Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 3839/2008

-304

U S N E S E N Í

C. (L.) N° 11 S.A.,

zastoupeného advokátkou, proti žalovanému

V. V.,

zastoupenému advokátem, o zaplacení 1.452.268,36 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 5. 5. 2008, č.j. -276, ve znění opravného usnesení ze dne 11. 6. 2008, č.j. -287, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení 10.300,- Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám advokátky.

O d ů v o d n ě n í :

Žalovaný napadl dovoláním v záhlaví citovaný rozsudek, kterým vrchní soud potvrdil rozsudek ze dne 5. 1. 2007, č.j. -187, jímž Krajský soud v Ústí nad Labem uložil žalovanému zaplatit žalobci 1.452.268,36 Kč se specifikovanými úroky z prodlení a náklady řízení, a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Dovolání proti rozsudku odvolacího soudu ve věci samé není přípustné podle , , ve znění účinném do 30. 6. 2009 (čl. II, bod 12. , dále jen „ “) a nebylo shledáno přípustným ani podle , neboť hodnocením v dovolání obsažené argumentace nelze dospět k závěru, že napadený rozsudek odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam ( o.s.ř).

Dovolatel prostřednictvím způsobilého dovolacího důvodu uvedeného v namítá, že ve věci není (částečně) pasivně legitimován, neboť do jeho „

práv a povinností vůči žalobci měl nastoupit v tomto řízení“

i dědic po jeho zemřelé manželce T. P.,

„což bylo po zahájení předmětného sporu stanoveno usnesením Okresního soudu v Teplicích sp.zn. -149 ze dne 22. 4. 2005“

.

Závěr odvolacího soudu, že žalovaný je ve věci pasivně legitimován (v konečném důsledku) odpovídá judikatuře Nejvyššího soudu. V souzené věci je podstatné, že předmětem sporu je plnění ze smlouvy o úvěru, kterou na straně dlužníka uzavřel za trvání manželství pouze žalovaný. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 12. 9. 2007, sp. zn. , uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 3/2008 pod č. 24, uzavřel, že splnění závazku byť náležejícího do společného jmění manželů, avšak sjednaného jen jedním z manželů, nemůže věřitel v nalézacím řízení vymoci po druhém z těchto manželů. Z uvedeného logicky vyplývá, že splnění takového závazku nemůže věřitel v nalézacím řízení vymoci ani po právním nástupci manžela, který závazek nesjednal.

Vytýká-li dovolatel odvolacímu soudu, že se nezabýval jeho obranou proti výši žalované pohledávky spočívající v námitkách proti postupu právního předchůdce žalobce při zpeněžení zastavených nemovitostí, kterým měl být žalovaný poškozen, ani výhradou, že žalobce požadovaný úrok nedoložil a vycházel z neoznačené a nepodepsané sjetiny, jedná se o námitky, které vystihují dovolací důvod podle , který míří na pochybení soudu ve zjištění skutkového stavu věci, a který je k založení přípustnosti dovolání podle nezpůsobilý.

Výtkami, že odvolací soud jeho námitku nedostatku pasivní věcné legitimace „

pouze okomentoval“

a že dostatečně neodůvodnil závěr, že smluvené úroky nejsou v rozporu s dobrými mravy, jakož i o nesouhlasu dovolatele s odůvodněním napadeného rozsudku, pokud v něm odvolací soud uvedl, že soud prvního stupně závěr o důvodnosti uplatněného nároku dovodil ze skutečností popsaných v rozsudku, nikoli z fikce trvání závazku v době jeho uznání, uplatňuje dovolatel dovolací důvod podle (řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci). Při posouzení přípustnosti dovolání ve smyslu však – vyjma případu, o který zde nejde, kdy by samotná vada řízení splňovala podmínku zásadního právního významu, tedy šlo-li by o tzv. „spor o právo“ ve smyslu sporného výkladu či aplikace předpisů procesních – nemůže být k okolnostem uplatněným tímto dovolacím důvodem přihlédnuto (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2004, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura 7/2004 pod č. 132).

Dovolání proti nákladovým výrokům rozhodnutí odvolacího soudu (ať už se jedná o potvrzující rozhodnutí o nákladech řízení před soudem prvního stupně nebo o rozhodnutí o nákladech odvolacího řízení) není objektivně přípustné (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2002, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 1/2003 pod č. 4).

Nejsou-li dány podmínky přípustnosti dovolání, Nejvyšší soud dovolání odmítl ( , věta první, ).

O náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení , a Žalobce má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, jež sestávají z odměny za zastupování advokátkou v dovolacím řízení. Výši odměny dovolací soud určil podle ustanovení , , bodu 5., , , a , věty první, , ve znění pozdějších předpisů, tj. částkou 10.000,- Kč. Součástí nákladů je dále paušální částka náhrady za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) ve výši 300,- Kč ( , 3 , ve znění pozdějších předpisů).

Proti tomuto usnesení

není

přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně dne 18. února 2010

JUDr. Pavel K r b e k, v. r. předseda senátu