Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 3630/2008

21

Cdo 3630/2008

ROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobkyně Beta plus, spol. s r.o. se sídlem v Podivíně č. 262, IČ 47901691, zastoupené JUDr. Igorem Andrýskem, advokátem se sídlem v Brně, Mezírka č. 1, proti žalovaným 1) JANK GROUP, spol. s r.o. se sídlem v Hodoníně, Národní třída č. 1754/96, IČ 26239442, a 2) AREARCHA a.s. se sídlem v Hodoníně, Národní třída č. 1754/96, IČ 26732459, oběma zastoupeným JUDr. Miroslavem Pokorným, advokátem se sídlem v Brně, Lidická č. 51, o neplatnost veřejné nedobrovolné dražby, vedené u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 3. dubna 2008 č.j. -243, takto:

I. Dovolání žalobkyně se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným na náhradě nákladů dovolacího řízení 7.380,- Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta JUDr. Miroslava Pokorného se sídlem v Brně, Lidická č. 51.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobkyně se domáhala, aby bylo určeno, že "dne 2.9.2003 v Mělníku k návrhu žalovaného 1) dražebníkem Draukk - dražební s.r.o. se sídlem v Praze 4, Jihovýchodní II čp. 757, dle provedená nedobrovolná dražba pozemku p.č.st. 7796 zast. pl. a nádvoří, a prům. objektu bez čp/če na pozemku p.č.st. 7796 zast. pl. a nádvoří, obojí v obci a k.ú. Hodonín, obojí zapsáno v katastru nemovitostí na LV č. 6123, je neplatná". Žalobu zdůvodnila zejména tím, že je na základě kupní smlouvy ze dne 5.12.1997 vlastníkem předmětných nemovitostí a že žalovaný 1) jako zástavní věřitel podal návrh na provedení veřejné nedobrovolné dražby podle ustanovení (ve znění pozdějších předpisů), ačkoliv "dle zapsaných zástavních práv nemohla být podle tohoto ustanovení dražba provedena" a ačkoliv mu bylo usnesením Okresního soudu v Hodoníně ze dne 5.5.2003 sp. zn. "nařízeno zdržet se jednání směřujícího k provedení nedobrovolné dražby předmětných nemovitostí". Dražba byla provedena a nemovitosti vydražil žalovaný 2), i když byli o předběžném opatření informováni všichni účastníci dražby, včetně dražebníka a obou žalovaných.

Žalovaní namítli, že soudem nařízené předběžné opatření nemohlo průběh ani výsledek dražby ovlivnit, neboť "bylo doručeno žalovanému 1) 13.5.2003 a ten uzavřel 6.5.2003 s dražebníkem smlouvu o provedení nedobrovolné dražby a další postup byl již zařizován dražebníkem, kterému předběžné opatření žádnou povinnost neukládalo", a že zástavní práva svědčící žalovanému 1) byla podle výpisu z katastru nemovitostí vložena již v letech 1992 a 1993 ve prospěch původního věřitele Komerční banky, a.s. a spolu s postoupením pohledávek přešla na žalovaného 1).

Okresní soud v Hodoníně rozsudkem ze dne 27.10.2005 č.j. -203 žalobě vyhověl a rozhodl, že žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení 14.170,- Kč k rukám advokáta JUDr. Igora Andrýska. Z provedeného dokazování dovodil, že "žalovaní nerespektovali vydané předběžné opatření, neboť žalovaný 1) nepodnikl žádné kroky k zabránění konání dražby a žalovaný 2) se předmětné dražby zúčastnil, i když oba věděli o existenci předběžného opatření", a že dražba předmětných nemovitostí byla provedena "na základě protiústavního ustanovení § 36 odst. 2 zákona o veřejných dražbách, které bylo v průběhu řízení zrušeno nálezem Ústavního soudu č. 181/2005 Sb. s tím, že bylo protiústavní od samého počátku (od jeho přijetí)".

K odvolání žalovaných Krajský soud v Brně - poté co připustil změnu žaloby, "aby bylo určeno, že dne 2.9.2003 v Mělníku k návrhu žalovaného 1) dražebníkem Draukk - dražební s.r.o. se sídlem v Praze 4, Jihovýchodní II čp. 757, dle provedená nedobrovolná dražba pozemku p.č.st. 7796 zastavěná plocha a nádvoří, a průmyslového objektu bez čp/če na pozemku p.č.st. 7796 zastavěná plocha a nádvoří, budovy č.p. 2857, průmyslový objekt na stavební parcele p.č.st. 2768, zastavěná plocha a nádvoří, parc. p.č.st. 2768, zastavěná plocha a nádvoří a pozemku p.č. 2080/4, ostatní plocha a silnice, vše v obci a k.ú. Hodonín, vše zapsáno v katastru nemovitostí na LV č. 6123, vedeného u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Hodonín, je neplatná" - rozsudkem ze dne 3.4.2008 č.j. -243 rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobu (ve změněné podobě) zamítl a rozhodl, že žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným "oprávněným společně a nerozdílně" na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů 16.744,- Kč k rukám advokáta JUDr. Miroslava Pokorného. Dospěl k závěru, že žaloba musí být - aniž by bylo potřeba zabývat se předpoklady pro vyslovení neplatnosti nedobrovolné dražby - zamítnuta z důvodu nedostatku pasivní věcné legitimace. Odkázal na konstantní judikaturu soudů, podle níž se řízení o určení neplatnosti veřejné nedobrovolné dražby podle ustanovení , 4 a 5 (ve znění pozdějších předpisů) musí z hlediska věcné legitimace účastnit, a to buď jako žalobci nebo jako žalovaní, navrhovatel dražby, vlastník nebo nositel jiného práva k předmětu dražby, dražebník a vydražitel. Žalobkyně však žalobu podala pouze proti navrhovateli dražby - žalovanému 1) a proti vydražiteli - žalovanému 2). Protože žaloba nebyla podána též proti dražebníku - společnosti Draukk - dražební, s.r.o., "nebyly tak žalovány všechny subjekty, které žalovány být měly" a žalobě již z tohoto důvodu nemohlo být vyhověno.

Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání. Namítla, že podle ustanovení (ve znění pozdějších předpisů) lze vyslovit neplatnost veřejné nedobrovolné dražby, jen jestliže "navrhovatel nebyl oprávněn navrhnout provedení nedobrovolné dražby", a že proto ve sporu o neplatnost takové dražby dražebník nemá pasivní věcnou legitimaci, neboť "v takovém případě je pasivní legitimace spojena pouze s osobou navrhovatele dražby, nikoliv však jiných osob". Žalobkyně dále poukazuje na to, že nedobrovolná veřejná dražba prováděná podle ustanovení (ve znění pozdějších předpisů) probíhala pouze "na základě pouhého tvrzení věřitele o tom, že má splatnou pohledávku vůči dlužníkovi, z níž není plněno a která je zajištěna zástavním právem". Z nálezu Ústavního soudu vydaného ve věci sp. zn. vyplývá, že právní úprava obsažená v tomto ustanovení není "v souladu s ústavními hledisky, neskýtá dostatečné záruky spravedlivého procesu a ochrany práv třetích osob". Žalobkyně dovozuje, že žalovaný 1) nesplňuje podmínky podle ustanovení (ve znění pozdějších předpisů), že ustanovení tohoto zákona bylo Ústavním soudem zrušeno a že žalovaný 1) proto "nebyl dražebním věřitelem". Navrhla, aby dovolací soud napadený rozsudek odvolacího soudu zrušil a aby mu věc vrátil k dalšímu řízení.

Žalovaní navrhli, aby bylo dovolání žalobkyně zamítnuto. Napadené rozhodnutí považují za věcně správné a dovozují, že "judikát Nejvyššího soudu sp. zn. , na který odvolací soud odkazuje", platí i pro případy žalob o určení neplatnosti dražby podaných s využitím ustanovení (ve znění pozdějších předpisů).

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) věc projednal podle , , ve znění účinném do 30.6.2009 (dále jen " "), neboť dovoláním je napaden rozsudek odvolacího soudu, který byl vydán před 1.7.2009 (srov. Čl. II bod 12 , kterým se mění , ve znění pozdějších předpisů a další související zákony). Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě ( ) a že jde o rozsudek, proti kterému je podle ustanovení dovolání přípustné, přezkoumal napadený rozsudek bez nařízení jednání ( věta první ) a dospěl k závěru, že dovolání není opodstatněné.

Podle ustanovení , o veřejných dražbách, ve znění zákonů č. a č. (dále jen " ") může dlužník, zástavce, vlastník, je-li osobou odlišnou od zástavce, účastník dražby, dražební věřitel nebo navrhovatel navrhnout u soudu, aby soud vyslovil neplatnost dražby, pokud dražebník neupustil od dražby, ač tak byl povinen učinit, vydražila-li předmět dražby osoba, která je z účasti na dražbě vyloučena, nebo nejsou-li splněny podmínky uvedené v , 2 a 4, až 8, 10 a 12, a 2, až 3 nebo nebo byly-li vydraženy z dražeb vyloučené předměty dražby; soud vysloví v takových případech neplatnost dražby. Důvodem vyslovení neplatnosti nedobrovolné dražby nemůže být skutečnost, že nebyla doručena dražební vyhláška vlastníkovi předmětu dražby, zástavci, je-li osobou odlišnou od vlastníka předmětu dražby, nebo dlužníkovi, pokud jim dražebník dražební vyhlášku ve stanovené lhůtě zaslal. Není-li toto právo uplatněno do 3 měsíců ode dne konání dražby, zaniká.

Podle ustanovení může účastník dražby, dražební věřitel nebo navrhovatel navrhnout u soudu, aby soud vyslovil neplatnost dražby, nejsou-li splněny podmínky uvedené v až 3, , , až 3, 5 až 7, , až 12 a v ; soud vysloví v takových případech neplatnost dražby. Důvodem vyslovení neplatnosti nedobrovolné dražby nemůže být skutečnost, že nebyla doručena dražební vyhláška vlastníkovi předmětu dražby, zástavci, je-li osobou odlišnou od vlastníka předmětu dražby, nebo dlužníkovi, pokud jim dražebník dražební vyhlášku ve stanovené lhůtě zaslal. Není-li toto právo uplatněno do 3 měsíců ode dne konání dražby, zaniká.

Podle ustanovení věty první a druhé jde-li o nedobrovolnou dražbu podle , je dlužník, zástavce nebo vlastník, je-li osobou odlišnou od zástavce, oprávněn požádat soud, aby vyslovil neplatnost dražby, pokud nebyl navrhovatel oprávněn navrhnout provedení nedobrovolné dražby; soud vysloví v takových případech neplatnost dražby. Není-li právo uplatněno do 1 roku po udělení příklepu, zaniká.

Veřejnou dražbou prováděnou podle se rozumí - jak vyplývá z ustanovení - veřejné jednání, jehož účelem je převod vlastnického nebo jiného práva k předmětu dražby na osobu, která za stanovených podmínek učiní nejvyšší nabídku, jakož i veřejné jednání, které bylo ukončeno z důvodu, že nebylo učiněno ani nejnižší podání. Bylo-li při veřejné dražbě učiněno podání, udělí licitátor příklep tomu účastníku dražby, který učinil nejvyšší podání.

Na účastníka dražby, jemuž byl udělen příklep (tj. na vydražitele) nepřechází vlastnictví nebo jiné právo k předmětu dražby na základě smlouvy jak je tomu například při veřejné dražbě organizované podle , o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů. Z ustanovení je nepochybné, že titulem pro nabytí vlastnictví nebo jiného práva k předmětu dražby vydražitelem je (ve smyslu ustanovení ) jiná právní skutečnost, a to příklep licitátora. Vlastnictví nebo jiné právo k předmětu nedobrovolné dražby přechází na vydražitele k okamžiku udělení příklepu, a to za předpokladu, že uhradil ve stanovené lhůtě cenu dosaženou vydražením ( ). V případě, že cena nebyla vydražitelem ve stanovené lhůtě uhrazena, dochází ke zmaření dražby [ ] a vydražitel nenabývá k předmětu dražby vlastnické nebo jiné právo ( ).

Zaplatil-li vydražitel cenu dosaženou vydražením ve stanovené lhůtě, nepřechází na něj vlastnictví nebo jiné právo k předmětu nedobrovolné dražby, jde-li o neplatnou dražbu. Veřejná nedobrovolná dražba je neplatná, jen jestliže její neplatnost vyslovil soud; neplatnost této dražby přitom soud nemůže posuzovat v jiném řízení než v řízení podle ustanovení , a to ani jako otázku předběžnou. Soud může vyslovit neplatnost veřejné nedobrovolné dražby, jen jestliže byl splněn některý z důvodů neplatnosti dražby, jež jsou taxativně uvedeny v ustanoveních , 4 a 5 , jestliže žalobu o určení neplatnosti dražby podala osoba, která je k návrhu podle těchto ustanovení oprávněna (aktivně věcně legitimována), směřuje-li žaloba proti osobám, jejichž práv a povinností se řízení a rozhodnutí o neplatnost veřejné nedobrovolné dražby týká (pasivně věcně legitimovaným), a byla-li žaloba podána v těchto ustanoveních uvedených prekluzívních lhůtách.

Oprávnění (věcnou legitimaci) k podání žaloby o určení neplatnosti veřejné nedobrovolné dražby (tj. právo domáhat se vyslovení neplatnosti veřejné nedobrovolné dražby) zákon poskytuje ve vztahu k důvodům neplatnosti vypočteným v ustanovení "dlužníku, zástavci, vlastníku, je-li osobou odlišnou od zástavce, účastníku dražby, dražebnímu věřiteli a navrhovateli", ohledně důvodů neplatnosti dražby uvedených v ustanovení "účastníku dražby, dražebnímu věřiteli a navrhovateli" a "dlužníku, zástavci a vlastníku, je-li osobou odlišnou od zástavce", jestliže neplatnost nedobrovolné dražby provedené podle ustanovení zákona spočívá v důvodu uvedeném v ustanovení tohoto zákona.

V zákoně o veřejných dražbách se výslovně nestaví, kdo je v řízení o určení neplatnosti veřejné nedobrovolné dražby pasivně věcně legitimován. V judikatuře soudů byl přijat závěr, že řízení o určení neplatnosti veřejné nedobrovolné dražby podle ustanovení , 4 a 5 se musí z hlediska věcné legitimace účastnit (buď jako žalobci nebo jako žalovaní) - aniž by tu byla dána jakákoliv výjimka - navrhovatel dražby, vlastník nebo nositel jiného práva k předmětu dražby, dražebník a vydražitel; na straně žalovaného je třeba tyto účastníky považovat za nerozlučné společníky ve smyslu ustanovení (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 24.1.2006 sp. zn. , který byl uveřejněn pod. č. 54 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2006). Při vymezení okruhu účastníků tohoto řízení totiž musí být přihlédnuto k výše nastíněné právní povaze veřejné nedobrovolné dražby, k zmíněným předpokladům pro vyslovení její neplatnosti a k důsledkům, které z vyslovení neplatnosti dražby vyplývají pro právní vztahy těchto osob, jakož i k tomu, že účinek rozhodnutí o žalobě - jak vyplývá především z povahy neplatnosti dražby - se musí vztahovat na všechny, jejichž práv a povinností se výsledek dražby týká, a že závěr o platnosti dražby musí pro všechny, jejichž práv a povinností se týká, vyznít stejně. Uvedená hlediska vyžadují, aby se řízení o neplatnost veřejné nedobrovolné dražby - a to i při postupu podle ustanovení - vždy zúčastnili její navrhovatel, vlastník nebo nositel jiného práva k předmětu dražby, dražebník a vydražitel, popřípadě jejich právní nástupci, tedy všichni, jejichž práv a povinností se rozhodnutí o žalobě o neplatnosti dražby (již ze samotné své podstaty) týká (musí týkat), neboť musí být zajištěno, aby - protože rozhodnutí o žalobě bude působit na jejich práva a povinnosti - mohli za řízení v zájmu ochrany svých práv a oprávněných zájmů vykonávat ohledně žalobou napadené dražby svá procesní práva, popřípadě plnit své procesní povinnosti a přispět tak k dosažení účelu řízení (tj. rozhodnutí o žalobě v souladu s hmotným právem), a aby vůči všem, jejichž práv a povinností se výsledek dražby týká, byla otázka její neplatnosti vyřešena rozhodnutím soudu závazně ( a 4 ). Nepodala-li některá z těchto osob žalobu, musí všechny vystupovat na žalované straně a mají za řízení postavení tzv. nerozlučných společníků ( ). Odvolací soud proto v souladu se zákonem dospěl v projednávané věci k závěru, že žaloba o neplatnost veřejné nedobrovolné dražby, kterou žalobkyně podala jen proti navrhovateli dražby a vydražiteli, musela být pro nedostatek pasivní věcné legitimace zamítnuta.

Na uvedeném závěru nic nemění ani to, že nedobrovolná veřejná dražba byla provedena podle ustanovení , které bylo nálezem Ústavní soudu ze dne 8.3.2005 č. 181/2005 Sb. později (dnem 10.5.2005) zrušeno. K důvodu neplatnosti veřejné nedobrovolné dražby z toho vyplývajícímu totiž může být přihlédnuto jen tehdy, byla-li žaloba o určení její neplatnosti podána včas k němu oprávněnou osobou proti těm, kterým svědčí v tomto sporu pasivní věcná legitimace, tedy, řečeno jinak, jen když z pohledu těchto okolností nejsou dány důvody k zamítnutí žaloby. Vzhledem k tomu, že v projednávané věci nebyla pasivní věcná legitimace naplněna, nemohla být - ani s přihlédnutím k této okolnosti - vyslovena neplatnost napadené veřejné nedobrovolné dražby.

Z uvedeného vyplývá, že rozsudek odvolacího soudu je z hlediska uplatněných dovolacích důvodů správný. Protože nebylo zjištěno, že by rozsudek odvolacího soudu byl postižen některou z vad, uvedených v ustanovení , a b) nebo v anebo jinou vadou, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, Nejvyšší soud České republiky dovolání žalobkyně proti rozsudku odvolacího soudu podle ustanovení části věty před středníkem zamítl.

V dovolacím řízení vznikly žalovaným náklady, které spočívají v odměně za zastupování advokátem ve výši 5.850,- Kč [srov. , , , a ve znění , č. , č. a č. ] a v paušální částce náhrad výdajů ve výši 300,- Kč (srov. ve znění , č. , č. , č. a č. ), celkem ve výši 6.150,- Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce žalovaných advokát JUDr. Miroslav Pokorný osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty, náleží (srov. též právní názor vyjádřený v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 15.12.2004 sp. zn. , který byl uveřejněn pod č. 21 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2005) k nákladům řízení, které žalovaným za dovolacího řízení vznikly, vedle odměny za zastupování advokátem a paušální částky náhrad výdajů rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty z této odměny a náhrad (srov. a 3 a větu druhou ) ve výši 1.230,- Kč. Protože dovolání žalobkyně bylo zamítnuto, dovolací soud jí podle ustanovení věty první, a uložil, aby žalovaným náklady v celkové výši 7.380,- Kč nahradila. Žalobkyně je povinna přiznanou náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám advokáta, který žalované v tomto řízení zastupoval ( ).

Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 24. února 2010

JUDr. Ljubomír Drápal,v.r.

předseda senátu