Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 647/2008

29 Cdo 647/2008

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců JUDr. Petra Gemmela a doc. JUDr. Ivany Štenglové v právní věci žalobce S. L.,  zastoupeného JUDr. J. K., advokátem,  proti žalovanému Ing. O. K.,  jako správci konkursní podstaty úpadkyně S. p.  R., a. s., zastoupenému JUDr. R. K., advokátem,  o určení pravosti pohledávky, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 14. června 2007, č. j. -90, takto:I. Dovolání se odmítá.II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 3.060,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám jeho zástupce.

                                            O d ů v o d n ě n í :

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, odkazuje co do jeho přípustnosti na ustanovení (dále jen „ “) a namítaje, že odvolací soud na rozdíl od soudu prvního stupně, který dospěl k závěru, že rozhodnutí akcionářů o rozdělení podílu na zisku úpadkyně není rozhodnutím učiněným při výkonu běžné obchodní činnosti a jde o účelové krácení majetku úpadkyně, uzavřel, že jde o právně neúčinný úkon ve vztahu k následnému prohlášení konkursu. Za otázku zásadního významu proto považuje, zda rozhodnutí akcionářů o rozdělení podílu na zisku úpadkyně je neplatným právním úkonem podle ustanovení nebo zda jde o neúčinný právní úkon podle ustanovení , o konkursu a vyrovnání, z důvodu následného prohlášení konkursu na majetek úpadkyně s tím, že stanovisko dovolacího soudu bude rozhodující pro další postup konkursního řízení.

Dovolatel zdůrazňuje, že rozhodnutí akcionářů o rozdělení podílu na zisku úpadkyně bylo učiněno poté, kdy řízení o návrhu společnosti D. s. r. o. na prohlášení konkursu na majetek úpadkyně bylo zastaveno, a předtím, než se žalobce respektive úpadkyně dozvěděla o podání druhého návrhu na prohlášení konkursu. Akcionáři tak v dobré víře rozhodovali o rozdělení zisku, aniž by chtěli účelově krátit majetek úpadkyně. Dovolatel navrhuje, aby Nejvyšší soud zrušil rozsudky soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Žalovaný považuje rozhodnutí odvolacího soudu za správné a dovolání za nepřípustné.

Dovolání proti rozsudku odvolacího soudu, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, může být přípustné jen podle ustanovení a c) O případ uvedený pod písmenem b) nejde a důvod založit přípustnost dovolání podle písmene c) [tedy tak, že dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam] Nejvyšší soud nemá.

Je tomu tak proto, že právní otázky, pro jejichž řešení přisuzuje dovolatel napadenému rozhodnutí ve věci samé zásadní význam, Nejvyšší soud zodpověděl v rozsudku ze dne 30. září 2009, sp. zn. (jenž je veřejnosti k dispozici na webových stránkách Nejvyššího soudu), na který v podrobnostech odkazuje a s jehož závěry je napadené rozhodnutí v souladu.

Jelikož dovolání není přípustné ani podle ustanovení , Nejvyšší soud je, aniž nařizoval jednání ( věta první ), odmítl [ a ].

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení , a , když dovolání žalobce bylo odmítnuto a žalobci vznikla povinnost hradit žalovanému jeho náklady řízení. Náklady dovolacího řízení sestávají ze sazby odměny za zastupování advokátem v částce 2.250,- Kč podle , , , a , ve znění pozdějších předpisů, z paušální náhrady 300,- Kč za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) podle , ve znění pozdějších předpisů, a z náhrady za 20% daň z přidané hodnoty ve výši 510,- Kč.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 13. ledna 2010

                                                                                             JUDr. Hana  Gajdzioková

                                                                          předsedkyně senátu