Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 502/2008

20

Cdo 502/2008

U S N E S E N Í

V. z. p. Č. r.

, proti povinnému

Z. S.

, zastoupenému advokátem, srážkami ze mzdy, pro 17.103,- Kč, vedené u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou pod sp. zn. , o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 22. 6. 2006, č. j. -56, takto:

I. Dovolání

se odmítá.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud napadeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 31. 1. 2005, č. j. -5, jímž okresní soud nařídil podle platebních výměrů VZP ČR, OP VZP Žďár nad Sázavou se sídlem v Novém Městě na Moravě ze dne 15. 9. 2003 č. 4240300784 a 2140300783, k uspokojení pohledávek oprávněné ve výši 17.103,- Kč výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy povinného. Dospěl k závěru, že platební výměry byly povinnému doručeny prostřednictvím veřejné vyhlášky, a to v souladu s Ta byla vyvěšena v sídle UP dne 25. 9. 2003 a sejmuta dne 9. 10. 2003. Povinný přitom neprokázal, že oprávněné oznámil adresu, na které se zdržoval (Havlíčkův Brod, Kyjovská 3187). Dále odvolací soud uzavřel, že není oprávněn přezkoumávat věcnou správnost podkladových rozhodnutí.

Povinný napadl rozhodnutí odvolacího soudu dovoláním, v němž namítal, že v roce 2003 vážně onemocněl, ve dnech 19.2. - 25.3.2003 byl hospitalizován ve Fakultní nemocnici v M., v pracovní neschopnosti byl až do 15.5.2003. Od 25.3.2003 do 30.11.2004 bydlel na ubytovně, kam mu také od 1.12.2004 byla pošta běžně doručována. Vzhledem ke svému velmi závažnému zdravotnímu stavu povinný nemůže předložit listinné důkazy o tom, že adresu sdělil oprávněné, lze tak ale dovodit z toho, že y jiných orgánů mu doručovány do H. B. byly. Na adrese ve Ž. bydlela jeho bývalá manželka, která jeho kontaktní místa znala a sdělovala. Pokud odvolací soud neprovedl důkaz rozhodnutím MěÚ ve Ž.ze dne 16. 9. 2003, č. j. ST/20061/13/154/03/D, kterým povinný chtěl prokázat, že ostatní orgány mu na adresu v H. B. doručovaly a tedy ji znaly, zatížil řízení vadou při zjišťování skutkového stavu. Navrhl proto, aby dovolací soud usnesení soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud projednal věc a rozhodl o dovolání podle ve znění účinném do 30. 6. 2009 (čl. II Přechodných ustanovení, bod 12. ), dále též jen „ “.

Dovolání není přípustné.

Podle dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Je-li napadeným rozhodnutím – jako v projednávaném případě – usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení, kterým soud prvního stupně rozhodl o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí, je dovolání ve smyslu přípustné za podmínek vymezených v nebo c) (srov. ). Protože použití ustanovení je vyloučeno (usnesení soudu prvního stupně nepředcházelo dřívější, odvolacím soudem zrušené, rozhodnutí téhož soudu), zbývá přípustnost dovolání vyvozovat již jen z ustanovení , které ji spojuje se závěrem dovolacího soudu, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. O takový případ jde zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem ( ).

Dovolací přezkum předjímaný ustanovením je předpokládán zásadně pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního právního významu; dovolání lze tudíž odůvodnit jedině ustanovením , tj. tím, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Povinný však netvrdil, že napadené usnesení na nesprávném právním posouzení věci spočívá; vady řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (k nim patří i výtka, že odvolací soud neprovedl důkaz rozhodnutím Městského úřadu ve Ž.) přípustnost dovolání ve smyslu – vyjma výjimečného případu, o který zde nejde, kdy otázka, zda je či není takové vady, vychází ze střetu odlišných právních názorů na výklad procesněprávního předpisu – založit nemohou. Dovolací soud je zohlední jen, je-li dovolání přípustné ( , věta druhá, ), a tento předpoklad v projednávaném případě, kdy napadené rozhodnutí není zásadního právního významu, naplněn není.

Lze uzavřít, že dovolání není přípustné podle žádného v úvahu připadajícího ustanovení ; Nejvyšší soud je proto bez jednání ( , věta první, ) odmítl ( , věta první, ).

Povinný v dovolacím řízení úspěšný nebyl, oprávněné dle obsahu spisu náklady řízení nevznikly; tomu odpovídá výrok, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení ( , , ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 11. února 2010

JUDr. Miroslava J i r m a n o v á , v. r.

předsedkyně senátu