Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 1774/2009

21

Cdo 1774/2009

U S N E S E N Í

1) Ing. D. H.

,

2) V. H.

, obou zastoupených advokátem, a

3) V. N.

, vedené u Okresního soudu v Mělníku pod sp. zn. , o dovolání Ing. D. H. proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 13. listopadu 2008, č. j. -201, takto:

Dovolání Ing. D. H.

se odmítá

.

O d ů v o d n ě n í :

O dědictví po F. H., zemřelém (dále též jen „zůstavitel“), bylo rozhodnuto Okresním soudem v Mělníku usnesením ze dne 28.6.2001, č. j. -44, a po dodatečném projednání dědictví usnesením ze dne 13.8.2004, č.j. -59. Soud vždy vycházel ze závěru, že dědici zůstavitele jsou ze zákona jeho manželka V. H. a děti Ing. D. H. a V. N.

Návrhem ze dne 12.12.2006 se V. H. domáhala dodatečného projednání dědictví po zůstaviteli ohledně „pozemku KÚ J., parcela č. 1349 o výměře 468 m2“.

Okresní soud v Mělníku usnesením ze dne 18.2.2008, č. j. -138, návrh V. H. na dodatečné projednání dědictví zamítl, rozhodl o odměně a o náhradě hotových výdajů soudní komisařky JUDr. J. K., notářky v M., a o náhradě nákladů mezi účastníky řízení. Vycházel ze závěru, že „účastníci neprokázali nabytí vlastnického práva k předmětnému pozemku“.

K odvolání Ing. D. H. Krajský soud v Praze usnesením ze dne 13.11.2008, č. j. -201, usnesení Okresního soudu v Mělníku ze dne 18.2.2008, č. j. -138, potvrdil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Dospěl k závěru, že „i když je zůstavitel v katastru nemovitostí jako vlastník zapsán, nelze bez dalšího z tohoto zápisu vycházet jako ze skutečnosti, která vlastnické právo zůstavitele potvrzuje“; že „vlastnické právo je zapsáno na základěy, která zjevně nabývacím titulem není“; že „nejde totiž o žádné rozhodnutí, které by konstitutivně zakládalo vlastnictví“; že „tato však není způsobilá být důkazem, který by mohl vypovídat o existenci takových skutečností, které by mohly vést k závěru, že nastaly podmínky vydržení“.

Proti tomuto usnesení podal Ing. D. H. dovolání. Namítá, že „to, že v daný okamžik neexistuje platný nabývací titul k nemovitosti, neznamená, že nemovitost není možné v rámci dědického řízení projednat“; že „žádný soud nedal odpověď, koho za vlastníka považuje, když si nikdo jiný nárok nedělá a nikdo jiný není pravděpodobnějším vlastníkem než zemřelý, resp. pozůstalí“; že „pokud by si někdo jiný dělal k nemovitosti nárok, nemá fakticky šanci se právní cestou domoci svého práva, neboť dědicové nejsou pasivně legitimovaní (věc nespadá do dědictví), zemřelý není také pasivně legitimovaný, a proto každá žaloba na určení vlastnictví bude zamítnuta, když neexistuje žalovaná strana“. Navrhl, aby Nejvyšší soud ČR usnesení odvolacího osudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Vzhledem k tomu, že pro postup soudu prvního i druhého stupně v řízení o dědictví je určující okamžik smrti zůstavitele (srov. Část dvanáctou, Hlavu I, bod 12., 15. a 16. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dále jen „“) a zůstavitel F. H. zemřel, tedy v době před 31.12.2000, je třeba dovolání v posuzovaném případě i v současné době projednat a rozhodnout (srov. Část dvanáctou, Hlavu I, bod 17. ) podle „dosavadních právních předpisů“, tj. podle ve znění účinném do 31.12.2000 (dále jen „“).

Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě uvedené v ustanovení , Nejvyšší soud České republiky projednal věc bez jednání ( věta první ) a po přezkoumání ve smyslu ustanovení dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.

Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští ( ).

Dovolání je přípustné proti rozhodnutí odvolacího soudu, jestliže trpí vadami uvedenými v ustanovení

Podle ustanovení dovolání je též přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo

a) změněno usnesení soudu prvního stupně; to neplatí, jde-li o usnesení o nákladech řízení, o příslušnosti, o předběžném opatření, o přerušení řízení, o pořádkové pokutě, o znalečném, o tlumočném, o soudním poplatku, o osvobození od soudních poplatků, o ustanovení zástupce účastníku nebo jeho odvolání, o nepřipuštění zastoupení, o odměně notáře za prováděné úkony soudního komisaře a jeho hotových výdajích, o odměně správce dědictví a jeho hotových výdajích,

b) rozhodnuto tak, že se zpětvzetí návrhu nepřipouští, nebo tak, že se zpětvzetí návrhu připouští, rozhodnutí soudu prvního stupně zrušuje a řízení zastavuje (§ 208); to neplatí o věcech, v nichž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20.000,- Kč a v obchodních věcech 50.000,- Kč,

c) rozhodnutí soudu prvního stupně zrušeno a řízení zastaveno, popřípadě věc byla postoupena orgánu, do jehož pravomoci náleží,

d) odvolacím soudem potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo řízení zastaveno pro nedostatek pravomoci soudu,

e) odvolání odmítnuto,

f) odvolací řízení zastaveno.

Proti usnesení odvolacího soudu ve věci samé, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, je dovolání přípustné, jestliže odvolací soud ve výroku rozhodnutí vyslovil, že dovolání je přípustné, protože jde o rozhodnutí po právní stránce zásadního významu ( ). Nevyhoví-li odvolací soud návrhu účastníka na vyslovení přípustnosti dovolání, který byl učiněn nejpozději před vyhlášením (vydáním) potvrzujícího usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, je dovolání podané tímto účastníkem přípustné, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam ( ).

V posuzovaném případě Ing. D. H. dovoláním napadá usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně zamítající návrh na dodatečné projednání dědictví po zůstaviteli.

Protože nejde o potvrzující usnesení ve smyslu ustanovení , a přípustnost dovolání proti tomuto usnesení neplyne ani z ustanovení , b), c), e) a f) , mohla by přípustnost dovolání podaného proti usnesení odvolacího soudu Ing. D. H. v dané věci vyplývat již pouze z ustanovení nebo by ji mohl zakládat některý z důvodů uvedených v ustanovení

Vzhledem k tomu, že ustanovení a 2 podmiňuje přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu tím, že jde o usnesení ve věci samé, není dovolání v dané věci z hledisek uvedeného zákonného ustanovení přípustné, neboť dovoláním napadené usnesení odvolacího soudu není usnesením ve věci samé (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4.5.2004, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 88, ročník 2006).

Protože dovolatel netvrdí a ani z obsahu spisu nevyplývá, že by usnesení odvolacího soudu trpělo vadou uvedenou v ustanovení , není dovolání v posuzovaném případě přípustné ani z hlediska ustanovení Nejvyšší soud proto dovolání Ing. D. H. – aniž by se mohl věcí dále zabývat – podle ustanovení věty první a o.s.ř odmítl.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. ledna 2010

JUDr. Roman Fiala, v. r.

předseda senátu