Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 2129/2008

U S N E S E N Í

Ing. D. B.,

České republice - Ministerstvu práce a sociálních věcí,

se sídlem v Praze 2,

Na Poříčním právu 1/376, o ochranu osobnosti,

vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání

žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 20. listopadu 2007, č.j. -84, takto:

I. Dovolaní žalobkyně

se odmítá.

II. Žádný z účastníků

nemá

právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění

( ):

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 7. února 2007, č.j. -45, zamítl žalobu, že „žalovaný je povinen zaslat žalobkyni písemnou omluvu za tvrzení MUDr. A. Š., MUDr. H. M., CSc., a MUDr. H. Z., uvedené v lékařských posudcích - posudku č. 742/03 a posudku č. 608/03...“. Současně rozhodl o náhradě nákladů řízení.

K odvolání žalobkyně Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 20. listopadu 2007, č. j. -84, rozsudek soudu prvního stupně podle (dále jen „ “) potvrdil o rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Odvolací soud dospěl k závěru, že v řízení nebyl prokázán neoprávněný zásah žalované do práv žalobkyně a není proto dána ani odpovědnost žalované podle ustanovení § 13 občanského zákona (dále jen „o.z.“). Posuzovaný zásah vůči žalobkyni ze strany žalované byl proveden při výkonu jejích povinností, přičemž v řízení o ochranu osobnosti nebyl soud oprávněn tento postup, případně věcnou správnost vydaného rozhodnutí v jiné věci přezkoumávat.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání. Jeho přípustnost odvozuje z ustanovení a dovolací důvod spatřuje v naplnění předpokladů ustanovení Napadá zejména závěr odvolacího soudu, že neoprávněnost je vyloučena tím, že posudková komise vykonávala své subjektivní právo i povinnost a učinila tak pouze ve vztahu k soudem zadanému tématu, formou tomu odpovídající a jen vůči osobám na věci zainteresovaným. Zpochybňuje též závěry, že posudková komise jednala v dobré víře a splnila kritérium přiměřenosti. Navrhla, aby dovolací soud rozsudek Vrchního soudu v Praze zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Dovolací soud po té, co přihlédl k čl. II bodu 12. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, shledal, že dovolání není v této věci přípustné podle ustanovení a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení téhož zákona, neboť rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé nemá po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení Otázku výkladu ustanovení násl. o. z. odvolací soud posoudil

v souladu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. ledna 2002, sp. zn. , rozsudek téhož soudu ze dne 21. prosince 2004, sp. zn. , nebo usnesení ze dne 31. ledna 2006, č. j. -130). Jestliže z obsahu dovolání vyplývá dovolací důvod podle ustanovení ( téhož zákona), nemohlo k němu být při posouzení, zda je dovolání přípustné podle , přihlédnuto (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. června 2004, sp. zn. , uveřejněné pod č. 132 v časopisu Soudní judikatura, ročník 2004, nebo v usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 7. března 2006, sp. zn. , uveřejněné pod č. 130 v časopise Soudní judikatura, ročník 2006). Dovolání bylo proto odmítnuto jako nepřípustné podle ve spojení s téhož zákona.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením věta prvá ve spojení s , , neboť žalobkyně s ohledem na výsledek řízení nemá na náhradu svých nákladů právo a žalované v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 10. března 2010

JUDr. KarelP o d o l k a, v. r.

předseda senátu