Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 347/2008

U S N E S E N Í

U T T.  L.

,  proti povinnému

Ing. M. O.

,  zastoupenému advokátkou, pro částku 5.500.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Karviné – pobočka v Havířově pod sp. zn. , o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě z 31. 10. 2006, č. j. -39, takto:

Dovolání

se odmítá

.      

O d ů v o d n ě n í :

Shora označeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení z 9. 2. 2006, č. j. -31, kterým okresní soud nařídil na majetek povinného exekuci, jejímž provedením pověřil navrženého soudního exekutora. Odvolací soud uzavřel, že přechod práva z původní věřitelky M. b., a. s. v likvidaci, jíž svědčil exekuční titul, na nynější oprávněnou, byl prokázán smlouvou z 24. 9. 2003 (a její přílohou C-128), jíž správce konkurzní podstaty původní věřitelky vymáhanou pohledávku, zajištěnou směnkou vlastní, postoupil nynější oprávněné. S odvolací námitkou povinného, že „oprávněný již jednou požádal o soudní nařízení exekuce, která již jednou bezvýsledně proběhla“, se krajský soud vypořádal závěrem, že výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí byl usnesením ze 6. 12. 2005, č. j. - 112, pravomocně dnem 28. 12. téhož roku zastaven, takže nynější řízení vedené podle exekučního řádu, zahájené 13. 1. 2006, překážkou rozepře zahájené netrpí. Druhou – a poslední – odvolací námitku, že povinný podal žalobu o neplatnost směnky, kvalifikoval soud pro exekuční řízení jako právně nevýznamnou.V dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení – aniž však vysvětluje, v čem má spočívat zásadní právní význam napadeného rozhodnutí – povinný namítá, že řízení trpí vadou, jež mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí věci, a že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Naplnění dovolacího důvodu podle spatřuje v okolnosti, že se soudy obou stupňů nevypořádaly s otázkou, zda předmětnému řízení nebrání překážka věci rozsouzené. Předcházející vykonávací řízení vedené pod sp. zn. bylo po osmi letech pro bezvýslednost zastaveno. Kromě toho byla oprávněná částečně (do částky 266.232,70 Kč) uspokojena v rámci konkurzního řízení, byly tedy podle názoru povinného vyčerpány všechny možnosti k případnému uspokojení oprávněné, zejména když ta ve svém návrhu na nařízení exekuce neuváděla žádný nový majetek, z něhož by mohla být její pohledávka uspokojena. Naplnění dovolacího důvodu podle vidí povinný v tom, že při posouzení přechodu práva soudy obou stupňů rozhodly podle něj v rozporu se současnou – navíc nejednotnou – judikaturou. Vymáhaná pohledávka totiž podle jeho názoru nebyla v postupní smlouvě ani v její příloze náležitě identifikována, jelikož v samotné postupní smlouvě je pouze uveden obecně celý blok pohledávek původní věřitelky, a pokud jde o přílohu C-128, ta je nepřehledná a ani ona neobsahuje dostatečnou specifikaci, z níž by bylo možno jednoznačně dovodit postoupení konkrétní (tedy v tomto řízení vymáhané) pohledávky.  Nejvyšší soud věc projednal podle ve znění účinném do 30.6.2009 (čl. II Přechodných ustanovení, bod 12, ). Podle ustanovení lze dovoláním napadnout jen pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Ve smyslu ustanovení – jež podle platí obdobně a podle něhož je přípustnost dovolání nutno v předmětné věci posuzovat vedle ustanovení – je dovolání proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu, kterému nepředcházelo kasační rozhodnutí, přípustné jen, dospěje-li dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam; ten je dán zejména tehdy, řeší-li rozhodnutí odvolacího soudu právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li ji v rozporu s hmotným právem ( ).

Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu shora citovaných ustanovení spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí ve věci samé po právní stránce, vyplývá, že také dovolací přezkum se otevírá pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního významu. Důvodem způsobilým založit přípustnost dovolání je tudíž jen důvod podle , jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Povinný argumenty ve prospěch názoru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam, dovolacímu soudu nepřednesl, a ani hodnocením námitek v dovolání obsažených k závěru o splnění této podmínky dospět nelze. Námitka překážky věci pravomocně rozsouzené není – jak nesprávně dovozuje povinný – uplatnitelná prostřednictvím dovolacího důvodu podle ; jde o námitku neodstranitelného nedostatku podmínek řízení. Tuto vadu řízení podle , jež sama o sobě založit přípustnost dovolání podle způsobilá není, lze napadnout jedině jiným mimořádným opravným prostředkem,  a to žalobou pro zmatečnost podle   Pro úplnost však budiž řečeno, že takovouto zmatečnostní vadou předmětné řízení netrpí (srov. usnesení ze 16.12.2004, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 1, ročník 2005, pod poř. č. 12, v němž Nejvyšší soud vyslovil a odůvodnil závěr, že podmínky exekučního řízení nejsou dotčeny /např. co do překážky pravomocně rozhodnuté věci ve smyslu / již nařízením exekuce, nýbrž teprve vydáním exekučního příkazu).  Pokud jde o námitku nedostatečné identifikace postupované pohledávky, ta byla uplatněna – v rozporu s ustanovením – nově teprve v dovolacím řízení.Poněvadž tedy dovolání není přípustné podle žádného z výše uvedených ustanovení, Nejvyšší soud je bez nařízení jednání  ( věta první ) podle ustanovení , odmítl. O případné náhradě nákladů dovolacího řízení bude rozhodnuto v režimu hlavy VI exekučního řádu.Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.V Brně dne 28. ledna 2010

                                        JUDr. Vladimír     Mikušek,v.r.

                                        předseda senátu