Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 3750/2009

29 Cdo 3750/2009

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců Mgr. Filipa Cilečka a Mgr. Jiřího Zavázala v právní věci žalobkyně B., a. s., zastoupené JUDr. M. Z., advokátem, proti žalované Mgr. H. V., jako správkyni konkursní podstaty úpadkyně R. L. s. r. o.,o vyloučení věci ze soupisu majetku konkursní podstaty úpadkyně, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 29. ledna 2009, č. j. -116, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 5. června 2008, č. j. -95, jímž byla zamítnuta žaloba o vyloučení ve výroku rozhodnutí specifikované dešťové kanalizace ze soupisu majetku konkursní podstaty úpadkyně R. L., s. r. o. (dále jen „úpadkyně“).

Žalobkyně napadla rozhodnutí odvolacího soudu dovoláním, které Nejvyšší soud podle ustanovení a , (dále jen „ “) odmítl jako nepřípustné.

Učinil tak proto, že dovolání proti potvrzujícímu výroku rozsudku může být přípustné pouze podle ustanovení (o situaci předvídanou v ustanovení

nejde), tedy tak, že dovolací soud – jsa přitom vázán obsahem dovolání ( ) – dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam. Rozhodnutí odvolacího soudu však Nejvyšší soud zásadně právně významným neshledal.

Námitkou, že kanalizace sepsaná žalovanou pod položkou A/ v soupisu majetku konkursní podstaty úpadkyně ze dne 28. května 2002 není – s ohledem na neurčitost jejího označení – totožná s kanalizací, která byla na základě kupní smlouvy ze dne 20. března 2003 (a souhlasu konkursního soudu s prodejem věci mimo dražbu vysloveným v usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 11. února 2003, č. j. -64) z konkursní podstaty prodána, dovolatelka ve skutečnosti polemizuje se skutkovým závěrem odvolacího soudu, podle něhož věc, jejíhož vyloučení se žalobkyně domáhá, ke dni rozhodování soudu prvního stupně již součástí konkursní podstaty nebyla.

Dovolatelka tak uplatňuje dovolací důvod dle , který však není způsobilým dovolacím důvodem v případě dovolání, jehož přípustnost může být založena jen podle (k tomu srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne

7. března 2006, sp. zn. /uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 9, ročník 2006, pod číslem 130/ a ze dne 15. listopadu 2007, sp. zn. /jež je veřejnosti k dispozici na webových stránkách Ústavního soudu/).

Důvod připustit dovolání podle ustanovení proto Nejvyšší soudu neměl a podle jiných ustanovení přípustné být nemůže.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení § 243b odst. 5,

a , když dovolání žalobkyně bylo odmítnuto a žalované podle obsahu spisu v dovolacím řízení náklady nevznikly.

Rozhodné znění (do 31. prosince 2007) se podává z ustanovení , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ), ve znění pozdějších předpisů.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 7. ledna 2010 JUDr. Zdeněk K r č m á ř

předseda senátu