Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 2435/2008

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně doc. JUDr. Ivany Štenglové a soudců Mgr. Filipa Cilečka a Mgr. Jiřího Zavázala v právní věci navrhovatelů a) Ing. L. V.,b) Ing. V. R.,c) D. s. r. o.,d) Ing. T. H., a e) Ing. B. H., všech zastoupených Mgr. Ing. A. T., advokátem, za účasti 1) B.Č.M. a. s.,2) J. G.a. s., zastoupené JUDr. J. V., advokátem, o neplatnost usnesení valné hromady, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočce v Liberci, pod sp. zn. , o dovolání všech navrhovatelů proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 11. ledna 2008, č. j. – 202, takto:

O d ů v o d n ě n í:

Napadeným usnesením potvrdil odvolací soud usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 12. ledna 2007, č. j. – 170, kterým tento soud zastavil řízení, žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení. a rozhodl o vrácení soudního poplatku, (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II.).

Navrhovatelé se domáhali vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti B.Č.M.a. s. (dále jen „společnost“) konané dne 28. června 2004 (dále jen „valná hromada“) o schválení účetní závěrky, o zrušení společnosti bez likvidace s převodem obchodního jmění na hlavního akcionáře, o schválení smlouvy o převzetí obchodního jmění společnosti hlavním akcionářem, a určení neplatnosti smlouvy o převzetí obchodního jmění hlavním akcionářem.

Odvolací soud přitakal správnosti skutkových zjištění i právních závěrů soudu prvního stupně, dle nichž byla společnost ke dni 24. listopadu 2004 vymazána z obchodního rejstříku, v důsledku jejího zrušení převodem obchodního jmění na hlavního akcionáře, společnost O. akciová společnost (nyní J. G. a. s.). Společnost tak ztratila způsobilost být účastníkem řízení. Jejím universálním právním nástupcem je společnost J. G.a. s., (dále jen „nástupnická společnost“).

Podle ustanovení § 131 odst. 3 písm. c) obchodního zákoníku (dále též jen „obch. zák.“) soud nevysloví neplatnost usnesení valné hromady, jestliže byl pravomocně povolen zápis převodu obchodního jmění na hlavního akcionáře do obchodního rejstříku. Podle § 220p odst. 3 ve spojení s § 220h odst. 4 obch. zák. lze v řízení o neplatnost usnesení valné hromady nebo smlouvy o převzetí, zahájeném před tímto zápisem do obchodního rejstříku po tomto zápisu pokračovat, jen dojde-li ke změně předmětu řízení na řízení o náhradu škody podle § 220k, jestliže takové řízení již neprobíhá.

Přípisem ze dne 20. dubna 2005 poučil soud prvního stupně navrhovatele, o tom, že v zahájeném řízení lze pokračovat pouze tehdy, dojde-li ke změně předmětu řízení na řízení o náhradu škody dle obch. zák. či na řízení o dorovnání dle obch. zák. Dále je poučil o tom, že pokud v uvedeném smyslu svůj návrh ve lhůtě do dvou měsíců nezmění, soud řízení podle (dále též jen „ “) zastaví. Uvedený přípis byl doručen zástupci navrhovatelů 22. září 2005; navrhovatelé na něj nereagovali a návrh nezměnili.

Ustanovení § 220h odst. 4 obch. zák. upravuje specifickou překážku řízení. Tato překážka upravená v obch. zák. tak přes opatření soudu prvního stupně zůstala neodstraněna, přičemž navrhovatelé byli poučení o následcích z toho plynoucích, proto tento soud řízení zastavil podle a odvolací soud jeho rozhodnutí potvrdil.

Proti rozhodnutí odvolacího soudu podali všichni navrhovatelé dovolání. Co do jeho přípustnosti odkázali na ustanovení a , co do dovolacího důvodu namítají, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci [ ].

Dovolatelé poměrně obsáhle kritizují právní úpravu převodu obchodního jmění na hlavního akcionáře obsaženou v obchodním zákoníku a a snášejí důvody pro zrušení rozhodnutí soudu prvního stupně. Poukazují na rozpor s komunitárním právem, zejména s tzv. Třetí směrnicí o fúzích akciových společností.

Nástupnická společnost ve vyjádření k dovolání argumentuje ve prospěch správnosti napadeného rozhodnutí. Navrhuje, aby dovolání bylo zamítnuto.

Dovolání není přípustné.

Podle lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Přípustnost dovolání upravují ustanovení až

Z citovaných ustanovení vyplývá, že rozhodl-li soud prvního stupně o zastavení řízení z jiného důvodu než podle nebo (například z důvodu nedostatku podmínky řízení, který sice lze odstranit, jež se však odstranit nepodařilo), nelze usnesení odvolacího soudu, kterým bylo rozhodnuto o odvolání proti usnesení soudu prvního stupně, dovoláním napadnout (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. června 2008, sp. zn. které je veřejnosti přístupné na webových stránkách Nejvyššího soudu).

O takový případ jde i v projednávané věci, neboť odvolací soud napadeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně, který zastavil řízení podle ustanovení pro neodstranění odstranitelného nedostatku podmínky řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 19/2008 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Přípustnost dovolání pak nemůže založit ani nesprávné poučení odvolacího soudu o tom, že dovolání je přípustné (srov. mutatis mutandis např. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněná pod čísly 73/2001 a 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Tento závěr s sebou nese konečné posouzení podaného dovolání jako nepřípustného; Nejvyšší soud je proto odmítl [ , ].

O náhradě nákladů řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení věty první, a , když dovolání navrhovatelů odmítl a nástupnické společnosti vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. Ty sestávají z odměny za zastupování advokátem, jejíž výše činí podle ustanovení , , , a , částku 7.500,- Kč. Po snížení o 50% ve smyslu ustanovení této vyhlášky (advokát společnosti učinil v dovolacím řízení toliko jeden úkon právní služby – vyjádření k dovolání), jde o částku 3.750,- Kč. Spolu s režijním paušálem, určeným podle ustanovení , ve znění pozdějších předpisů, částkou 300,- Kč, náleží žalobkyni 4.050,- Kč. Z této částky pak činí náhrada za 20% daň z přidané hodnoty 810,- Kč. Celkem tak dovolací soud přiznal nástupnické společnosti k tíži dovolatelů částku 4.860,- Kč.

Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 17. února 2010

doc. JUDr. Ivana Š t e n g l o v á předsedkyně senátu