Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Cdo 522/2009

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobkyně Československé obchodní banky, a. s., se sídlem v Praze 5, Radlická 333/150, PSČ 150 57, identifikační číslo 00 00 13 50, proti žalované H. H., zastoupené JUDr. Pavlem Sokolem, advokátem se sídlem v Táboře, Nerudova 3078, PSČ 390 02, o návrhu žalované na obnovu řízení, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. , o dovolání žalované proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 3. června 2008, č. j. -48, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 5. března 2008, č. j. -33, zamítl návrh žalované na obnovu řízení vedeného u téhož soudu pod sp. zn. jako opožděný [ (dále též jen „ “)].

K odvolání žalované Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně potvrdil (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).

Proti usnesení odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, odkazujíc co do jeho přípustnosti na ustanovení a namítajíc, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci, protože podle jejího názoru podmínky, za nichž je možno povolit obnovu řízení, byly splněny. Navrhuje, aby Nejvyšší soud napadené usnesení odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Dovolání není přípustné.

Podle bodu 17., hlavy I., části dvanácté , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů (tj. podle ve znění účinném před 1. lednem 2001). Taková situace nastala i v této věci, poněvadž odvolací soud posoudil návrh žalované na obnovu řízení ve shodě s bodem 15., hlavy I., části dvanácté rovněž podle ve znění účinném před 1. lednem 2001, jak výslovně zmínil v odůvodnění napadeného usnesení.

Podle ustanovení lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Přípustnost dovolání je vymezena v ustanoveních až

Podle ustanovení dovolání přípustné není, protože dovolatelka nenamítá žádnou z vad řízení tam uvedených (tzv. zmatečností) a takové vady, k nimž přihlédne, i když nejsou v dovolání namítány ( ), dovolací soud nezjistil ani z obsahu spisu.

Přípustnost dovolání nelze dovodit ani podle ustanovení , podle něhož je dovolání přípustné proti rozsudkům odvolacího soudu, kdežto v této věci odvolací soud rozhodoval usnesením.

Rovněž podle ustanovení přípustnost dovolání být dána nemůže, protože napadené rozhodnutí není rozhodnutím měnícím uvedeným pod bodem a) tohoto ustanovení, a nejde o žádné z rozhodnutí vyjmenovaných zde pod body b) až f).

Konečně ani podle ustanovení přípustnost dovolání dovodit nelze, protože rozhodnutí o návrhu na obnovu řízení není rozhodnutím ve věci samé, a takovým rozhodnutím proto nemůže být ani rozhodnutí odvolacího soudu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. prosince 1997, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 61/1998).

Jelikož přípustnost dovolání nelze dovodit ze žádného ustanovení , dovolací soud je bez nařízení jednání ( ) v souladu s ustanovením věty první a odmítl.

Dovolací soud pro úplnost dodává, že nesprávné poučení odvolacího soudu o lhůtě k podání dovolání nemělo vliv na včasnost dovolání, neboť dovolání bylo podáno v dvouměsíční lhůtě v něm uvedené. Proto nemůže být odmítnuto jako opožděné, byť podle ustanovení ve znění účinném do 1. ledna 2001 bylo možno podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. prosince 2002, sp. zn. ). Přitom nesprávné poučení o tom, že dovolání je přípustné, jeho přípustnost nezakládá, jak Nejvyšší soud dovodil v usnesení ze dne 30. ledna 2003, sp. zn. .

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení věty první, a věty první , neboť žalovaná, jejíž dovolání bylo odmítnuto, nemá na jejich náhradu právo a žalobkyni v souvislosti s tímto řízením podle obsahu spisu žádné prokazatelné náklady nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 22. února 2010

JUDr. Hana G a j d z i o k o v á předsedkyně senátu