Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 95/2008

U S N E S E N Í

MVDr. F. Š.,

České republice – Ministerstvu spravedlnosti,

se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o náhradu škody, vedené u Okresního soudu ve Znojmě pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 31. října 2007, č. j. -54, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í:

Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 31. 10. 2007, č. j. -54, k odvolání žalobce potvrdil rozsudek ze dne 20. 6. 2005, č. j. -33, jímž Okresní soud ve Znojmě zamítl žalobu na zaplacení 85.000,- Kč s příslušenstvím a rozhodl o náhradě nákladů řízení; odvolací soud rozhodl rovněž o náhradě nákladů odvolacího řízení. Nepovažoval za důvodný nárok na náhradu škody, která měla podle žaloby vzniknout nesprávným úředním postupem Okresního soudu ve Znojmě (sp. zn. ) v řízení o přivolení k výpovědi z nájmu bytu, které vedl žalobce vůči nájemkyni svého bytu. Uzavřel-li totiž žalobce se svým synem nájemní smlouvu k tomuto bytu poté, kdy soud prvního stupně žalobu zamítl, musel si být vědom, že byt není právně volný a že zřejmě nebude schopen dostát svým povinnostem z nájemní smlouvy; nelze proto přenášet na stát odpovědnost za zaplacení sjednané smluvní pokuty.

Proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu o věci samé podal žalobce dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení Namítá, že byla porušena jeho základní ústavní práva podle a 90 y, a d a a 14 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. Po rekapitulaci obsahu rozhodnutí obou stupňů dovolatel vytýká odvolacímu soudu, že nepřihlédl k rychlému vyřízení věci okresním soudem ve srovnání s jinými věcmi (spatřuje v tom nerovnost účastníků) a že nevzal v potaz dodatečné žalobní tvrzení o vzniku imateriální újmy. S citací a Úmluvy a s poukazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , dovolatel dovozuje, že právní posouzení věci odvolacím soudem je v rozporu s úmyslem zákonodárce umožnit poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu na vnitrostátní úrovni (viz ). Navrhl proto, aby dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání bylo proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení , dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Vzhledem k datu vydání napadeného rozhodnutí přitom postupoval podle dosavadních předpisů (tj. podle ve znění účinném před 1. 7. 2009 – srov. čl. II, bod 12, , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony) a podle , ve znění účinném od 23. 1. 2009 (čl. II, bod 12, část věty za středníkem ) v odůvodnění uvádí pouze stručný výklad důvodů, pro které je dovolání nepřípustné.

Žalobce dovoláním napadá rozsudek odvolacího soudu ve věci samé, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o zamítnutí žaloby, aniž mu předcházelo rozhodnutí zrušovací [nejde tak o přípustnost dovolání podle , b) ]; dovolání tak může být podle přípustné jen tehdy, jde-li o řešení právních otázek a jde-li zároveň o právní otázku zásadního významu. Dovolatel, ač vytýká rozhodnutí odvolacího soudu rozpor s četnou judikaturou dovolacího soudu týkající se nesprávného úředního postupu (průtahů soudního řízení), konkrétní právní otázku, jíž přikládá zásadní význam, v dovolání neformuluje. Nesouhlasí se závěrem, že příčinou škody, která mu vznikla zaplacením smluvní pokuty, není délka soudního řízení o přivolení výpovědi z nájmu bytu, nýbrž jeho vlastní rozhodnutí zavázat se nájemní smlouvou pod sankcí smluvní pokuty za situace, kdy bylo zřejmé, že povinnostem ze smlouvy nebude moci dostát. Jde tedy o otázku vztahu příčinné souvislosti, která byla odvolacím soudem posouzena v obecné rovině v souladu s principy tzv. kauzálního nexu, přičemž konkrétní okolnosti jsou zde natolik individuální, že jejich posouzení je významné pouze pro rozhodnutí v dané věci, nikoliv z hlediska rozhodovací praxe soudů vůbec, jak vyžaduje ustanovení Výhrada, že se odvolací soud nezabýval otázkou imateriální újmy, je bezpředmětná za situace, kdy nedošlo ke změně žaloby a kdy předmětem řízení byla náhrada skutečné škody v částce odpovídající výši zaplacené smluvní pokuty.

Protože dovolání žalobce směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, vůči němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, Nejvyšší soud ČR je podle věty první a odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, , a za situace, kdy žalobce neměl v dovolacím řízení úspěch, avšak žalované žádné náklady dovolacího řízení nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. února 2010

JUDr. Petr Vojtek, v. r.

předseda senátu