Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 4212/2009

21

Cdo 4212/2009

U S N E S E N Í

1) A. P

., zastoupené advokátem, a

2) K. S

., zastoupeného advokátem, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. , o dovolání A. P. proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 23. června 2009, č.j. -1301, takto:

I. Dovolání A. P.

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Dovolání A. P. proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 23.6.2009, č. j. -1301, kterým bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 16.3.2007, č.j. -1155, ve věci samé, není přípustné podle ustanovení a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení , neboť odvolací soud při posouzení otázky, zda je A. P. účastnicí řízení o dědictví po JUDr. A. S. jako právní nástupkyně JUDr. J. S., postupoval v souladu s ustálenou judikaturou soudů (srov. zejména usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.4.2009, sp. zn. ).

Z usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.4.2009, sp. zn. , kterým bylo v posuzovaném případě zrušeno usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 23. května 2007, č.j. -1190, je přesto na místě zopakovat, že při projednání dědictví se vždy vychází z právních předpisů účinných v době smrti zůstavitele (srov. zejm. § 873 obč.zák.). I v současné době se proto v řízení o dědictví po A. S., zemřelém dne, postupuje podle ustanovení Obecného zákoníku občanského (dále též jen „o.z.o.“), vyhlášeného císařským patentem ze dne 1.6.1811 č. 946 Sb. z. s., který byl pro území Republiky československé recipován zákonem č. 11/1918 Sb., ve znění pozdějších předpisů; v řízení před soudem prvního stupně pak i podle císařského patentu ze dne 9.8.1854 č. 208 ř.z. (nesporného patentu), popřípadě (v otázkách tímto patentem neupravených) podle zákona č. 100/1931 Sb., o základních ustanoveních soudního řízení nesporného. Dovolání je třeba v tomto případě i v současné době projednat a rozhodnout (srov. Část dvanáctou, Hlavu I, bod 17. ) podle „dosavadních právních předpisů“, tj. podle ve znění účinném do 31.12.2000 (dále jen „ “). V řízení o dědictví (tj. v nesporném řízení), vedeném podle těchto právních předpisů, není na místě, aby soud sám rozhodl o dědickém právu po zemřelém dědici zůstavitele; závěr o dědickém právu má v takovém případě učinit soud v řízení o dědictví po dědici zůstavitele (k tomu srov. zejm. ustanovení § 25 odst. 1 a 2 zákona č. 100/1931 Sb. upravujícího postup soudu při řešení tzv. „předurčujících otázek“, závisí-li rozhodnutí nesporného soudce na předchozím zjištění práva nebo právního poměru). V posuzovaném případě však ani nebylo potřebné, aby otázka právního nástupnictví po dědici zůstavitele Dr. J. S. byla nově řešena, bylo-li logicky na místě vycházet z pravomocného rozhodnutí o dědickém právu po Dr. J. S. vydaného v Rakouské republice (v Rakouské republice bylo dědictví po JUDr. A. S. projednáno Okresním soudem v Murau pod sp. zn. A 29/50 a rozhodnutím tohoto soudu ze dne 29.11.1951 bylo celé toto dědictví odevzdáno univerzálnímu dědici JUDr. J. S.; dědictví po Dr. J. S. bylo projednáno Okresním soudem v Judenburgu pod sp. zn. A 251/65 a rozhodnutím tohoto soudu ze dne 27.7.1967 bylo celé toto dědictví odevzdáno univerzálnímu dědici K. S., a to podle závěti Dr. J. S. ze dne 24.11.1960 a jejího dodatku ze dne 4.6.1965). Vhodné je také připomenout, že i Ústavní soud ČR opakovaně ve svých rozhodnutích dospěl k závěru, že „k přechodu vlastnického práva u majetku hlubocké větve S. na zemi Českou došlo ex lege účinností zákona č. 143/1947 Sb. dnem 13.8.1947“ (srov. např. usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 16.10.2008, sp.zn. ), snad s výjimkou tzv. S. hrobky v katastrálním území D. u T. (k tomu srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne 7.1.2009, sp.zn. ).

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání A. P. - aniž by se mohl věcí dále zabývat - podle ustanovení věty první a odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 151 odst. 1 části věty před středníkem.

Proti tomuto usnesení

není

přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. ledna 2010

JUDr. Roman Fiala, v. r.

předseda senátu