Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 1115/2008

U S N E S E N Í

L. J.,

P. J.,

zastoupenému JUDr. Josefem Machem, advokátem se sídlem v Praze 2, Budečská 974/6, vyklizením bytu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. , o dovolání oprávněné proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. 6. 2007, č. j. -39, takto:

I. Dovolání

se

zamítá

.

II. Oprávněná

je povinna

zaplatit povinnému na nákladech dovolacího řízení částku 2.300,- Kč k rukám JUDr. Josefa Macha do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

O d ů v o d n ě n í :

Obvodní soud usnesením ze dne 8. 2. 2007, č. j. -30, nařídil podle svého vykonatelného rozsudku ze dne 1. 12. 2005, sp.zn. , výkon rozhodnutí vyklizením označeného bytu a přestěhováním povinného a všech, kdo s ním bydlí na základě jeho práva, a jejich věcí do náhradního bytu v Praze 1, Příčná 659/6, sestávajícího z jedné místnosti s příslušenstvím (garsoniéra), byt č. 5 ve 3. podlaží, a uložil povinnému nahradit oprávněné náklady řízení 1.000,- Kč.

V záhlaví uvedeným rozhodnutím městský soud k odvolání povinného změnil usnesení obvodního soudu tak, že návrh na nařízení výkonu rozhodnutí zamítl. Uzavřel, že zajištěná bytová náhrada neodpovídá exekučnímu titulu, jenž váže povinnost vyklidit byt na zajištění náhradního bytu, zajistila-li oprávněná povinnému pouze podnájem bytu. Jestliže je vyžadováno zajištění náhradního bytu, pak je tím ve shodě se zásadou uvedenou v § 685 odst. 1 obč. zák. jednoznačně vyjádřen i záměr, aby ochrana nájemce, kterou požíval za trvání nájemního vztahu k vyklizovanému bytu, byla poskytnuta (zajištěna) i ve vztahu k bytu náhradnímu. Proto nelze zajistit náhradní byt formou podnájmu.

V dovolání – jehož přípustnost dovozuje z ve spojení s (ve znění účinném do 30. 6. 2009) - oprávněná uplatňuje dovolací důvod dle (nesprávné právní posouzení věci), přičemž nesouhlasí se závěrem odvolacího soudu, že zajištění podnájmu daného bytu nesplňuje kritéria náhradního bytu ve smyslu obč. zák. a Namítá, že závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. již neodpovídají změně společenských vztahů po deregulaci nájemného, a vyjadřuje přesvědčení, že v soudní soustavě na toto nejsou shodné názory. Dále uvádí, že povinný záměrně maří dlouhodobou a intenzívní snahu oprávněné zajistit odpovídající náhradní byt. Ačkoli je na trhu velké množství bytů, majitelé jsou opatrní a obvykle nabízejí jen možnost sjednat nájemní smlouvu na dobu určitou nebo podnájem na dobu neurčitou; sjednání nájemní smlouvy na dobu neurčitou objektivně dostupné není. Pokud by dovolací soud trval na svých dřívějších závěrech, znemožnil by naplnění exekučního titulu pro reálně nesplnitelnou podmínku, což by ve svém důsledku znamenalo bránění práva. Navrhla, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Povinný se ve svém vyjádření ztotožnil se závěry napadeného rozhodnutí, je přesvědčen, že mu svědčí právo užívat jiný byt za podmínky stability právního vztahu, kterou spatřuje výhradně v nájemním a nikoli podnájemním vztahu. Proto navrhl, aby dovolací soud dovolání oprávněné zamítl.

Nejvyšší soud projednal a rozhodl o dovolání podle , o ve znění účinném do 30. 6. 2009 (čl. II Přechodných ustanovení, bod 12 , )., dále jen „ “.Dovolání, přípustné podle a odst. 2 ve spojení s , není důvodné. Jelikož vady podle , odst. 2 písm. a), b) a odst. 3 , jež by řízení činily zmatečným ani jiné vady řízení ( ), k nimž je dovolací soud – je-li dovolání přípustné – povinen přihlédnout z úřední povinnosti ( , věta druhá, ), v dovolání namítány nejsou a nevyplývají ani z obsahu spisu, a protože jinak je dovolací soud vázán uplatněným dovolacím důvodem včetně jeho obsahového vymezení ( , věta první, ), je předmětem dovolacího přezkumu závěr odvolacího soudu, že náhradní byt nelze zajistit formou podnájmu. Ze spisového materiálu se podává, že rozsudkem ze dne 1. 12. 2005, sp. zn. , bylo rozhodnuto o vyklizení výše uvedeného bytu povinným do 15 dnů od zajištění náhradního bytu. Oprávněná předložila smlouvu o podnájmu bytu zajištěného pro povinného, kterou uzavřela dne 31. 1. 2007 s nájemcem bytu na dobu neurčitou od 1. 2. 2007 s tím, že byt bude užívat pouze povinný, jedná se byt ve staré zástavbě ve 2. patře bez výtahu o velikosti 21,14 m2. Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne 30. 4. 1998, sp. zn. , uveřejněném v časopise Soudní judikatura 20/1998 pod č. 149, uvedl, že jestliže oprávněný zajistí povinnému pro účely výkonu rozhodnutí vyklizením bytu toliko podnájem bytu, není tím zajištěn náhradní byt ve smyslu Ani z ustanovení obč. zák. nelze dovodit závěr, že by podnájem bytu mohl být terminologicky podřazen „náhradnímu bytu“. Ke svému závěru soud dospěl zejména s ohledem na rozsah a míru ochrany, kterou nájemnímu vztahu k bytu, na rozdíl od podnájmu bytu, český právní řád poskytuje. Uvedl, že jestliže je povinnost vyklidit byt vázána na zajištění náhradního bytu, pak je tím ve shodě se zásadou formulovanou v větě druhé obč. zák. ve znění do 30. 3. 2006 (jež je nyní obdobně zakotvena v obč. zák.) jednoznačně vyjádřen i záměr, aby ochrana, jíž nájemce požíval za trvání nájemního vztahu k vyklizovanému bytu, mu byla poskytnuta (zajištěna) i ve vztahu k bytu náhradnímu (byť vlastní kvalita náhradního bytu může být v závislosti na výpovědním důvodu odlišná). Závěr odvolacího soudu, že formou podnájmu nelze zajistit náhradní byt, je tedy v souladu s dosavadní judikatorní praxí, na níž Nejvyšší soud nemá důvod čehokoli měnit. Protože se oprávněné prostřednictvím uplatněného dovolacího důvodu správnost napadeného rozhodnutí zpochybnit nepodařilo, Nejvyšší soud bez jednání ( , věta první, ) dovolání jako nedůvodné podle , část věty před středníkem, zamítl. Protože dovolání oprávněné bylo zamítnuto, vzniklo povinnému podle ustanovení , a , věty první, právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení. Náklady povinného v celkové výši 2.300,- Kč tvoří odměna advokáta ve výši 2 000,- Kč (srov. písmeno a/ bod 2, a ve znění , č. č. a č. ) a paušální částka náhrady výdajů za jeden úkon právní služby ve výši 300,- Kč (srov. ve znění , č. , č. č. a č. ). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 17. března 2010

JUDr. Miroslava J i r m a n o v á,v.r.

předsedkyně senátu