Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 2787/2009

23 Cdo 2787/2009

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr.Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Ing. Jana Huška a JUDr. Pavla Příhody ve věci žalobkyně V. spol. s r. o., zastoupené JUDr. M. T., advokátem, proti žalované L. Č. r. v. o. s., zastoupené JUDr. M. N., advokátem, o návrhu žalované na zrušení rozhodčího nálezu, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 15. ledna 2009, č. j. -230, takto:

O d ů v o d n ě n í :

Dovolání žalované proti v záhlaví označenému rozsudku odvolacího soudu, jímž byl potvrzen rozsudek ze dne 26. června 2008, č. j. -186, kterým Městský soud v Praze zamítl návrh na zrušení rozhodčího nálezu Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky ze dne 8. února 2007, sp. zn. , a rozhodl o nákladech řízení (výroky pod body I a II), a jímž bylo dále rozhodnuto o nákladech odvolacího řízení (výrok pod bodem III.), není přípustné podle ustanovení (dále též jen „o. s. ř“), jelikož rozsudek soudu prvního stupně byl rozsudkem v pořadí prvním (nepředcházel mu rozsudek zrušený odvolacím soudem) a podmínky tohoto ustanovení tak nebyly v posuzované věci naplněny. Dovolání proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu ve věci samé nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení , neboť rozhodnutí odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam ( ).

Především je správný (odpovídá obsahu připojeného spisu rozhodčího soudu) dovoláním zpochybňovaný závěr odvolacího soudu, že

a) žalobkyně uplatnila v rozhodčím řízení nárok na zaplacení peněžní částky, který sestával ze tří skupin dílčích nároků, označených jako nárok na náhradu škody z porušení smlouvy o smlouvě budoucí v celkové výši 5,746.248,- Kč, nárok na slevu z kupní ceny v celkové výši 4,606.498,- Kč týkající se kupní smlouvy ze dne 18. 10. 2004 a nárok na odměnu vyplývající z mandátní smlouvy ze dne 19. 5. 2003 ve výši 3,600.000,- Kč,

b) žalovaná ve své žalobní odpovědi ze dne 4. 1. 2006 vznesla námitku nedostatku pravomoci rozhodčího soudu pouze ve vztahu ke druhé z uvedených skupin nároků, označené žalobkyní jako nárok na slevu z kupní ceny (srov. text článku III. žalobní odpovědi), též s výslovným poukazem na skutečnost, že kupní smlouva ze dne 18. 10. 2004 neobsahuje rozhodčí doložku,

c) všechny dílčí nároky, které byly žalobkyni přiznány výrokem rozhodčího soudu, jehož zrušení se žalovaná v projednávané věci domáhá, jsou nároky uplatněnými žalobkyní v rámci první skupiny jako nároky na náhradu škody způsobené porušením smlouvy o smlouvě budoucí.

Nejvyšší soud se ztotožňuje též s dovolatelkou kritizovaným závěrem odvolacího soudu, že z hlediska posouzení, vůči kterým z žalobou uplatněným nárokům byl namítnut nedostatek pravomoci rozhodčího soudu, je nevýznamné, jak byly tyto nároky právně kvalifikovány v žalobě a v nálezu rozhodčího soudu; rozhodné je, vůči kterým z těchto nároků, tak jak byly v žalobě skutkově vymezeny, byla námitka vznesena a které tyto nároky, rovněž z hlediska jejich skutkového základu, byly žalobkyni rozhodčím soudem přiznány. Důvodnost nelze přiznat ani poukazu dovolatelky na to, že sám rozhodčí soud při zkoumání své pravomoci vycházel z toho, že námitka nedostatku jeho pravomoci byla vznesena též ve vztahu k nárokům vyvozovaným z porušení smlouvy o smlouvě budoucí. Soud v řízení o návrhu na zrušení rozhodčího nálezu není v otázce předmětu vznesené námitky nedostatku pravomoci rozhodčího soudu vázán tím, jak si jej pro potřeby svého rozhodnutí vyhodnotil rozhodčí soud, a při posouzení této otázky vychází z vlastních skutkových poznatků a závěrů.

Právní závěr odvolacího soudu, že žalovaná neuplatnila, ač mohla, nedostatek pravomoci rozhodčího soudu, jenž je důvodem pro zrušení rozhodčího nálezu podle ustanovení , nejpozději, než začala jednat ve věci samé (tedy v žalobní odpovědi ze dne 4. 1. 2006), a je tedy třeba návrh na zrušení rozhodčího nálezu zamítnout podle ustanovení citovaného zákona, není tedy v rozporu s hmotným právem. Z hlediska uplatněných dovolacích námitek tu nejsou ani jiné důvody, jež by ve smyslu ustanovení činily napadené rozhodnutí v potvrzujícím výroku ve věci samé zásadně významným po právní stránce [ ].

Dovolání proti výrokům odvolacího soudu o nákladech řízení, které dovolatelka rovněž napadla, pak nepřipouští za žádných okolností (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. ledna 2002, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4/2003).

Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání ( , věta první, ), dovolání žalované podle ustanovení , věty první, a jako nepřípustné odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanoveními , věty první, a Žalobkyni, která by měla právo na náhradu, v dovolacím řízení podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 20. ledna 2010 JUDr. Kateřina H o r n o c h o v á

předsedkyně senátu