Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 4476/2008

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně doc. JUDr. Ivany Štenglové a soudců Mgr. Filipa Cilečka a Mgr. Petra Šuka v právní věci žalobkyně M. spol. s r. o. v likvidaci, zastoupené JUDr. L. S., advokátem, proti žalovanému M.L., zastoupenému Mgr. D. M., advokátem, o zaplacení 1,373.000,- Kč, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 5. června 2008, č. j. – 194, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

Napadeným usnesením potvrdil odvolací soud rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 14. prosince 2005, č. j. – 131, kterým tento soud zamítl žalobu na zaplacení 1,373.000,- Kč s 8,5% úrokem z prodlení od 1. ledna 2005 do zaplacení a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Odvolací soud přitakal skutkovým i právním závěrům soudu prvního stupně a uzavřel, že v řízení nebylo prokázáno, že by jednatel žalobkyně jednáním spočívajícím v fingovaném uzavření obchodu se společností A. S. s. r. o., způsobil žalobkyni škodu ve výši 1,373.000,- Kč. Odvolací soud vzal za dostatečně prokázané, že mezi žalobkyní a A.S. s. r. o. byla uzavřena mandátní smlouva na zajištění reklamy, že na jejím základě tato společnost zpracovala (zajistila zpracování) „reklamního videopořadu“, který byl následně odvysílán na palubách letadel T.S.a. s., a že za tuto reklamní činnost žalobkyně uhradila společnosti A. S. s. r. o. částku 1,373.000,- Kč. Odvolací soud přitakal závěru soudu prvního stupně, že zaplacením částky 1,373.000,- Kč, tj. sjednané ceny za poskytnutou službu, se majetek společnosti snížil, nicméně tuto skutečnost dle mínění odvolacího soudu nelze pokládat za škodu, která by vznikla žalobkyni v důsledku porušení povinnosti jednatele. Jednatel byl oprávněn smlouvu o zajištění reklamy uzavřít a povinností žalobkyně bylo plnění poskytnuté a na základě platně uzavřené smlouvy zaplatit. I kdyby reklamní činnost nepřinesla předpokládaný výsledek – zvýšení obratu či zisku společnosti – nelze zaplacení předem sjednané částky za poskytnuté služby (reklamní činnost v dohodnutém rozsahu) pokládat za škodu vzniklou na straně žalující společnosti v důsledku porušení povinností žalovaného – jednatele společnosti.

Proti rozhodnutí odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání. Co do jeho přípustnosti odkázala na ustanovení (dále jen „o. s . ř.“), co do odvolacích důvodů na ustanovení i b)

Dovolatelka podrobuje kritice závěry odvolacího soudu, který paušálně zamítl její odvolací námitky a konstatoval, že v řízení bylo prokázáno, že se realizoval obchod se společností A. S. s. r. o., že reklamní program byl vyroben a užit k reklamním účelům na palubách letadel společnosti T. S. a. s., pročež dovolatelce nemohla vzniknout škoda. Případná neúčelnost reklamy není pro posouzení vzniku škody významná. Namítá, že soud se jen velmi okrajově zabýval konkrétními odvolacími námitkami, avšak nikoliv z hlediska namítaných rozporů skutkových zjištění učiněných z jednotlivých provedených důkazů. Dovozuje, že tím odvolací soud porušil ustanovení , dle kterého soud důkazy hodnotí podle své úvahy, a to každý jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlíží ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci.

Navrhuje, aby dovolací soud napadený rozsudek odvolacího soudu a spolu s ním i rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil posledně jmenovanému k dalšímu řízení.

Dovolání není přípustné.

Dovolání proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu může být přípustné jen podle ustanovení a c) O případ uvedený pod písmenem b) nejde a důvod založit přípustnost dovolání podle písmene c) Nejvyšší soud nemá.

Jak Nejvyšší soud uzavřel již v usnesení ze dne 29. června 2004, sp. zn. , na závěr, zda má napadené rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé zásadní význam po právní stránce ( ), lze usuzovat jen z okolností, uplatněných dovolacím důvodem podle ustanovení K okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle ustanovení nebo ustanovení nemůže být při posouzení, zda je dovolání přípustné podle ustanovení , přihlédnuto. Při zkoumání, zda napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve smyslu ustanovení ve věci samé po právní stránce zásadní právní význam, pak může soud posuzovat jen takové právní otázky, které dovolatel v dovolání označil.

Námitka porušení ustanovení , kterou dovolatelka uplatňuje dovolací důvod opírající se o ustanovení proto nemůže založit přípustnost dovolání.

Jelikož dovolatelka nevymezila v dovolání žádnou otázku zásadního právního významu a nenamítá ani rozpor s hmotným právem, nelze mít dovolání za přípustné podle ustanovení

Protože podmínky přípustnosti dovolání nejsou z hlediska ustanovení v daném případě splněny, dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není přípustné.

Nejvyšší soud tudíž dovolání podle ustanovení a odmítl.

Výrok o nákladech dovolacího řízení je odůvodněn tím, že dovolatelce právo na jejich náhradu nevzniklo (, a ) a žalovanému dle obsahu spisu žádné prokazatelné náklady dovolacího řízení nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. ledna 2010

doc. JUDr. Ivana Š t e n g l o v á předsedkyně senátu