Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 696/2009

U S N E S E N Í

J. R.,

zastoupené advokátkou, proti žalované

M. M. S.

, zastoupené advokátem, o neplatnost výpovědi z pracovního poměru a neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. června 2008 č.j. -109, takto:

I. Dovolání žalované

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Stručné odůvodnění ( ):

Dovolání žalované proti výroku rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10.6.2008 č. j. -109, kterým byl potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 25.7.2007 č. j. -70, ve věci samé (tj. ve výroku o určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru dané žalovanou žalobkyni dopisem ze dne 29.4.2005 a ve výroku o určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru daného žalovanou žalobkyni dopisem ze dne 2.8.2005) není přípustné podle ustanovení (ve věci nebylo soudem prvního stupně vydáno rozhodnutí, které by odvolací soud zrušil) a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení , neboť odvolací soud vyložil otázku neplatnosti výpovědi z pracovního poměru podle ustanovení zák. práce (ve znění účinném do 31.12.2006) – jestliže opatření směřující k redukci zaměstnanců, jež žalovaná přijala „z důvodů snížení nákladů spočívajících v sociálním a zdravotním pojištění, jež by na ně musela platit“, nelze považovat za rozhodnutí o organizační změně, jímž by se žalobkyně stala pro žalovanou nadbytečnou - v souladu s ustálenou judikaturou soudů (srov. právní názor vyjádřený v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 27.4.2004, sp.zn.. , uveřejněném pod č. 54 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2005); a otázku neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru – z hlediska hodnocení stupně intenzity porušení pracovní kázně žalobkyní – v souladu se závěry, k nimž již dříve dospěla judikatura soudů (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 19.1.2000, sp. zn. , uveřejněný pod č.

21

ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč.

2001, nebo rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 6. 1995, sp. zn. , uveřejněný v časopise P. a m.).

Žalovaná ve svém dovolání - jak vyplývá z jeho obsahu (srov. ) – uplatnila rovněž dovolací důvod podle ustanovení , neboť zpochybňuje skutková zjištění, z nichž rozsudek odvolacího soudu vychází (namítá, že odvolací soud „porušil při svém rozhodování ustanovení “

a rozvádí, v čem spatřuje nesprávný postup soudu a k jakým skutečnostem měl odvolací soud podle jejího názoru přihlédnout). K okolnostem uplatněným tímto dovolacím důvodem však nemůže být při posouzení, zda je dovolání přípustné podle ustanovení přihlédnuto [srov. právní názor vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.6.2004, sp.zn. , které bylo uveřejněno pod č. 132 v časopise Soudní judikatura, roč. 2004, a obdobně též právní názor vyjádřený v usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 7.3.2006, sp. zn. , uveřejněném pod č. 130 v časopise Soudní judikatura, roč. 2006].

Dovolání žalované proti výrokům rozsudku odvolacího soudu o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů, které mají z pohledu formy rozhodnutí povahu usnesení (srov. ), není rovněž přípustné (srov. až ), a to bez ohledu na to, zda jde o měnící či potvrzující rozhodnutí o nákladech řízení nebo o náhradu nákladů odvolacího řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 31. 1. 2002, sp. zn. , uveřejněné pod č. 4 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2003).

Protože dovolání žalované

proti rozhodnutí odvolacího soudu není přípustné, Nejvyšší soud České republiky je - aniž by se mohl věcí dále zabývat - podle ustanovení věty první a odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení věty první, a části věty před středníkem , neboť žalovaná s ohledem na výsledek řízení nemá na náhradu svých nákladů právo a žalobkyni v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 10. února 2010

JUDr. Zdeněk Novotný, v. r.

předseda senátu