Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 2335/2008

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně doc. JUDr. Ivany Štenglové a soudců Mgr. Filipa Cilečka a JUDr. Petra Šuka v právní věci navrhovatele Ing. B. H., zastoupeného Mgr. Ing. Antonínem Továrkem, advokátem, se sídlem v Brně, tř. Kpt. Jaroše 1844/28, PSČ 602 00, o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady ORGREZ, a. s., se sídlem v Brně, Hudcova 76, PSČ 657 97, identifikační číslo 46 90 08 29, zastoupené JUDr. Ing. Ivanem Rottem, advokátem, se sídlem v Brně, Křížová 18, PSČ 603 00, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání navrhovatele proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 29. ledna 2008, č. j. – 108, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Napadeným usnesením nevyhověl odvolací soud návrhu na přerušení řízení (výrok I.), potvrdil usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 25. června 2007, č. j. - 78, kterým tento soud zamítl návrh na určení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti ORGREZ, a. s. (dále jen „společnost“), konané dne 10. srpna 2005, kterým bylo rozhodnuto o přechodu všech účastnických cenných papírů společnosti, které nejsou ve vlastnictví hlavního akcionáře, na hlavního akcionáře postupem dle § 183i odst. 1 a násl. obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“) a zavázal navrhovatele k úhradě nákladů řízení společnosti (výrok II.). Navrhovateli uložil zaplatit společnosti náklady odvolacího řízení (výrok III.).

Proti usnesení odvolacího soudu podal navrhovatel dovolání, jež Nejvyšší soud podle ustanovení , , (dále jen „“), odmítl.

Dovolání proti výroku, jímž byl zamítnut návrh na přerušení řízení a výroku o nákladech řízení není přípustné, když přípustnost dovolání v tomto směru nelze z ustanovení až upravujících přípustnost dovolání dovodit (viz např. usnesení uveřejněné pod číslem 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek a rozhodnutí ze dne 30. června 2004, sp. zn. ).

Dovolání proti potvrzujícímu výroku usnesení ve věci samé může být přípustné pouze podle ustanovení [o situaci předvídanou v ustanovení ani b) nejde], tedy tak, že dovolací soud - jsa přitom vázán obsahem dovolání ( ) - dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam. Otázky, jež dovolatel předkládá Nejvyššímu soudu, však napadené usnesení zásadně právně významným nečiní.

Souladem ustanovení § 183i až § 183n obch. zák. s ústavním pořádkem se zabýval Ústavní soud – v obecné rovině – již v nálezu ze dne 27. března 2008, sp. zn. , uveřejněném pod číslem 257/2008 Sb., jímž zamítl i návrh na zrušení těchto ustanovení ve znění před novelou provedenou (tj. ve zněním rozhodném pro projednávanou věc), původně vedeném pod sp. zn. (viz odstavce 1 až 3 označeného nálezu).

Zásadní právní význam Nejvyšší soud nespatřuje ani v dovolatelem namítaném nesouladu ustanovení § 183i a násl. obch. zák. s požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/25/ES ze dne 21. dubna 2004 o nabídkách převzetí. Je tomu tak proto, že ustanovení označené směrnice na projednávanou věc nedopadají, když dovolatel ani netvrdil, že byly splněny předpoklady, za kterých se ustanovení směrnice mají použít.

Další dovolatelem předloženou otázku Nejvyšší soud zodpověděl v usnesení ze dne 25. března 2008, sp. zn. , uveřejněném v časopise Soudní judikatura, číslo 9, ročník 2008, pod číslem 131, v němž formuloval a odůvodnil závěr, s nímž je napadené rozhodnutí v souladu a podle kterého lhůta ke svolání valné hromady na žádost akcionáře podle § 183i obch. zák. činí 15 dnů. Důvod odchýlit se od tohoto závěru nemá Nejvyšší soud ani v projednávané věci.

Význam pro řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady konané podle ustanovení § 183i a násl. obch. zák. nemohou mít ani dovolatelem tvrzené (a soudem zjištěné) nedostatky při zpracování znaleckého posudku vypracovaného pro účely výkupu účastnických cenných papírů. Případné nesprávné určení výše protiplnění důvodem pro vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady není (§ 183k odst. 5 obch. zák.). Nemůže-li se řešení této otázky projevit v poměrech dovolatele (tj. nemůže-li zvrátit rozhodnutí o zamítnutí jeho návrhu), nelze pro její posouzení dovolání připustit (srov. usnesení uveřejněné pod číslem 27/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 29. září 2009, sp. zn. ).

Jak se podává z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 10. května 2006, sp. zn. , důvodem neplatnosti usnesení valné hromady pro rozpor s § 56a obch. zák. (jenž dovolatel spatřuje v tom, že akcionářům nebyly poskytnuty zákonem vyžadované dokumenty, představenstvo prohlásilo za spravedlivé protiplnění ve zlomkové výši oproti návrhům, za které byli akcie ochotni od hlavního akcionáře odkoupit sami menšinoví akcionáři) nemůže být jednání, k němuž dochází mimo přijímání napadeného usnesení valné hromady.

Ani požadované posouzení otázky, jaká je při povinném výkupu dle § 183i obch. zák. povaha tzv. zdůvodnění výše protiplnění a vyjádření představenstva ke spravedlivosti výše protiplnění, jaký má být obsah těchto dokumentů a jaké jsou důsledky jejich nezpracování v požadované podobě, k založení přípustnosti dovolání vést nemůže. V projednávané věci odvolací soud při posuzování této otázky uzavřel, že vzhledem ke konkrétním okolnostem případu k tvrzeným pochybením v průběhu přípravy a rozhodování o přechodu akcií na hlavního akcionáře nedošlo. Závěry odvolacího soudu v tom směru proto postrádají potřebný judikatorní přesah, když jsou významné právě a jen pro projednávanou věc; z tohoto důvodu proto nelze rozhodnutí odvolacího soudu považovat za zásadně právně významné.

Vzhledem k tomu, že dovolání není přípustné, nemohl se dovolací soud zabývat tvrzenými vadami řízení, ke kterým, jak uzavřel již v usnesení ze dne 29. června 2004, sp. zn. , uveřejněném v časopise Soudní judikatura č. 7, ročník 2004, pod číslem 132, nemůže být při posouzení, zda je dovolání přípustné podle ustanovení , přihlédnuto.

O náhradě nákladů řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení věty první, a , když dovolání navrhovatele odmítl a společnosti vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. Ty sestávají z odměny za zastupování advokátem, jejíž výše činí podle ustanovení , a , částku 7.500,- Kč. Po snížení o 50% ve smyslu ustanovení této vyhlášky (advokát společnosti učinil v dovolacím řízení toliko jeden úkon právní služby – vyjádření k dovolání), jde o částku 3.750,- Kč. Spolu s režijním paušálem určeným podle ustanovení ve znění pozdějších předpisů částkou 300,- Kč náleží společnosti 4.050,- Kč. Z této částky pak činí náhrada za 20% daň z přidané hodnoty ( ) 810,- Kč. Celkem tak dovolací soud přiznal společnosti k tíži navrhovatele částku 4.860,- Kč.

Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinný dobrovolně co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat jeho výkonu

V Brně dne 10. března 2010

doc. JUDr. Ivana Š t e n g l o v á předsedkyně senátu