Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 636/2008

U S N E S E N Í

České republiky – Ministerstva

obrany

, se sídlem v Praze 6, Tychonova 221/1, adresa pro doručování: Vojenský úřad pro právní zastupování Ministerstva obrany, Praha 6, nám. Svobody 471, proti povinné

LERO s. r. o.

, se sídlem v Příbrami II, Dlouhá 164, zastoupené Mgr. Jakubem Trčkou, advokátem se sídlem v Praze 1, Spálená 21, pro 218 160,- Kč s příslušenstvím prodejem movitých věcí, vedené u Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. , o dovolání oprávněné proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 15. 8. 2007, č. j. -44, takto:

I. Dovolání

se zamítá

.

II. Oprávněná

je povinna

zaplatit povinné na nákladech dovolacího řízení 2 737,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jejího zástupce.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Příbrami usnesením ze dne 26. 2. 2007, č. j. -26, zamítl návrh povinné na zastavení výkonu rozhodnutí (výrok I.) a povinné uložil zaplatit oprávněné 100,- Kč jako náhradu nákladů řízení s tím, že nařízený výkon rozhodnutí se vztahuje i na vydobytí těchto nákladů (výrok II.).

Krajský soud napadeným rozhodnutím usnesení okresního změnil tak, že výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí povinné, nařízený usnesením Okresního soudu v Příbrami ze dne 2. 10. 2006, č. j. -7, zastavil, žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně a oprávněné uložil zaplatit povinné na náhradě nákladů odvolacího řízení k rukám jejího advokáta 5 831,- Kč. Na rozdíl od okresního soudu dospěl k závěru, že vztah mezi účastníky je třeba posuzovat jako vztah obchodněprávní. Účastníci uzavřeli kupní smlouvu, jejímž předmětem byly zbraně a střelivo, které již stát (vojenská správa) nepotřeboval. Tyto zbraně ale orgán státu vlastnil jako státní orgán, jehož náplní činnosti je obrana státu. Držení zbraní vojenskou správou je tedy zajišťováním veřejných potřeb a pokud vojenská správa zbraně nepotřebovala a prodala je společnosti, která měla oprávnění s těmito zbraněmi obchodovat (povinná), jednalo se o právní vztah související se zajišťováním veřejných potřeb, který je třeba s ohledem na , obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obch. zák.“), posuzovat jako vztah obchodněprávní. Proto je také třeba při řešení otázky promlčení vymáhaného nároku postupovat podle obchodního zákoníku. Jestliže promlčecí doba začala běžet dne 6. 1. 1994, nárok se podle obch. zák. promlčel dne 6. 1. 2004. Není přitom rozhodné, že právo bylo pravomocně přiznáno soudním rozhodnutím v roce 1999. Jestliže byl návrh na výkon rozhodnutí podán 25. 9. 2006, námitka promlčení je důvodná.

Oprávněná v dovolání, jehož přípustnost opírá o , , ve znění účinném do 30. 6. 2009 (dále též jen „“), namítá, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci ( ). Oprávněná tvrdí, že prodej nepotřebného majetku, byť v minulosti sloužil k zabezpečení veřejných služeb (k obraně státu), třetí osobě zabezpečováním veřejných služeb není, a to ani s použitím tzv. širší souvislosti. Tím, že se stal majetek pro stát nepotřebný, své určení k zajištění veřejných potřeb ztratil, a to i v případě, že pro upokojování veřejných potřeb byl původně pořízen. Podle oprávněné je proto vztah mezi oprávněnou a povinnou považovat jako vztah občanskoprávní; s ohledem na znění , , ve znění pozdějších předpisů, dále jen „obč. zák.“, proto nemůže být pohledávka promlčena. Navrhla proto, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Povinná ve vyjádření k dovolání považuje za podstatné, že v exekučním řízení již soudu nepřísluší posuzovat správnost podkladového rozhodnutí, Pokud proto nalézací soud posoudil povinnost žalované (povinné) platit úroky z prodlení podle obchodního zákoníku, přičemž výrok o úroku z prodlení je ve vztahu k hlavnímu závazkovému vztahu vztahem akcesorickým, je zřejmé, že okresní soud posoudil také hlavní závazkový vztah mezi účastníky podle obchodního zákoníku. Bez ohledu na správnost pokladového rozhodnutí je tento závěr závazný i pro soud exekuční. Tento proto musí běh promlčecí lhůty posoudit podle příslušných ustanovení obchodního zákoníku. I přesto má ale povinná zato, že při prodeji majetku třetí osobě, který sloužil k obraně státu, nelze automaticky vyloučit použití § 261 odst. 2 obch. zák. Skutečnost, že oprávněná prodávané zbraně považuje za nepotřebné, neznamená, že nebyly nebo nemohly být použity k uspokojování veřejných potřeb. Navrhla proto, aby dovolací soud dovolání oprávněné jako zjevně nedůvodné odmítl.

Dovolací soud projednal a rozhodl o dovolání podle ve znění účinném do 30. 6. 2009 (čl. II Přechodných ustanovení, bod 12 ).

Dovolání, přípustné podle , není důvodné.

Jelikož vady podle ustanovení , odst. 2 písm. a), b) a odst. 3 , jež by řízení činily zmatečným, ani jiné vady řízení ( ), k nimž je dovolací soud – je-li dovolání přípustné – povinen přihlédnout z úřední povinnosti (, věta druhá, ), v dovolání namítány nejsou, je předmětem dovolacího přezkumu závěr odvolacího soudu, že právo oprávněné přiznané exekučním titulem je promlčené, čímž je dán důvod pro zastavení výkonu rozhodnutí podle

Právní posouzení je ve smyslu ustanovení nesprávné, jestliže odvolací soud věc posoudil podle právní normy na zjištěný skutkový stav nedopadající nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.

Okresní soud v Příbrami rozhodl rozsudkem ze dne 17. 3. 1999, č. j. -31, že žalovaný (povinná) je povinen zaplatit žalobci (oprávněné) 218 160,- Kč s 16 % úroky z prodlení od 6. 1. 1994 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.). Žalobu o zaplacení smluvní pokuty zamítl (výrok II.), žalovanému uložil zaplatit soudní poplatek 15 632,- Kč (výrok III.) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení. Dospěl k závěru, že účastníci uzavřeli smlouvu o dodávce zbraní a nábojů č. 305/57, které žalobce žalovanému dodal, žalovaný však nezaplatil kupní cenu. Vztah mezi účastníky podřadil pod § 409 a násl. obch. zák. Z tohoto důvodu vyhověl žalobě v rozsahu týkajícím se zaplacení kupní ceny a úroků z prodlení. Žalobu zamítl v části týkající se zaplacení smluvní pokuty, neboť dospěl k závěru, že kupní smlouva je absolutně neplatná, protože ji za žalovaného podepsal Č. M., který k tomu nebyl oprávněn. Dále okresní soud uvedl, že vzhledem k tomu, že prodávající dodal zboží a kupující toto zboží fakticky převzal, byla neplatnost smlouvy v této části zhojena.

Nejvyšší soud již v mnoha rozhodnutích uvedl, že soud ve výkonu rozhodnutí (exekuci) není oprávněn přezkoumávat věcnou správnost rozhodnutí vydaných v nalézacím řízení. Obsahem těchto rozhodnutí je vázán a je povinen z nich vycházet (srov. např. odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 4. 1999, sp. zn. , uveřejněného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 1, ročník 2000 pod č. 4).

Jestliže nalézací soud učinil závěr, že kupní smlouva č. 305/57 je uzavřena podle § 409 a násl. obch. zák. a v části týkající se zaplacení kupní ceny a úroků z prodlení ji považoval za platnou („neplatnost byla zhojena“), pak je exekuční soud touto právní kvalifikací vázán. Proto také otázku, zda právo přiznané exekučním titulem bylo promlčeno, musí posuzovat podle úpravy obsažené v § 387 až. 408 obch. zák.

Podle § 408 odst. 1 obch. zák. bez ohledu na jiná ustanovení tohoto zákona skončí promlčecí doba nejpozději po uplynutí 10 let ode dne, kdy počala poprvé běžet. Námitku promlčení však nelze uplatnit v soudním nebo rozhodčím řízení, jež bylo zahájeno před uplynutím této lhůty.

Jak vyplývá z podkladového rozsudku, žalobce zaslal žalovanému dne 15. 12. 1993 fakturu na zaplacení 218 160,- Kč, kterou měl žalovaný žalobci zaplatit do 14 dní od doručení, tedy do 5. 1. 1994. Od tohoto okamžiku běžela promlčecí doba. Byl-li návrh na nařízení výkonu podán 25. 9. 2006, uplatnila povinná námitku promlčení důvodně.

Dospěl-li odvolací soud ke stejnému závěru, byť se sám zabýval otázkou, o jaký vztah se mezi účastníky jednalo, je jeho právní závěr správný.

Protože se oprávněné uplatněným dovolacím důvodem závěr odvolacího soudu o promlčení práva na zaplacení 218 160,- Kč s přísl. a důvodu pro zastavení výkonu rozhodnutí podle zpochybnit nepodařilo, Nejvyšší soud bez jednání ( ) dovolání zamítl (, část věty před středníkem, ).

Povinná byla v dovolacím řízení úspěšná, proto má právo na náhradu nákladů řízení (, , ). Náklady tvoří odměna advokáta 2 000,- Kč ( odst. l písm. b/ po snížení podle téže vyhlášky), náhrada hotových výdajů 300,- Kč ( ) a daň z přidané hodnoty, tedy celkem 2 737,- Kč.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 17. března 2010

JUDr. Miroslava Jirmanová,v.r.

předsedkyně senátu