Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 315/2010

U S N E S E N Í

a) JUDr. V. Ch.

, a

b) K. M.

, zastoupeného advokátkou,

proti žalovanému

Ing. V. P.

, zastoupenému advokátem, o výměnu věci, vedené u Okresního soudu v Přerově pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 22. září 2009, č. j. -36, takto:

I. Dovolání se

odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 22. září 2009, č. j. -36, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Přerově ze dne 20. března 2009, č. j. -18, není přípustné podle a nebylo shledáno přípustným ani podle , neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam ( ).

Naplnění dovolacího důvodu uvedeného v spatřuje dovolatel v tom, že v posuzovaném případě nebyly splněny podmínky pro postup podle , neboť se k výzvě soudu vyjádřil, byť opožděně. Navíc je přesvědčen, že postup podle může být aplikován pouze v případech, kdy současně nečinností žalovaného po podání žaloby hrozí neodůvodněné průtahy v již zahájeném řízení a dále jenom za situace, kdy se z obsahu spisu jeví žalobou uplatněné právo jako nepochybné, resp. ze spisu vyplývá, že soudním rozhodnutím má být ukončen principielně jednoduchý spor. Daný spor takové atributy nevykazoval.

Nejvyšší soud České republiky se již ve svém rozsudku ze dne 8. 3. 2005, sp. zn. , zabýval výkladem ustanovení , konkrétně revidoval postup, kdy soud rozhodl o věci rozsudkem pro uznání podle v případě, kdy se žalovaný po výzvě podle bez vážného důvodu nevyjádřil sice včas (ve stanovené lhůtě), ale ještě před vydáním rozsudku pro uznání. Dospěl k závěru, že má-li se za řízení ve smyslu ustanovení zato, že žalovaný nárok uplatněný proti němu žalobou uznal, soud rozhodne podle rozsudkem pro uznání, i když se žalovaný ještě před vydáním rozsudku pro uznání ve věci písemně vyjádřil tak, že nárok žalobce zcela neuznává, a i když ve svém opožděném vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji procesní obranu. Jestliže žalovaný podal vyjádření ve věci až po uplynutí lhůty určené v usnesení o výzvě k vyjádření vydaném podle , nenastane fikce uznání nároku uplatněného proti žalovanému v žalobě jen tehdy, jestliže prokáže, že mu v podání vyjádření bránil vážný důvod, a současně, jestliže takový vážný důvod alespoň sdělil soudu ve lhůtě stanovené pro podání vyjádření nebo jestliže šlo o tak vážný důvod, který mu zabránil v tom, aby soudu byť jen sdělil, že u něj tento vážný důvod nastal ( ). Tyto závěry je na místě respektovat i v posuzovaném případě, kdy žalovaný se po výzvě soudu podle , která mu byla doručena 27. 1. 2009, vyjádřil ve věci samé k žalobě teprve ve svém podání ze dne 27. 2. 2009, aniž prokázal, že mu v podání vyjádření bránil vážný důvod, resp. aniž soudu takový vážný důvod ve stanovené lhůtě sdělil. Že nešlo o vážný důvod, který by žalovanému zabránil v tom, aby soudu byť jen sdělil, že u něho tento důvod nastal, lze dovozovat již ze samotného faktu, že se k věci vyjádřil již den po skončení lhůty k vyjádření.

K použití postupu podle se Nejvyšší soud České republiky vyjadřoval již ve svém rozhodnutí ze dne 12. 8. 2004,sp. zn. , publikovaném v časopise Soudní judikatura pod označením SJ 173/2004; v něm dovodil, že povaha věci vyžaduje vydání usnesení dle zejména tehdy, je-li zjišťování skutkového stavu věci s ohledem na předpokládané množství odlišných tvrzení účastníků a navrhovaných důkazů obtížné, a kdy bez znalosti stanoviska žalovaného nelze první jednání připravit tak, aby při něm bylo zpravidla možné věc rozhodnout.

Protože odvolací soud rozhodl v intencích závěrů dovolacího soudu, je jeho rozhodnutí správné a závěry, na nichž založil své rozhodnutí, jej nemohou činit zásadně právně významným. Dovolací soud proto dovolání žalovaného odmítl, neboť směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný (§ 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c/

).

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, , a za situace, kdy žalobcům žádné prokazatelné náklady, na jejichž náhradu by jinak měli vůči žalovanému právo, nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 23. února 2010

JUDr. Ivana Zlatohlávková, v. r.

předsedkyně senátu