Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
1E28341B079B1485C1257A4E0064B7B0.html
HTML · 30.36 KB
No categories available
21 Cdo 3630/2008
21
Cdo 3630/2008
ROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobkyně Beta plus, spol. s r.o. se sídlem v Podivíně č. 262, IČ 47901691, zastoupené JUDr. Igorem Andrýskem, advokátem se sídlem v Brně, Mezírka č. 1, proti žalovaným 1) JANK GROUP, spol. s r.o. se sídlem v Hodoníně, Národní třída č. 1754/96, IČ 26239442, a 2) AREARCHA a.s. se sídlem v Hodoníně, Národní třída č. 1754/96, IČ 26732459, oběma zastoupeným JUDr. Miroslavem Pokorným, advokátem se sídlem v Brně, Lidická č. 51, o neplatnost veřejné nedobrovolné dražby, vedené u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. 14 C 736/2004 , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 3. dubna 2008 č.j. 38 Co 180/2006 -243, takto:
I. Dovolání žalobkyně se zamítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným na náhradě nákladů dovolacího řízení 7.380,- Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta JUDr. Miroslava Pokorného se sídlem v Brně, Lidická č. 51.
O d ů v o d n ě n í :
Žalobkyně se domáhala, aby bylo určeno, že "dne 2.9.2003 v Mělníku k návrhu žalovaného 1) dražebníkem Draukk - dražební s.r.o. se sídlem v Praze 4, Jihovýchodní II čp. 757, dle § 36 odst. 2 zák. č. 26/2000 Sb. provedená nedobrovolná dražba pozemku p.č.st. 7796 zast. pl. a nádvoří, a prům. objektu bez čp/če na pozemku p.č.st. 7796 zast. pl. a nádvoří, obojí v obci a k.ú. Hodonín, obojí zapsáno v katastru nemovitostí na LV č. 6123, je neplatná". Žalobu zdůvodnila zejména tím, že je na základě kupní smlouvy ze dne 5.12.1997 vlastníkem předmětných nemovitostí a že žalovaný 1) jako zástavní věřitel podal návrh na provedení veřejné nedobrovolné dražby podle ustanovení § 36 odst. 2 zákona č. 26/2000 Sb. (ve znění pozdějších předpisů), ačkoliv "dle zapsaných zástavních práv nemohla být podle tohoto ustanovení dražba provedena" a ačkoliv mu bylo usnesením Okresního soudu v Hodoníně ze dne 5.5.2003 sp. zn. 4 C 610/2003 "nařízeno zdržet se jednání směřujícího k provedení nedobrovolné dražby předmětných nemovitostí". Dražba byla provedena a nemovitosti vydražil žalovaný 2), i když byli o předběžném opatření informováni všichni účastníci dražby, včetně dražebníka a obou žalovaných.
Žalovaní namítli, že soudem nařízené předběžné opatření nemohlo průběh ani výsledek dražby ovlivnit, neboť "bylo doručeno žalovanému 1) 13.5.2003 a ten uzavřel 6.5.2003 s dražebníkem smlouvu o provedení nedobrovolné dražby a další postup byl již zařizován dražebníkem, kterému předběžné opatření žádnou povinnost neukládalo", a že zástavní práva svědčící žalovanému 1) byla podle výpisu z katastru nemovitostí vložena již v letech 1992 a 1993 ve prospěch původního věřitele Komerční banky, a.s. a spolu s postoupením pohledávek přešla na žalovaného 1).
Okresní soud v Hodoníně rozsudkem ze dne 27.10.2005 č.j. 14 C 736/2004 -203 žalobě vyhověl a rozhodl, že žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení 14.170,- Kč k rukám advokáta JUDr. Igora Andrýska. Z provedeného dokazování dovodil, že "žalovaní nerespektovali vydané předběžné opatření, neboť žalovaný 1) nepodnikl žádné kroky k zabránění konání dražby a žalovaný 2) se předmětné dražby zúčastnil, i když oba věděli o existenci předběžného opatření", a že dražba předmětných nemovitostí byla provedena "na základě protiústavního ustanovení § 36 odst. 2 zákona o veřejných dražbách, které bylo v průběhu řízení zrušeno nálezem Ústavního soudu č. 181/2005 Sb. s tím, že bylo protiústavní od samého počátku (od jeho přijetí)".
K odvolání žalovaných Krajský soud v Brně - poté co připustil změnu žaloby, "aby bylo určeno, že dne 2.9.2003 v Mělníku k návrhu žalovaného 1) dražebníkem Draukk - dražební s.r.o. se sídlem v Praze 4, Jihovýchodní II čp. 757, dle § 36 odst. 2 zák. č. 26/2000 Sb. provedená nedobrovolná dražba pozemku p.č.st. 7796 zastavěná plocha a nádvoří, a průmyslového objektu bez čp/če na pozemku p.č.st. 7796 zastavěná plocha a nádvoří, budovy č.p. 2857, průmyslový objekt na stavební parcele p.č.st. 2768, zastavěná plocha a nádvoří, parc. p.č.st. 2768, zastavěná plocha a nádvoří a pozemku p.č. 2080/4, ostatní plocha a silnice, vše v obci a k.ú. Hodonín, vše zapsáno v katastru nemovitostí na LV č. 6123, vedeného u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Hodonín, je neplatná" - rozsudkem ze dne 3.4.2008 č.j. 38 Co 180/2006 -243 rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobu (ve změněné podobě) zamítl a rozhodl, že žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným "oprávněným společně a nerozdílně" na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů 16.744,- Kč k rukám advokáta JUDr. Miroslava Pokorného. Dospěl k závěru, že žaloba musí být - aniž by bylo potřeba zabývat se předpoklady pro vyslovení neplatnosti nedobrovolné dražby - zamítnuta z důvodu nedostatku pasivní věcné legitimace. Odkázal na konstantní judikaturu soudů, podle níž se řízení o určení neplatnosti veřejné nedobrovolné dražby podle ustanovení § 48 odst. 3 , 4 a 5 zákona č. 26/2000 Sb. (ve znění pozdějších předpisů) musí z hlediska věcné legitimace účastnit, a to buď jako žalobci nebo jako žalovaní, navrhovatel dražby, vlastník nebo nositel jiného práva k předmětu dražby, dražebník a vydražitel. Žalobkyně však žalobu podala pouze proti navrhovateli dražby - žalovanému 1) a proti vydražiteli - žalovanému 2). Protože žaloba nebyla podána též proti dražebníku - společnosti Draukk - dražební, s.r.o., "nebyly tak žalovány všechny subjekty, které žalovány být měly" a žalobě již z tohoto důvodu nemohlo být vyhověno.
Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání. Namítla, že podle ustanovení § 48 odst. 5 zákona č. 26/2000 Sb. (ve znění pozdějších předpisů) lze vyslovit neplatnost veřejné nedobrovolné dražby, jen jestliže "navrhovatel nebyl oprávněn navrhnout provedení nedobrovolné dražby", a že proto ve sporu o neplatnost takové dražby dražebník nemá pasivní věcnou legitimaci, neboť "v takovém případě je pasivní legitimace spojena pouze s osobou navrhovatele dražby, nikoliv však jiných osob". Žalobkyně dále poukazuje na to, že nedobrovolná veřejná dražba prováděná podle ustanovení § 36 odst.2 zákona č. 26/2000 Sb. (ve znění pozdějších předpisů) probíhala pouze "na základě pouhého tvrzení věřitele o tom, že má splatnou pohledávku vůči dlužníkovi, z níž není plněno a která je zajištěna zástavním právem". Z nálezu Ústavního soudu vydaného ve věci sp. zn. Pl. ÚS 47/04 vyplývá, že právní úprava obsažená v tomto ustanovení není "v souladu s ústavními hledisky, neskýtá dostatečné záruky spravedlivého procesu a ochrany práv třetích osob". Žalobkyně dovozuje, že žalovaný 1) nesplňuje podmínky podle ustanovení § 36 odst. 1 zákona č. 26/2000 Sb. (ve znění pozdějších předpisů), že ustanovení § 36 odst.2 tohoto zákona bylo Ústavním soudem zrušeno a že žalovaný 1) proto "nebyl dražebním věřitelem". Navrhla, aby dovolací soud napadený rozsudek odvolacího soudu zrušil a aby mu věc vrátil k dalšímu řízení.
Žalovaní navrhli, aby bylo dovolání žalobkyně zamítnuto. Napadené rozhodnutí považují za věcně správné a dovozují, že "judikát Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 569/2005 , na který odvolací soud odkazuje", platí i pro případy žalob o určení neplatnosti dražby podaných s využitím ustanovení § 48 odst.5 zákona č. 26/2000 Sb. (ve znění pozdějších předpisů).
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a občanského soudního řádu ) věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění účinném do 30.6.2009 (dále jen "o.s.ř. o.s.ř. "), neboť dovoláním je napaden rozsudek odvolacího soudu, který byl vydán před 1.7.2009 (srov. Čl. II bod 12 zákona č. 7/2009 Sb. , kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb. , ve znění pozdějších předpisů a další související zákony). Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (§ 240 odst. 1 o.s.ř. o.s.ř. ) a že jde o rozsudek, proti kterému je podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. a) o.s.ř. o.s.ř. dovolání přípustné, přezkoumal napadený rozsudek bez nařízení jednání (§ 243a odst. 1 věta první o.s.ř. o.s.ř. ) a dospěl k závěru, že dovolání není opodstatněné.
Podle ustanovení § 48 odst.3 zákona č. 26/2000 Sb. , o veřejných dražbách, ve znění zákonů č. 120/2001 Sb. a č. 517/2002 Sb. (dále jen "zákona o veřejných dražbách ") může dlužník, zástavce, vlastník, je-li osobou odlišnou od zástavce, účastník dražby, dražební věřitel nebo navrhovatel navrhnout u soudu, aby soud vyslovil neplatnost dražby, pokud dražebník neupustil od dražby, ač tak byl povinen učinit, vydražila-li předmět dražby osoba, která je z účasti na dražbě vyloučena, nebo nejsou-li splněny podmínky uvedené v § 36 odst.1 , 2 a 4, § 39 odst.1 až 8, 10 a 12, § 40 odst.1 a 2, § 43 odst.1 až 3 nebo § 46 odst.1 nebo byly-li vydraženy z dražeb vyloučené předměty dražby; soud vysloví v takových případech neplatnost dražby. Důvodem vyslovení neplatnosti nedobrovolné dražby nemůže být skutečnost, že nebyla doručena dražební vyhláška vlastníkovi předmětu dražby, zástavci, je-li osobou odlišnou od vlastníka předmětu dražby, nebo dlužníkovi, pokud jim dražebník dražební vyhlášku ve stanovené lhůtě zaslal. Není-li toto právo uplatněno do 3 měsíců ode dne konání dražby, zaniká.
Podle ustanovení § 48 odst.4 zákona o veřejných dražbách může účastník dražby, dražební věřitel nebo navrhovatel navrhnout u soudu, aby soud vyslovil neplatnost dražby, nejsou-li splněny podmínky uvedené v § 15 odst.1 až 3, § 39 , § 42 , § 43 odst.1 až 3, 5 až 7, § 44 , § 47 odst.1 až 12 a v § 49 ; soud vysloví v takových případech neplatnost dražby. Důvodem vyslovení neplatnosti nedobrovolné dražby nemůže být skutečnost, že nebyla doručena dražební vyhláška vlastníkovi předmětu dražby, zástavci, je-li osobou odlišnou od vlastníka předmětu dražby, nebo dlužníkovi, pokud jim dražebník dražební vyhlášku ve stanovené lhůtě zaslal. Není-li toto právo uplatněno do 3 měsíců ode dne konání dražby, zaniká.
Podle ustanovení § 48 odst.5 věty první a druhé zákona o veřejných dražbách jde-li o nedobrovolnou dražbu podle § 36 odst.2 , je dlužník, zástavce nebo vlastník, je-li osobou odlišnou od zástavce, oprávněn požádat soud, aby vyslovil neplatnost dražby, pokud nebyl navrhovatel oprávněn navrhnout provedení nedobrovolné dražby; soud vysloví v takových případech neplatnost dražby. Není-li právo uplatněno do 1 roku po udělení příklepu, zaniká.
Veřejnou dražbou prováděnou podle zákona o veřejných dražbách se rozumí - jak vyplývá z ustanovení § 2 písm.a) zákona o veřejných dražbách - veřejné jednání, jehož účelem je převod vlastnického nebo jiného práva k předmětu dražby na osobu, která za stanovených podmínek učiní nejvyšší nabídku, jakož i veřejné jednání, které bylo ukončeno z důvodu, že nebylo učiněno ani nejnižší podání. Bylo-li při veřejné dražbě učiněno podání, udělí licitátor příklep tomu účastníku dražby, který učinil nejvyšší podání.
Na účastníka dražby, jemuž byl udělen příklep (tj. na vydražitele) nepřechází vlastnictví nebo jiné právo k předmětu dražby na základě smlouvy jak je tomu například při veřejné dražbě organizované podle zákona č. 427/1990 Sb. , o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů. Z ustanovení § 2 písm.a) zákona o veřejných dražbách je nepochybné, že titulem pro nabytí vlastnictví nebo jiného práva k předmětu dražby vydražitelem je (ve smyslu ustanovení § 132 odst.1 občanského zákoníku ) jiná právní skutečnost, a to příklep licitátora. Vlastnictví nebo jiné právo k předmětu nedobrovolné dražby přechází na vydražitele k okamžiku udělení příklepu, a to za předpokladu, že uhradil ve stanovené lhůtě cenu dosaženou vydražením (§ 53 zákona o veřejných dražbách ). V případě, že cena nebyla vydražitelem ve stanovené lhůtě uhrazena, dochází ke zmaření dražby [§ 2 písm.n) zákona o veřejných dražbách ] a vydražitel nenabývá k předmětu dražby vlastnické nebo jiné právo (§ 48 odst.1 zákona o veřejných dražbách ).
Zaplatil-li vydražitel cenu dosaženou vydražením ve stanovené lhůtě, nepřechází na něj vlastnictví nebo jiné právo k předmětu nedobrovolné dražby, jde-li o neplatnou dražbu. Veřejná nedobrovolná dražba je neplatná, jen jestliže její neplatnost vyslovil soud; neplatnost této dražby přitom soud nemůže posuzovat v jiném řízení než v řízení podle ustanovení § 48 zákona o veřejných dražbách , a to ani jako otázku předběžnou. Soud může vyslovit neplatnost veřejné nedobrovolné dražby, jen jestliže byl splněn některý z důvodů neplatnosti dražby, jež jsou taxativně uvedeny v ustanoveních § 48 odst.3 , 4 a 5 zákona o veřejných dražbách , jestliže žalobu o určení neplatnosti dražby podala osoba, která je k návrhu podle těchto ustanovení oprávněna (aktivně věcně legitimována), směřuje-li žaloba proti osobám, jejichž práv a povinností se řízení a rozhodnutí o neplatnost veřejné nedobrovolné dražby týká (pasivně věcně legitimovaným), a byla-li žaloba podána v těchto ustanoveních uvedených prekluzívních lhůtách.
Oprávnění (věcnou legitimaci) k podání žaloby o určení neplatnosti veřejné nedobrovolné dražby (tj. právo domáhat se vyslovení neplatnosti veřejné nedobrovolné dražby) zákon poskytuje ve vztahu k důvodům neplatnosti vypočteným v ustanovení § 48 odst.3 zákona o veřejných dražbách "dlužníku, zástavci, vlastníku, je-li osobou odlišnou od zástavce, účastníku dražby, dražebnímu věřiteli a navrhovateli", ohledně důvodů neplatnosti dražby uvedených v ustanovení § 48 odst.4 zákona o veřejných dražbách "účastníku dražby, dražebnímu věřiteli a navrhovateli" a "dlužníku, zástavci a vlastníku, je-li osobou odlišnou od zástavce", jestliže neplatnost nedobrovolné dražby provedené podle ustanovení § 36 odst.2 zákona spočívá v důvodu uvedeném v ustanovení § 48 odst.5 tohoto zákona.
V zákoně o veřejných dražbách se výslovně nestaví, kdo je v řízení o určení neplatnosti veřejné nedobrovolné dražby pasivně věcně legitimován. V judikatuře soudů byl přijat závěr, že řízení o určení neplatnosti veřejné nedobrovolné dražby podle ustanovení § 48 odst. 3 , 4 a 5 zákona o veřejných dražbách se musí z hlediska věcné legitimace účastnit (buď jako žalobci nebo jako žalovaní) - aniž by tu byla dána jakákoliv výjimka - navrhovatel dražby, vlastník nebo nositel jiného práva k předmětu dražby, dražebník a vydražitel; na straně žalovaného je třeba tyto účastníky považovat za nerozlučné společníky ve smyslu ustanovení § 91 odst. 2 o.s.ř. o.s.ř. (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 24.1.2006 sp. zn. 21 Cdo 569/2005 , který byl uveřejněn pod. č. 54 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2006). Při vymezení okruhu účastníků tohoto řízení totiž musí být přihlédnuto k výše nastíněné právní povaze veřejné nedobrovolné dražby, k zmíněným předpokladům pro vyslovení její neplatnosti a k důsledkům, které z vyslovení neplatnosti dražby vyplývají pro právní vztahy těchto osob, jakož i k tomu, že účinek rozhodnutí o žalobě - jak vyplývá především z povahy neplatnosti dražby - se musí vztahovat na všechny, jejichž práv a povinností se výsledek dražby týká, a že závěr o platnosti dražby musí pro všechny, jejichž práv a povinností se týká, vyznít stejně. Uvedená hlediska vyžadují, aby se řízení o neplatnost veřejné nedobrovolné dražby - a to i při postupu podle ustanovení § 48 odst.5 zákona o veřejných dražbách - vždy zúčastnili její navrhovatel, vlastník nebo nositel jiného práva k předmětu dražby, dražebník a vydražitel, popřípadě jejich právní nástupci, tedy všichni, jejichž práv a povinností se rozhodnutí o žalobě o neplatnosti dražby (již ze samotné své podstaty) týká (musí týkat), neboť musí být zajištěno, aby - protože rozhodnutí o žalobě bude působit na jejich práva a povinnosti - mohli za řízení v zájmu ochrany svých práv a oprávněných zájmů vykonávat ohledně žalobou napadené dražby svá procesní práva, popřípadě plnit své procesní povinnosti a přispět tak k dosažení účelu řízení (tj. rozhodnutí o žalobě v souladu s hmotným právem), a aby vůči všem, jejichž práv a povinností se výsledek dražby týká, byla otázka její neplatnosti vyřešena rozhodnutím soudu závazně (§ 159a odst. 1 a 4 o. s. ř. o. s. ř. ). Nepodala-li některá z těchto osob žalobu, musí všechny vystupovat na žalované straně a mají za řízení postavení tzv. nerozlučných společníků (§ 91 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ). Odvolací soud proto v souladu se zákonem dospěl v projednávané věci k závěru, že žaloba o neplatnost veřejné nedobrovolné dražby, kterou žalobkyně podala jen proti navrhovateli dražby a vydražiteli, musela být pro nedostatek pasivní věcné legitimace zamítnuta.
Na uvedeném závěru nic nemění ani to, že nedobrovolná veřejná dražba byla provedena podle ustanovení § 36 odst. 2 zákona o veřejných dražbách , které bylo nálezem Ústavní soudu ze dne 8.3.2005 č. 181/2005 Sb. později (dnem 10.5.2005) zrušeno. K důvodu neplatnosti veřejné nedobrovolné dražby z toho vyplývajícímu totiž může být přihlédnuto jen tehdy, byla-li žaloba o určení její neplatnosti podána včas k němu oprávněnou osobou proti těm, kterým svědčí v tomto sporu pasivní věcná legitimace, tedy, řečeno jinak, jen když z pohledu těchto okolností nejsou dány důvody k zamítnutí žaloby. Vzhledem k tomu, že v projednávané věci nebyla pasivní věcná legitimace naplněna, nemohla být - ani s přihlédnutím k této okolnosti - vyslovena neplatnost napadené veřejné nedobrovolné dražby.
Z uvedeného vyplývá, že rozsudek odvolacího soudu je z hlediska uplatněných dovolacích důvodů správný. Protože nebylo zjištěno, že by rozsudek odvolacího soudu byl postižen některou z vad, uvedených v ustanovení § 229 odst.1 o.s.ř. o.s.ř. , § 229 odst.2 písm.a) a b) o.s.ř. o.s.ř. nebo v § 229 odst.3 o.s.ř. o.s.ř. anebo jinou vadou, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, Nejvyšší soud České republiky dovolání žalobkyně proti rozsudku odvolacího soudu podle ustanovení § 243b odst. 2 části věty před středníkem o.s.ř. o.s.ř. zamítl.
V dovolacím řízení vznikly žalovaným náklady, které spočívají v odměně za zastupování advokátem ve výši 5.850,- Kč [srov. § 8 , § 10 odst. 3 , § 16 odst.1 , § 18 odst. 1 a § 19a vyhlášky č. 484/2000 Sb. ve znění vyhlášek č. 49/2001 Sb. , č.110/2004 Sb. , č. 617/2004 Sb. a č. 277/2006 Sb. ] a v paušální částce náhrad výdajů ve výši 300,- Kč (srov. § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění vyhlášek č. 235/1997 Sb. , č. 484/2000 Sb. , č. 68/2003 Sb. , č. 618/2004 Sb. a č. 276/2006 Sb. ), celkem ve výši 6.150,- Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce žalovaných advokát JUDr. Miroslav Pokorný osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty, náleží (srov. též právní názor vyjádřený v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 15.12.2004 sp. zn. 21 Cdo 1556/2004 , který byl uveřejněn pod č. 21 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2005) k nákladům řízení, které žalovaným za dovolacího řízení vznikly, vedle odměny za zastupování advokátem a paušální částky náhrad výdajů rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty z této odměny a náhrad (srov. § 137 odst.1 a 3 a § 151 odst.2 větu druhou o.s.ř. o.s.ř. ) ve výši 1.230,- Kč. Protože dovolání žalobkyně bylo zamítnuto, dovolací soud jí podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř. o.s.ř. uložil, aby žalovaným náklady v celkové výši 7.380,- Kč nahradila. Žalobkyně je povinna přiznanou náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám advokáta, který žalované v tomto řízení zastupoval (§ 149 odst. 1 o.s.ř. o.s.ř. ).
Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 24. února 2010
JUDr. Ljubomír Drápal,v.r.
předseda senátu