Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Cdo 1843/2009

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Pavla Koláře a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci žalobkyně PODHLEDY, spol. s r.o., se sídlem v Plzni, Radyňská 33, PSČ 326 00, IČ 46884289, zastoupené JUDr. Petrem Víškou, advokátem se sídlem v Plzni, Malická 11, proti žalované THORN METAL s.r.o., se sídlem v Plzni, Slovanská 172, PSČ 326 00, IČ 25202359, zastoupené JUDr. Václavem Rubášem, advokátem se sídlem v Plzni, Jiráskovo náměstí 816/4, o 987 385,30 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 29. ledna 2009, č. j. -262, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Dovolání žalobkyně proti v záhlaví označenému rozsudku v rozsahu jeho prvního výroku, jímž Vrchní soud v Praze potvrdil (v pořadí druhý ve věci) rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 11. prosince 2007, č. j. -226, v zamítavém výroku ve věci samé ohledně částky 747 171 Kč a úroku z prodlení ve výši 8 % p. a. z částky 218 568 Kč od 12. června 2001 do zaplacení, není přípustné podle ve znění účinném do 30. června 2009 – dále též jen „ (srov. čl. II. bod 12. přechodných ustanovení , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony), jelikož podmínky tohoto ustanovení nebyly v souzené věci naplněny. Dovolání nebylo shledáno přípustným ani podle , neboť napadený rozsudek odvolacího soudu v potvrzujícím výroku ve věci samé nemá po právní stránce zásadní význam ( ).

Dovolací soud nedospěl k závěru o zásadním právním významu napadeného rozhodnutí v dovolatelkou předestřené otázce splatnosti ceny díla, neboť ji odvolací soud řešil v souladu s hmotným právem (srov. § 548 odst. 1 obchodního zákoníku) a soudní judikaturou, na kterou v odůvodnění napadeného rozhodnutí odkázal (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. března 2002, sp. zn. , a dále jeho rozsudek ze dne 3. června 2003, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 7/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek a v časopise Soudní judikatura č. 7, ročník 2003, pod číslem 122). Svůj závěr o tom, že splatnost příslušné části ceny díla nenastala, nezaložil odvolací soud na podmínce předání předmětu díla objednateli, jak mylně dovozovala dovolatelka, nýbrž na absenci odsouhlasených měsíčních soupisů provedených prací, sjednaných ve smlouvě o dílo uzavřené mezi účastníky a podmiňujících právo zhotovitele (žalobkyně) na měsíční úhrady ceny díla.

Za situace, kdy dovolací soud z hlediska uplatněných dovolacích námitek nedovodil ani existenci jiných okolností, které by činily napadené rozhodnutí v potvrzujícím výroku ve věci samé zásadně právně významným, lze uzavřít, že dovolání žalobkyně směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu v rozsahu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud je proto, aniž nařizoval jednání ( věta první ), pro nepřípustnost odmítl [ věta první a o. s. ř].

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanoveními věty první, a Žalobkyně, jejíž dovolání bylo odmítnuto, nemá na náhradu svých nákladů právo a je povinna uhradit žalované účelně vynaložené náklady dovolacího řízení. Náklady žalované sestávají ze sazby odměny za zastupování advokátem v částce 10 000 Kč podle , , , a , ve znění pozdějších předpisů, a z paušální částky 300 Kč za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) podle , ve znění pozdějších předpisů, při připočtení 20% daně z přidané hodnoty ve výši 2 060 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 11. března 2010

JUDr. Miroslav Gallus

předseda senátu