Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 724/2008

U S N E S E N Í

ČSAD, s. r. o. Rychnov n. Kn.

J. H.

, za účasti manželky

J. H.

, obou zastoupených JUDr. Janem Michalcem, advokátem se sídlem v Ústí nad Labem, Dlouhá 5, pro 214.250,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Děčíně pod sp. zn. , o dovolání povinného a jeho manželky proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 30. 10. 2006, č. j. -37, takto:

Dovolání

se odmítá

.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud napadeným rozhodnutím - výrokem I.- odmítl odvolání Jiřiny Hanzalové podle , o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“) s tím, že neobsahuje žádné skutečnosti zpochybňující existenci a vykonatelnost exekučního titulu, současně výrokem II. potvrdil usnesení ze dne 7. 3. 2006, č. j. -11 (jímž okresní soud nařídil podle vykonatelného platebního rozkazu Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 13. 11. 1997, č. j. -8, v právní moci 24. 1. 1998, k uspokojení pohledávky oprávněné exekuci a jejím provedením pověřil JUDr. Kamila Součka, soudního exekutora) a výrokem III. rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Odvolací soud uzavřel, že povinný neprokázal tvrzený přechod vymáhaného závazku, protože ani po výzvě soudu nedoložil originál případně úředně ověřený stejnopisy svědčící o přechodu závazku povinného (v daném případě smlouvu o prodeji podniku ze dne 1. 7. 1998 na nabývající společnost Hanzaltransport, s.r.o., nyní Pluhatrans s.r.o.). Vykonatelnost titulu nebyla zpochybněna a všechny nezbytné předpoklady pro nařízení exekuce byly soudem shledány za splněné.

V dovolání podaném „

podle ustanovení § 238a/ odst. 1d/

“ , , ve znění účinném do 30. 6. 2009 (dále též jen „“), povinný i jeho manželka namítají, že okresní soud nezkoumal dostatečně pasivní legitimaci dlužníka a „

rozhodl o exekuci, aniž by zkoumal, je-li ručení nutné pro marné vymáhání u nabyvatele – dlužníka

“. Krajský soud pochybil tím, že vyzval povinného k doložení origináluy svědčící o přechodu jeho závazku, avšak neuvedl přesně, co požaduje resp. že chce smlouvu o převodu podniku, a nepoučil jej o následcích nevyhovění výzvě. Povinný k výzvě soudu předložil soupis pohledávek předaných novému majiteli firmy a nepředpokládal, že odvolací soud nevezme jako důkaz smlouvu o převodu podniku, založenou již v příslušném spisu obchodního rejstříku; měl za to, že soud tutou měl a má k dispozici resp. že jeu úředně známou, a že soud tak nevyčerpal všechny možnosti, jak získat relevantní podklady k rozhodnutí.

Dovolatelé navrhli, aby Nejvyšší soud provedl dokazování úředně ověřenou kopií smlouvy o prodeji podniku, kterou předložili spolu s dovoláním, současně požádali o odložení vykonatelnosti rozhodnutí o nařízení exekuce a navrhli, aby dovolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Dovolání není přípustné.

Podle lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Je-li napadeným rozhodnutím – jako v projednávaném případě – usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o nařízení exekuce, je dovolání ve smyslu , ve znění do 30. 6. 2009, přípustné za podmínek vymezených v nebo c) (srov. ). Protože použití ustanovení je vyloučeno (usnesení soudu prvního stupně nepředcházelo dřívější – odvolacím soudem zrušené rozhodnutí, jímž by soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak), je možné přípustnost posuzovat jen v intencích ustanovení , jež ji spojuje se závěrem dovolacího soudu, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. O takový případ jde zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem ( ).

Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu ustanovení odst. l písm. c) spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí po stránce právní, vyplývá, že dovolací přezkum se otevírá toliko pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního významu; způsobilým dovolacím důvodem, jímž lze dovolání odůvodnit, je tedy pouze důvod podle (nesprávné právní posouzení věci). Při přezkumu napadeného rozhodnutí (tedy i v rámci posouzení zásadního významu právních otázek, jejichž řešení odvolacím soudem dovolatelé napadli) je Nejvyšší soud uplatněnými důvody včetně jejich obsahového vymezení vázán ( věta první ).

Dovolatelé argumenty ve prospěch závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam sice uvedli, avšak hodnocením námitek v dovolání obsažených k takovému závěru dospět nelze. Není totiž žádného podkladu pro úsudek, že odvolací soud při posuzování (právních) otázek, jež jsou ve stádiu nařízení exekuce významné, uplatnil právní názory nestandardní resp. vybočující z mezí ustálené soudní praxe.

Z předloženého spisu předně vyplývá, že povinný je totožný s osobou zavázanou z vykonávaného exekučního titulu. Jak odvolací soud správně uvedl, při tvrzení povinného, že došlo k přechodu jeho závazku na třetí osobu, leží důkazní břemeno na povinném ( , ). Soud v odvolacím řízení povinného prostřednictvím jeho právního zástupce řádně vyzval (viz ) k předložení originálu případně úředně ověřeného stejnopisuy svědčící o přechodu závazku povinného na společnost HANZAL TRANSPORT s.r.o. resp. PLUHATRANS s.r.o. ( ), avšak povinný takovouu nepředložil (přičemž taková ani dosud nebyla součástí spisu).

Námitkou, že odvolací soud ve své výzvě neuvedl přesně, že požaduje právě smlouvu o převodu podniku, že nepoučil o následcích nevyhovění nebo že nevzal jako důkaz smlouvu o převodu podniku, založenou ve spisu obchodního rejstříku, dovolatelé ve skutečnosti uplatňují jako dovolací důvod vadu řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci ( ), jež však - stejně jako okolnost, že napadené rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které podle obsahu spisu nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování - přípustnost dovolání ve smyslu založit nemůže. Dovolací soud ji zohlední jen, je-li dovolání přípustné (, věta druhá, ), a tento předpoklad v projednávaném případě, kdy napadené rozhodnutí není zásadního právního významu, naplněn není.

Učinil-li odvolací soud závěr, že povinný neprokázal přechod vymáhaného závazku, dovolací soud již nemůže přezkoumávat tato skutková zjištění soudu odvolacího v případě, že by jejich nesprávnost měla vyjít najevo až z důkazů provedených v dovolacím řízení (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. 6. 2001, sp. zn. ).

Skutečnost, že povinný je již jen pouhým ručitelem z vymáhaného závazku, nemá ve fázi nařízení exekuce význam.

Pro toto dovolací řízení je bez významu i námitka, uplatněná doplňujícím podáním ze dne 17. 9. 2007, že by v projednávané věci odvolací soud zřejmě dospěl ke stejnému závěru o promlčení jaký učinil soud v exekuční věci, vedené proti povinnému PLUHATRANS s.r.o., neboť k rozsahu a důvodům dovolání, uplatněným po uplynutí lhůty k podání dovolání, Nejvyšší soud nepřihlíží ( ). Uplatnění námitky promlčení může být důvodem pro zastavení exekuce.

K návrhu na odklad vykonatelnosti dovolací soud uvádí, že užití institutu odkladu vykonatelnosti je v řízení o dovolání proti usnesení, jímž bylo rozhodnuto o návrhu na nařízení exekuce ( ve znění do 30. 6. 2009, ) z povahy věci vyloučeno (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 6. 2006, sp. zn. ).

Není-li dovolání přípustné podle žádného v úvahu připadajícího ustanovení , Nejvyšší soud je – aniž nařídil jednání (, věta první, ) - odmítl (, věta první, ).

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu ( a násl. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. února 2010

JUDr. Miroslava Jirmanová, v. r.

předsedkyně senátu