů řízení k rukám advokáta žalovaných v souladu s ustanovením

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 24. března 2010

JUDr. Pavel P a v l í k , v. r.

předseda senátu