Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 620/2009

            28Cdo 620/2009ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKYNejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ludvíka Davida, CSc., a soudců JUDr. Jana Eliáše, PhD., a Mgr. Petra Krause v právní věci žalobců a) V. P. a b) B. P., zastoupeni advokátkou, proti žalovanému S. m. B., zastoupenému  advokátkou, o určení vlastnictví, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 31. 10. 2007, č.j. -69, takto:I.   Dovolání se zamítá.II. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalovanému náklady dovolacího řízení ve výši 12.200,- Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky.                                                     O d ů v o d n ě n í :          Krajský soud v Brně svým rozsudkem shora uvedeným změnil prvostupňový rozsudek a zamítl návrh, aby soud určil, že žalobci jsou bezpodílovými spoluvlastníky pozemků parc. č. 722/2, 724/1 a parc. č. 724/2 v k.ú. B. I., obec B., zapsaných na LV 10001. Změnil tak rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 15. 12. 2006, č.j. -50.           Odvolací soud shledal, že sice soud prvního stupně zjistil dostatečným způsobem skutkový stav věci, avšak nevyvodil správný právní závěr. Dne 18. 4. 1966 byla uzavřena dohoda o zřízení práva společného osobního užívání k označeným pozemkům (dříve pozemek označen jako parc. č. 791/39). Právo osobního užívání k pozemku mělo vzniknout  podle tehdy platných předpisů registrací dohody u státního notářství, k čemuž nedošlo. Pokud nebylo registrováno u státního notářství, potom nemohlo dojít ke vzniku práva společného užívání ke spornému pozemku, ani ke změně práva osobního užívání na právo vlastnické. Žalobci se nemohli stát ani oprávněnými drželi, neboť věděli, že právo osobního užívání pozemku vznikne až registrací u státního notářství, nemohli tedy právo ani vydržet. Odvolací soud nezavázal žádného z účastníků k náhradě nákladů odvolacího řízení.          Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalobci dovolání, které opírali o nesprávné právní posouzení věci odvolacím soudem, vycházející z nesprávného právního názoru. Namítali, že vzniklo právo společného osobního užívání pozemku, oni pak byli oprávněnými drželi a tudíž mohlo dojít k vydržení. Navrhli, aby dovolací soud zrušil rozsudek odvolacího soudu a věc vrátil tomuto k dalšímu řízení.          Žalovaná se k dovolání vyjádřila. Ztotožnila se s právním názorem odvolacího soudu a namítla, že pro vznik práva společného osobního užívání pozemku žalobcům chybělo splnění podmínek podle tehdejších právních předpisů. Toto právo se nemohlo následně změnit na právo vlastnické, nemohlo dojít k oprávněné držbě ani k vydržení sporného pozemku. Navrhla, aby dovolací soud dovolání zamítl.           Dovolání je podáno žalobci – účastníky řízení ve lhůtě prostřednictvím advokáta ( , ). Dovolání je přípustné, neboť nižší instance rozhodly o meritu věci ve vztahu k dovolateli odlišně ( ). Dovolací důvod je uplatněn podle             Dne 18. 4. 1966 byla uzavřena dohoda mezi tehdejším M.N.V. B.-T. a žalobci o zřízení práva společného osobního užívání sporného pozemku. Takové právo bylo ovšem vázáno – podle tehdejších právních předpisů – na registraci dohody u státního notářství, k čemuž nedošlo. Pokud nedošlo k registraci dohody u státního notářství, nemohlo vzniknout právo společného osobního užívání k pozemku, ani nemohlo dojít k pozdější transformaci na právo vlastnické ve prospěch žalobců.          Jestliže v  případě uzavřených dohod o zřízení práva osobního užívání pozemků podle obč. zák. nedošlo k jejich registraci rozhodnutím státního notářství do 1. 1. 1992, vzniklo oprávněnému právo na uzavření kupní smlouvy ke spornému pozemku. K tomuto právu byla stanovena jednoroční prekluzivní lhůta, jejíž běh ke dni 31. 12. 1992 skončil. Oprávnění tohoto nevyužili a k uzavření kupní smlouvy ke spornému pozemku nedošlo. Jestliže vlastnické právo svědčilo jinému subjektu, o čemž žalobci věděli, poté se nemohli stát oprávněnými držiteli pozemku – ostatně nedošlo ani k registraci dohody, tedy ani právo společného osobního užívání pozemku nikdy nevzniklo. Žalobci tudíž nemohli vydržet vlastnické právo ve smyslu ustanovení , obč. zák., a to ani před 1. 1. 1992 ani po tomto datu.           V dalších podrobnostech dovolací soud odkazuje na podrobné odůvodnění rozsudku odvolacího soudu.          Uplatněný dovolací důvod tedy není naplněn a odvolací soud rozhodl ve věci správně. Nejvyšší soud proto dovolání zamítá ( věta před středníkem ).       Straně žalované vznikl nárok na náhradu nákladů dovolacího řízení podle a návazných ustanovení , jež vznikly vyjádřením se k dovolání. Podle , ve znění vyhl. č. náleží za jeden úkon zástupce výchozí sazba odměny  20.000,- Kč, redukovaná (jen jeden úkon v řízení) na polovinu, tj. na 10.000,- Kč ( , cit. vyhl.). To  povýšeno o 19% daň z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen odvést, tedy celkem po zaokrouhlení 11.900,- Kč. S přičtením 300,- Kč režijního paušálu představovaly náklady řízení žalovaného částku 12.200,- Kč.            Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek podle .V Brně dne 20. ledna 2010 JUDr. Ludvík David, CSc., v .r.  

předseda senátu