Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 5310/2008

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobců a) J. U. a b) M. U., obou zastoupených JUDr. Marií Vítkovou, advokátkou se sídlem v České Lípě, Arbesova č. 400, proti žalovaným 1) 1. Českolipské, a.s. se sídlem v České Lípě, Jindřicha z Lipé č. 108, IČ 26174693, zastoupenému JUDr. Milanem Štětinou, advokátem se sídlem v České Lípě, Jiráskova č. 614, 2) P. D.,3) ZEMOS-JC s.r.o. v likvidaci se sídlem v Kladně, T.G.Masaryka č. 579, IČ 25930991, a 4) M. U., zastoupenému JUDr. Milanem Štětinou, advokátem se sídlem v České Lípě, Jiráskova č. 614, o určení neplatnosti veřejné nedobrovolné dražby, vedené u Okresního soudu v Jičíně pod sp. zn. , o dovolání žalobců proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 17. září 2008 č.j. -89, takto:

O d ů v o d n ě n í :

Žalobci se žalobou podanou dne 3.1.2005 u Okresního soudu v České Lípě - poté, co byl usnesením Okresního soudu v České Lípě ze dne 12.10.2006 č.j. -103 připuštěn vstup dalších žalovaných do řízení - mimo jiné domáhali, aby bylo určeno, že je neplatná veřejná nedobrovolná dražba "konaná dražebníkem 1. Českolipská a.s. dne 30.11.2004, kterou vydražitel M. U. vydražil pozemek parc. č. 1865/2 o výměře 390 m2 - zahrada, pozemek parc. č. 1865/6 o výměře 92 m2 - zastavěná plocha a nádvoří, vše zapsáno na LV č. 3446 pro k.ú. Česká Lípa, obec Česká Lípa, okres Česká Lípa u Katastrálního úřadu pro Liberecký kraj, Katastrální pracoviště Česká Lípa, a budovu čp. 2684 - bydlení na parcele parc. č. 1865/6, zapsáno na LV č. 3446 pro k.ú. Česká Lípa, obec Česká Lípa, okres Česká Lípa, vedeném u Katastrálního úřadu pro Liberecký kraj, Katastrální pracoviště Česká Lípa". Žalobu zdůvodnili zejména tím, že žalovaný 1) provedl dne 30.11.2004 na návrh žalovaného 3) veřejnou nedobrovolnou dražbu uvedených nemovitostí, které dosud měli žalobci ve svém společném jmění manželů, že nemovitosti vydražil žalovaný 4) a že žalovaný 2) vypracoval jako "soudní znalec" posudek o ceně nemovitostí "záměrně špatně" a "se záměrně nízkým ohodnocením". Žalobci zřídili zástavní právo ke svým nemovitostem zástavní smlouvou ze dne 5.4.1993 k zajištění pohledávky proti dlužníku TES (Technický servis podnikům a organizacím), družstvu se sídlem v České Lípě, IČ 00481432 do výše 914.800,- Kč; protože cena dosažená vydražením činila 1.510.000,- Kč, vzniklo tak žalovanému 3), popřípadě žalovanému 1), bezdůvodné obohacení "minimálně" ve výši 595.200,- Kč.

Okresní soud v Jičíně, kterému byla věc podle usnesení Okresního soudu v České Lípě ze dne 14.12.2006 č.j. -7 postoupena z důvodu místní příslušnosti, usnesením ze dne 19.3.2008 č.j. -53 řízení zastavil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení a že Česká republika - Okresní soud v Jičíně je povinna zaplatit advokátce JUDr. Marii Vítkové na "odměně a náhradě hotových výdajů" částku 13.140,- Kč. Soud prvního stupně zjistil, že u něho probíhá pod sp. zn. řízení o žalobě podané družstvem "TES Česká Lípa" a žalobcem 1) proti žalovaným 1) a 3), jehož předmětem je vyslovení neplatnosti stejné veřejné nedobrovolné dražby, a dovodil, že řízení v projednávané věci musí být zastaveno, neboť jeho pokračování brání překážka litispendence podle ustanovení

K odvolání žalobců Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 17.9.2008 č.j. -89 potvrdil usnesení soudu prvního stupně ve výrocích týkajících se žalovaných 1) a 3) a ve vztahu k žalovaným 2) a 4) je změnil tak, že "v tomto rozsahu se řízení nezastavuje". Odvolací soud zjistil, že ve věci vedené u soudu prvního stupně pod sp. zn. bylo ve vztahu mezi družstvem "TES Česká Lípa" a žalobcem a) jako žalobci a žalovanými 1), 3), JUDr. Alenou Josífkovou (notářkou působící při veřejné nedobrovolné dražbě ze dne 30.11.2004) a Martinem Bendou (licitátorem vystupujícím při veřejné nedobrovolné dražbě ze dne 30.11.2004) jako žalovanými rozsudkem Okresního soudu v Jičíně ze dne 21.3.2008 č.j. -265 "ve spojení" s usnesením Okresního soudu v Jičíně ze dne 29.5.2008 č.j. -286 dosud nepravomocně rozhodnuto tak, že řízení o žalobě družstva "TES Česká Lípa" bylo zastaveno a že žaloba podaná žalobcem a) byla zamítnuta, a dovodil, že podle ustanovení [dříve písm.d)] brání zahájení řízení tomu, aby "proti témuž žalovanému probíhalo u soudu další řízení o žalobách jiných žalobců požadujících z téhož jednání nebo stavu stejné nároky". Vzhledem k tomu, že účastníky řízení vedeného u soudu prvního stupně pod sp. zn. byli na straně žalovaných z účastníků tohoto řízení pouze žalovaní 1) a 3), brání překážka litispendence jen vůči nim, aby probíhalo u soudu řízení o žalobách o určení neplatnosti veřejné nedobrovolné dražby ze dne 30.11.2004 podaných jinými žalobci; žalovaní 2) a 4) nejsou účastníky řízení vedeného u soudu prvního stupně pod sp. zn. a překážka litispendence nemůže proti nim působit.

Okresní soud v Jičíně poté rozsudkem ze dne 31.10.2008 č.j. -111 žalobu proti žalovaným 2) a 4) zamítl a rozhodl, že žalovanému 2) se náhrada nákladů řízení nepřiznává, že žalobci jsou povinni zaplatit žalovanému 4) na náhradě nákladů řízení 9.600,- Kč k rukám advokáta JUDr. Milana Štětiny a že Česká republika - Okresní soud v Jičíně je povinna zaplatit advokátce JUDr. Marii Vítkové na "odměně a náhradě hotových výdajů" částku 23.441,- Kč. Dospěl k závěru, že žaloba o neplatnost veřejné nedobrovolné dražby podaná podle ustanovení (ve znění pozdějších předpisů) musela být zamítnuta pro nedostatek věcné legitimace, neboť řízení se zúčastnili – po rozhodnutí odvolacího soudu - pouze vlastníci předmětu dražby a vydražitel a nikoliv také dražebník a navrhovatel dražby.

Proti usnesení odvolacího soudu ze dne 17.9.2008 č.j. -89 podali žalobci dovolání. Namítají, že řízení nemohlo být zastaveno pro překážku litispendence ( ), neboť okruh účastníků v projednávané věci "není stejný jako ve věci " a že žalobci dovozují neplatnost dražby "z odlišných skutkových tvrzení než je tomu v řízení , kde se první žalobce navíc domáhá podle žalobního návrhu určení neplatnosti protokolu o konání dražby". Žalobci navrhli, aby dovolací soud napadené usnesení zrušil a aby věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) věc projednal podle , , ve znění účinném do 30.6.2009 (dále jen " "), neboť dovoláním je napadeno usnesení odvolacího soudu, které bylo vydáno před 1.7.2009 (srov. Čl. II bod 12 , kterým se mění , ve znění pozdějších předpisů a další související zákony). Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě uvedené v ustanovení a že jde o usnesení, proti kterému je podle ustanovení dovolání přípustné, přezkoumal napadené usnesení ve smyslu ustanovení bez nařízení jednání ( věta první ) a dospěl k závěru, že dovolání je převážně opodstatněné.

Podle ustanovení zahájení řízení brání tomu, aby o téže věci probíhalo u soudu jiné řízení.

Podle ustanovení (ve znění účinném od 1.4.2008) zahájení řízení

a) o zdržení se protiprávního jednání nebo o odstranění závadného stavu ve věcech ochrany práv porušených nebo ohrožených nekalým soutěžním jednáním,

b) o zdržení se protiprávního jednání ve věcech ochrany práv spotřebitelů,

c) ve věcech přeměn obchodních společností, stanoví-li tak zvláštní předpis,

d) ve věcech náhrady škody nebo dorovnání výše protiplnění podle zákona o nabídkách převzetí nebo ve věcech přezkoumání protiplnění při výkupu účastnických cenných papírů,

e) v dalších věcech stanovených zvláštními právními předpisy,

brání též tomu, aby proti témuž žalovanému probíhalo u soudu další řízení o žalobách jiných žalobců požadujících z téhož jednání nebo stavu stejné nároky.

Překážka věci zahájené (litispendence) podle ustanovení patří k podmínkám řízení, jejichž nedostatek znemožňuje, aby soud v řízení, které bylo zahájeno později, rozhodl ve věci samé.

Překážka věci zahájené uvedená v ustanovení brání tomu, aby byla projednána a rozhodnuta stejná věc, o níž již bylo dříve zahájeno jiné řízení. O stejnou věc se jedná tehdy, jde-li v pozdějším řízení o tentýž nárok nebo stav, o němž bylo již zahájeno jiné řízení, a týká-li se stejného předmětu řízení a týchž osob; není přitom samo o sobě významné, mají-li stejné osoby v různých řízeních rozdílné procesní postavení, například vystupují-li v jednom řízení jako žalovaní a v druhém jako žalobci. Tentýž předmět řízení je dán tehdy, jestliže tentýž nárok nebo stav vymezený žalobním petitem vyplývá ze stejných skutkových tvrzení (ze stejného skutku), jimiž byl uplatněn. Řízení se týká týchž osob i v případě, jestliže v pozdějším řízení vystupují právní nástupci osob, které jsou (byly) účastníky dříve zahájeného řízení. K litispendenci dochází nejen tehdy, jde-li v pozdějším řízení o stejnou věc, ale i v případech uvedených v ustanovení Překážka věci zahájené podle tohoto ustanovení nastává, jde-li v pozdějším řízení o nárok vyplývající z téhož jednání nebo stavu, o němž již bylo zahájeno řízení, a týká-li se stejného předmětu řízení, téhož žalovaného a odlišných žalobců. Zatímco překážka litispendence podle ustanovení nastává vždy, jde-li v řízeních o stejnou věc, překážka litispendence ve smyslu ustanovení vzniká jen ve věcech a za podmínek uvedených v tomto ustanovení nebo ve zvláštním právním předpisu.

Veřejnou dražbou prováděnou podle , o veřejných dražbách, ve znění zákonů č. , č. a č. , tedy ve znění účinném do 9.5.2005 (dále jen " "), se rozumí, jak vyplývá z ustanovení tohoto zákona, veřejné jednání, jehož účelem je převod vlastnického nebo jiného práva k předmětu dražby na osobu, která za stanovených podmínek učiní nejvyšší nabídku, jakož i veřejné jednání, které bylo ukončeno z důvodu, že nebylo učiněno ani nejnižší podání. Bylo-li při veřejné dražbě učiněno podání, udělí licitátor příklep tomu účastníku dražby, který učinil nejvyšší podání.

Na účastníka dražby, jemuž byl udělen příklep (tj. na vydražitele) nepřechází vlastnictví nebo jiné právo k předmětu dražby ze smlouvy (jak je tomu například při veřejné dražbě organizované podle , o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů), ale - z pohledu ustanovení - na základě jiné právní skutečnosti, a to příklepu licitátora. Vlastnictví nebo jiné právo k předmětu veřejné nedobrovolné dražby přechází na vydražitele k okamžiku udělení příklepu, a to za předpokladu, že uhradil ve stanovené lhůtě cenu dosaženou vydražením ( ). V případě, že cena nebyla vydražitelem ve stanovené lhůtě uhrazena, dochází ke zmaření dražby [ ] a vydražitel nenabývá k předmětu dražby vlastnické nebo jiné právo ( ).

Zaplatil-li vydražitel cenu dosaženou vydražením ve stanovené lhůtě, nepřechází na něj vlastnictví nebo jiné právo k předmětu nedobrovolné dražby, jde-li o neplatnou dražbu. Veřejná nedobrovolná dražba je neplatná, jen jestliže její neplatnost vyslovil soud; neplatnost této dražby přitom soud nemůže posuzovat v jiném řízení než v řízení podle ustanovení , a to ani jako otázku předběžnou. Soud může vyslovit neplatnost veřejné nedobrovolné dražby, jen jestliže byl splněn některý z důvodů neplatnosti dražby, jež jsou taxativně uvedeny v ustanoveních , 4 a 5 , jestliže žalobu o určení neplatnosti dražby podala osoba, která je k návrhu podle těchto ustanovení oprávněna (aktivně věcně legitimována), směřuje-li žaloba proti osobám, jejichž práv a povinností se řízení a rozhodnutí o neplatnost veřejné nedobrovolné dražby týká (pasivně věcně legitimovaným), a byla-li žaloba podána v těchto ustanoveních uvedených prekluzívních lhůtách.

Žaloba o určení neplatnosti veřejné nedobrovolné dražby není žalobou o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, ve smyslu ustanovení Podání této žaloby má totiž oporu v ustanovení , 4 a 5 a žalobu lze projednat, aniž by žalobce musel tvrdit a prokazovat naléhavý právní zájem na požadovaném určení.

Oprávnění (věcnou legitimaci) k podání žaloby o určení neplatnosti veřejné nedobrovolné dražby (tj. právo domáhat se vyslovení neplatnosti veřejné nedobrovolné dražby) zákon poskytuje ve vztahu k důvodům neplatnosti vypočteným v ustanovení "dlužníku, zástavci, vlastníku, je-li osobou odlišnou od zástavce, účastníku dražby, dražebnímu věřiteli a navrhovateli", ohledně důvodů neplatnosti dražby uvedených v ustanovení "účastníku dražby, dražebnímu věřiteli a navrhovateli" a "dlužníku, zástavci a vlastníku, je-li osobou odlišnou od zástavce", jestliže neplatnost nedobrovolné dražby provedené podle ustanovení zákona spočívá v důvodu uvedeném v ustanovení tohoto zákona.

Kdo je v řízení o této žalobě pasivně věcně legitimován, zákon o veřejných dražbách výslovně nestanoví. V judikatuře soudů byl přijat názor, že řízení o určení neplatnosti veřejné nedobrovolné dražby podle ustanovení , 4 a 5 se musí z hlediska věcné legitimace účastnit (buď jako žalobci nebo jako žalovaní) - aniž by tu byla dána jakákoliv výjimka - navrhovatel dražby, vlastník nebo nositel jiného práva k předmětu dražby, dražebník a vydražitel; na straně žalovaného je třeba tyto účastníky považovat za nerozlučné společníky ve smyslu ustanovení (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 24.1.2006 sp. zn. , který byl uveřejněn pod. č. 54 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2006).

Podle ustálené judikatury soudů jde o překážku litispendence ve smyslu ustanovení též ve věcech určení neplatnosti veřejné nedobrovolné dražby podle ustanovení , 4 a 5 ; došlo-li k zahájení řízení o určení neplatnosti veřejné nedobrovolné dražby, je nepřípustné, aby u soudu probíhala jiná (další) řízení o určení neplatnosti stejné veřejné nedobrovolné dražby proti témuž žalovanému (stejným žalovaným), i kdyby byla zahájena žalobami podanými jinými (odlišnými) žalobci (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29.11.2005 sp. zn. , které bylo uveřejněno pod č. 26 v časopise Soudní judikatura, roč. 2006).

Protože řízení o určení neplatnosti veřejné nedobrovolné dražby se musí - jak uvedeno výše - účastnit navrhovatel dražby, vlastník nebo nositel jiného práva k předmětu dražby, dražebník a vydražitel (jinak musí být žaloba pro nedostatek věcné legitimace bez dalšího zamítnuta) a protože na straně žalovaného se tito účastníci považují za nerozlučné společníky ve smyslu ustanovení , vyplývá z povahy společenství účastníků, v němž hmotné právo vyžaduje, aby se rozhodnutí soudu o neplatnosti veřejné nedobrovolné dražby vždy vztahovalo na všechny společníky, a které tímto způsobem předurčuje všem společníkům "stejný" výsledek řízení, také závěr, že za "téhož žalovaného" je třeba ve smyslu ustanovení považovat všechny osoby, kdo se musí z hlediska věcné legitimace účastnit řízení o určení neplatnosti veřejné nedobrovolné dražby podle ustanovení , 4 a 5 . Překážka litispendence v řízení o určení neplatnosti veřejné nedobrovolné dražby podle ustanovení , 4 a 5 tedy ve smyslu ustanovení nastává jen tehdy, jde-li v pozdějším řízení o neplatnost stejné veřejné nedobrovolné dražby a účastní-li se všech (původního a pozdějších) řízení vždy navrhovatel dražby, vlastník nebo nositel jiného práva k předmětu dražby, dražebník a vydražitel.

V posuzovaném případě se z osob, které se musí z hlediska věcné legitimace zúčastnit řízení o neplatnost veřejné nedobrovolné dražby, byly účastníky původního řízení (vedeného u soudu prvního stupně pod sp. zn. ) jen žalobce a) [jako jeden z vlastníků předmětu dražby], žalovaný 1) [jako dražebník] a žalovaný 3) [jako navrhovatel dražby]. Zahájení řízení ve věci vedené u soudu prvního stupně pod sp. zn. proto nemohlo představovat překážku litispendence ve smyslu ustanovení ve vztahu k věci, projednávané v tomto řízení. Odvolací soud tedy v rozporu se zákonem dovodil, že řízení musí být ve vztahu k žalovaným 1) a 3) zastaveno a že o určení neplatnosti veřejné nedobrovolné dražby ze dne 30.11.2004 může být rozhodováno samostatně vůči žalovanému 4) [jako vydražiteli]. Samostatně může být projednána věc pouze vůči žalovanému 2), který v napadené veřejné nedobrovolné dražbě vystupoval jako soudní znalec při zjišťování ceny předmětu dražby a který ve věci neplatnosti veřejné nedobrovolné dražby není věcně legitimován.

Z uvedeného vyplývá, že usnesení odvolacího soudu není správné, neboť spočívá na nesprávném právním posouzení věci; Nejvyšší soud České republiky je proto - s výjimkou výroku týkajícího se žalovaného 2) - zrušil ( část věty za středníkem ). Nejvyšší soud České republiky současně - s výjimkou výroku týkajícího se žalovaného 2) a výroku o přiznání "odměny a náhrady hotových výdajů" advokátce JUDr. Marii Vítkové, který samostatně nabyl právní moci - zrušil též usnesení soudu prvního stupně, neboť na ně platí důvody, pro které bylo zrušeno usnesení odvolacího soudu, jakož i [ve smyslu ustanovení ] akcesorický rozsudek soudu prvního stupně ze dne 31.10.2008 č.j. -111 [samozřejmě s výjimkou výroků týkajících se žalovaného 2) a výroku o přiznání "odměny a náhrady hotových výdajů" advokátce JUDr. Marii Vítkové], a věc v tomto rozsahu vrátil Okresnímu soudu v Jičíně k dalšímu řízení ( věta druhá ). Ve vztahu k žalovanému 2) bylo dovolání podle ustanovení části věty před středníkem zamítnuto.

O náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi žalobci a žalovaným 2) bylo rozhodnuto podle ustanovení věty první, a části věty před středníkem , neboť žalobci s ohledem na výsledek řízení nemají na náhradu svých nákladů právo a žalovanému 2) v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Právní názor vyslovený v tomto usnesení je závazný; v novém rozhodnutí o věci rozhodne soud nejen o náhradě nákladů nového řízení a dovolacího řízení, ale znovu i o nákladech původního řízení ( ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 24. února 2010

JUDr. Ljubomír Drápal,v.r.

předseda senátu