Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 762/2008

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Pavla Krbka ve věci žalobkyně K. P., zastoupené JUDr. PhDr. Oldřichem Choděrou, advokátem se sídlem v Praze 2, Jugoslávská 12, proti žalovaným 1) AAA AUTOa.s. se sídlem v Hostivicích, Husovo nám. 14, zastoupené JUDr. Luďkem Pilným, advokátem se sídlem v Praze 9, Na Rampách 743/3, a 2) J. P., o zaplacení 252.865,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Praha – západ pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 3. září 2007, č. j. -44, takto: I. Dovolání se odmítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 3. září 2007, č. j. -44, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu Praha – západ ze dne 17. dubna 2007, č. j. -24, jímž byla zamítnuta žaloba, aby bylo první žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 252.865,- Kč s příslušenstvím a druhému žalovanému uloženo tuto povinnost strpět, není přípustné podle a nebylo shledáno přípustným ani podle , neboť napadený rozsudek nemá ve věci samé po právní stránce zásadní význam ( ).

Předpokladem přípustnosti dovolání podle je závěr dovolacího soudu, že rozhodnutí odvolacího soudu nebo některá v něm řešená právní otázka mají po právní stránce zásadní význam. Podle rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem.

Dovolací soud je při přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu zásadně vázán uplatněnými dovolacími důvody (srov. ); z této skutečnosti mimo jiné vyplývá, že při zkoumání, zda napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve smyslu ustanovení ve věci samé po právní stránce zásadní význam, může posuzovat jen takové právní otázky, které dovolatel v dovolání označil.

Svými námitkami žalobkyně vystihla přípustný dovolací důvod uvedený v , jehož prostřednictvím lze odvolacímu soudu vytýkat, že jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. V dovolání zpochybnila závěr odvolacího soudu, že není legitimována dovolat se ve smyslu a obč. zák. relativní neplatnosti smlouvy uzavřené mezi žalovanými, jíž žalovaná prodala žalovanému (manželu žalobkyně) osobní automobil, neboť má-li být věc do společného jmění manželů kupní smlouvou teprve získána, nejde o právní úkon týkající se společné věci a ze smlouvy s žalovanou je oprávněn a zavázán výlučně žalovaný.

Velký senát Nejvyššího soudu České republiky v rozsudku ze dne 12. 9. 2007, sp. zn. , uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 3/2008 pod č. 24, vysvětlil, že ustanovení § 143 odst. 1 písm. b/ obč. zák. upravuje jen vztahy mezi manžely uvnitř jejich společného jmění, aniž by mělo průmět do vztahů ke třetím osobám.

Ze smlouvy, kterou žalovaní uzavřeli, tak vznikl právní vztah výlučně mezi nimi a žalobkyni z ní žádná oprávnění ani závazky nevyplývají; není tudíž ani oprávněna domáhat se vrácení plnění, které podle této smlouvy poskytl žalovaný žalované. Soudní praxe (srov. rozhodnutí uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 22/1983) standardně vychází z toho, že právními úkony ve smyslu ustanovení § 145 obč. zák. jsou jen ty, při nichž jde o vznik, změnu nebo zánik právního vztahu k majetkovým hodnotám, které jsou předmětem společného jmění v době, kdy k právním úkonům došlo; nejsou jimi právní úkony, na jejichž základě mají být majetkové hodnoty teprve získány. Nejvyšší soud již v rozhodnutí ze dne 16. 11. 2009, sp. zn. , dospěl k závěru, že uvedený judikát neztratil svůj význam ani po přeměně institutu bezpodílového spoluvlastnictví manželů na institut společného jmění manželů. Jelikož v posuzované věci byla mezi žalovanými uzavřena kupní smlouva, kterou má být věc do společného jmění manželů teprve získána, ustanovení § 145 odst. 2 obč. zák. na daný případ nedopadá.

Z uvedeného vyplývá, že dovolání žalobkyně směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, a dovolací soud je proto podle věty prvé a odmítl.

O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení , věty první, , a za situace, kdy žalobkyně nemá na náhradu nákladů dovolacího řízení právo a ze spisu se nepodává, že by žalovaným náklady v této fázi řízení vznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně 3. března 2010

JUDr. Ivana Z l a t o h l á v k o v á

předsedkyně senátu